Motorka Ural na Urale. Na přední stěnu domu už nezbyla bílá barva.

Motorka Ural na Urale. Na přední stěnu domu už nezbyla bílá barva. | foto: Jiří Anderle

Čtenáři cestují: Na Uralu, daleko od světa, leží ráj včelařů Baškortostán

  • 12
Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za dobrodružstvím nebo se seznamují s místními obyvateli a jejich odlišnými zvyky. Čtenář iDNES.cz Jiří Anderle si půjčil ladu a vyrazil do včelařského ráje Baškortostánu.

Půjčuji si auto v ruském Jekatěrinburgu. Je to lada devítka, podobná našemu formanovi. Má výborný podvozek, pružný motor a vyšší světlou výšku. Půjčení takového auta přijde na naši pětistovku denně a velkou předností je, že toto auto vám opraví prakticky kdekoliv na vesnici, o nichž bude řeč především.

Vyjíždím v sobotu po půlnoci, abych byl v sobotu ráno v Baškortostánu. Je to pět set kilometrů, takže šest hodin jízdy. V pondělí ráno potřebuji být v práci, takže musím vyjet v neděli po půlnoci nazpět. Tím mám pro Baškortostán celou sobotu a neděli.

Baškortostán leží tam, kde lesnaté hory pozvolna přechází v step, na samém jihu pohoří Ural. Nejvíce (36,3 %) žije v Baškortostánu Rusů pracujících většinou ve městech na postech, které vyžadují větší zručnost a znalosti. Baškirů je ve své zemi jen 29,8 %. Ostatní (34 %) osídlení vyplňují Tataři, Udmurti, Čuvaši, Marijci, Ukrajinci, Mordované, Kazaši, Kalmyci.

Oficiálním náboženstvím je islám ve velice umírněné formě. Baškirové se dobře cítí na vesnicích a polosamotách. To si uvědomila i vláda, která investuje peníze vydělané prodejem plynu a ropy do rozvoje vesnic. Našince udiví, že i přes velmi skromné možnosti jsou vesničané zajištěni, takže nikde není bída.

Dřevěné vesnice jsou nejhezčí tam, kde se březové háje střídají s pastvinami a jezery. Mezi nimi vedou nové hladké asfaltky nebo udržované štěrkové cesty. Staré asfaltky jsou pro Čecha nezvykle pečlivě vyspravené.

Ale zase se neřeší vodovody. Rodiny pak mají věčnou starost se zásobováním vodou ze studen, které bývají i daleko od domů. Budka jako suchý záchod, v mínus 35 °C, to musí být radostné vyprazdňování. Obzvláště pokud je člověk nemocný nebo po porodu.

Cizince neznají. Kamkoliv přijedete, budou přesvědčeni, že jste Rus. Na odloučených vesnicích, zvláště mladší generace, rusky moc nemluví, protože ruština se nevyučuje v místech, kde nežijí ruské rodiny. Místní jazyky baškirština a tatarština jsou si podobné jako čeština a slovenština.

Hlavními nebezpečími při návštěvě Baškortostánu jsou klíšťata, protože oblast je silně encefalitická, a opilí řidiči. Jestliže (obzvláště o víkendech a svátcích) uvidíte před sebou nejistá přední kola a plovoucí záď, je nejlepší maximálně zpomalit. Policejní kontroly na silnicích jsou časté na ruské straně do hranice s Baškortostánem. Zde platím průměrně dvě pokuty za rychlost za víkend.

Policistu vždy překvapí, když dostane do ruky cizí pas. Ale nijak to nevadí, když jde o to dostat z vás tak dvě tři stovky bez dokladu. Mezi Baškirskými vesnicemi už policisty nepotkávám. Život zde plyne částečně v koňských povozech a částečně rozhrkaných autech.

Když vám v životě stačí málo, tak vozíte málo.

Jinak Baškirové jsou mírumilovní a trochu bojácní. Jak vylezete z auta ve vsi, tak ženy a děti se schovají do svých domů. Ve vesnických krámcích nenajdete základní potraviny, protože ty si vyrábí každý sám, tudíž je pro cestovatele trochu problém se dosyta najíst, pokud si neveze zásoby nebo nenarazí na rodinu, jež ho pozve domů.

S Baškiry se hůře navazuje bližší kontakt. Ovšem pokud se to podaří, pak jsou pohostinní. Čeká vás domácí chléb, tvaroh, kumys, zavařeniny, houby na všechny způsoby, nudlová polévka lapša nebo taštičky s masem – skopovým, hovězím či koňským. A samozřejmě med. Včelí úly nebo „borty“ (česky kláty) jsou všude.

V Baškortostánu je dávnou dodnes udržovanou tradicí používání medu divokých včel zvané „bortovanije“ (česky klácení). Je třeba vysledovat divoké včely v dutině stromu. Pak tu část kmene se včelím rojem vyříznout a přestěhovat na „paseku“ (v ruštině je paseka místo, kde se chovají včely). Tam se kmen (bort) postaví na kůly a vzadu vyříznutým otvorem odebírají plástve.

V Baškortostánu údajně roste 30 procent lip z celkového množství na území Ruské federace. Krajina připomíná Šumavu v asi trojnásobném prostorovém zvětšení. Je ideální pro kola a běžky, což tady ovšem nehrozí, proto jsem si užíval stovky kilometrů bez jakéhokoliv turisty, sám mezi domorodci. V říjnu napadne sníh, který sleze až v dubnu. Zima je převážně slunečná, mrazivá, s modrou oblohou a třpytivým sněhem.

Do Baškortostánu létají Evropané na zimní lov vlků, tetřevů a divočáků, kteří dosahuji úctyhodné hmotnosti až 250 kilo.

Baškortostán

Baškortostán

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz