"Včera v 11:30 nepálského času jsem stál na vrcholu a Miloš Palacký musel nuceně skončit v 8200 metrech pro selhání plic. ...Mluvím ze stanu z výšky 6400 metrů, je to tzv. ABC (základní přesunutý tábor) a vlastně dneska po šestihodinovém boji jsem sestoupil z výšky 8300 metrů," řekl Caban v exkluzívním rozhovoru pro iDNES.
Severní stěnou bez umělého kyslíku
"Nevím, v jakém poštu lezli z jižní strany s kyslíkem a bez kyslíku, ale zatím bez kyslíku ze severní strany, co já vím, tak su jedinej," uvedl horolezec.
"Pocit je to v každém případě nádherný, ale neskutečné úsilí a obrovskej boj. Obrovskej boj a hlavně nesmírné úsilí, když vás předbíhaj lidi s kyslíkem, tak je to hodně o psychice, a je to hrozně náročné," říká Caban.
"Nejnáročnější ale je sestup. Ten je nejobtížnější, protože už nemáte moc fyzických sil a hlavně se jedná o to, že každý krok může znamenat vaši smrt. Stalo se mi, že se se mnou utrhlo fixní lano a nevím, kolik metrů jsem spadnul, ale zachytil jsem se, takže jsem tady," vzpomíná s úlevou Caban. "To bylo včera před třetím výškovým táborem ve výšce 8600 metrů," dodal.
Pětitýdenní expedice
Výstup na nejvyšší horu světa byl jedním ze dvou cílů pětitýdenní expedice cabana a Palackého do Himálaje.
Při zdolávání prvního cíle - Čo Oju (8201 m.n.m.) jim však před třemi týdny nepřálo počasí a těsně pod vrcholem se rozhodli k návratu. Toto rozhodnutí se nakonec ukázalo správným. Hora překvapila oba horolezce při jejich návratu 2. května do posledního tábora sněhovou bouří. Palacký při sestupu na zledovatělé plošině uklouzl a zastavil se těsně před skalním srázem.
Po návratu do základního tábora Češi týden odpočívali a organizovali přepravu expedice k základně pod Everestem.
Do základního předsunutého tábora na úpatí hory (6400 m. n .m.) se přesunuli 11. května. V sobotu 18. května ráno se vydali z posledního výškového tábora C3 (8300 m. n. m.) k vrcholu.
Caban vystoupil na Mount Everest den poté, co na ní padaly rekordy. Ve čtvrtek totiž na vrcholu střechy světa stanulo 54 horolezců.
Caban a Kopecký se z expedice do České republiky vrátí v polovině června. Více informací o jejich expedici najdete ZDE.
|
OSMITISÍCOVKY A JEJICH POKOŘITELÉ |
|
V přehledu je vždy uveden první pokořitel osmitisícovky a poté Češi, kteří horu rovněž dobyli
MOUNT EVEREST (8848 m.n.m)
29. května 1953 - Edmund Hillary (Nový Zéland) a šerpa Tenzing Norkej.
17. května 1991 - První Čech zdolal nejvyšší horu světa. Byl jím Leopold Sulovský, společně s Italem Battistou Bonellim.
18. května 1996 - Jako člen mezinárodní expedice Sagarmatha 96 vystoupal na Mount Everest Josef Nežerka.
19. května 1998 - Na horu vystoupali zatím poslední Češi, Vladimír Nosek a Radek Jaroš z české expedice Everest 98.
K2 (8611 m.n.m)
31. července 1954 - Achille Compagnoni a Lino Lacedelli (Itálie).
31. července 1983 - Josef Rakoncaj dobyl vrchol hory jako člen italské expedice.
5. července 1986 - Pouhých 13 dní poté, co stanul na vrcholu sousedního Broad Peaku, Rakoncaj znovu zdolal K2.
KANČEDŽENGA (8598 m.n.m)
25. květen 1955 - George Band a Joe Brown (Velká Británie).
15. května 2002 - Martinu Minaříkovi a Radku Jarošovi se jako prvním Čechům podařilo vystoupat na třetí nejvyšší osmitisícovku.
LHOCE ŠAR (8516 m.n.m.)
18. května 1956 - Fritz Luchsinger a Ernst Reiss (Švýcarsko).
11. května 1999 - Horu zdolali Josef Šimůnek a Soňa Vomáčková spolu s šerpou Lhakpou Dordžím, o den později je následovali ještě Josef Morávek a Zdeněk Hrubý.
MAKALU (8463 m.n.m)
15. května 1955 - Jean Couzy a Lionel Terray (Francie).
24. května 1976 - Karel Schubert, člen slovenské výpravy, stanul jako první Čech na osmitisícovce, při sestupu však tragicky zahynul.
22. května 1993 - Leopold Sulovský vystoupil na vrchol společně s Italy Panzerim a Spreaficem.
19. května 1998 - Horu zdolali čeští horolezci Josef Šimůnek a Soňa Vomáčková. Provázel je šerpa Lakhpa Dordže.
ČO OJU (8201 m.n.m.)
19. října 1954 - Joseph Joechler a Herbert Tichy (Rakousko).
13. května 1984 - Na vrchol vystoupily členky československé výpravy, Dina Štěrbová a Věra Komarkova (Američanka českého původu) - první Češky na osmitisícovce.
DHAULÁGIRÍ (8167 m.n.m)
13. května 1960 - Ernst Forrer, Peter Diener, Albin Schelbert (Německo) a Kurt Diemberger (Rakousko)
23. října 1984 - Na vrcholu stanuli Karel Jakeš, Jaryk Stejskal a Jan Šimon. Pětadvacetiletý Šimon při sestupu ještě týž den zahynul.
MANASLU (8163 m.n.m)
9. května 1956 - Tošio Imaniši (Japonsko) a šerpa Gjalcchän Norbu.
10. května 1989 - Jako člen mezinárodního týmu pokořil "Horu duchů" Josef Rakoncaj.
NANGA PARBAT (8126 m.n.m)
3. června 1953 - Hermann Buhl (Rakousko).
4. července 1992 - Členové československé expedice Josef Rakoncaj a Josef Nežerka vystoupili na vrchol.
ANNAPURNA I (8091 m.n.m)
3. července 1950 - Louis Lachenal a Maurice Herzog (Francie).
2. října 1988 - Na vrcholu vztyčili československou vlajku Josef Nežerka a Jindřich Martiš. Třetímu členu družstva Jiřímu Pelikánovi se to nepodařilo a po jeho tragické smrti byla expedice ukončena.
GAŠERBRUM I (8068 m.n.m)
4. července 1958 - Andrew Kaufman a Peter Schoening (USA).
Srpen 1997 - Česká expedice pod vedením Josefa Rybičky zdolala krátce za sebou vrcholy Gašerbrum I a Gašerbrum II.
BROAD PEAK (8047 m.n.m)
9. června 1957 - Hermann Buhl, Kurt Diemberger, Marcus Schmuck a Fritz Wintersteller (Rakousko).
22. června 1986 - Vrchol zdolal Josef Rakoncaj v rámci italsko-francouzsko-československé výpravy.
GAŠERBRUM II (8035 m.n.m)
7. června 1956 - Josef Larch, Fritz Moravec a Hans Willenpart (Rakousko).
25. června 1988 - Češka Dina Štěrbová společně se Slovenkou Lembarovou vystoupily na vrchol; o pět dní dříve zdolali Slováci Šoltéz, Gálfy a Urbanovič sousední Gašerbrum I.
ŠIŠA PANGMA (8027 m.n.m)
2. května 1964 - Sü Ťing a devět dalších členů expedice (Čína).
7. října 1995 - Vrcholu dosáhli Oldřich Rypl a Stanislav Šilhán, členové česko-italské expedice.
ZDROJ: ČTK
|
 Pohled na Everest z kopce Kala Pathar, respektive Kala Pattar (psáno různými
způsoby), výška 5545 metrů; Everest je ten tmavší kopec v pozadí, téměř bez
sněhu, na pravé straně od něj je masív Nuptse (je blíž a tak vypadá větší).
|
