Stačí vystoupat na pětačtyřicet metrů vysokou věž Torre Tavira a nejstarší město v Evropě, které založili už před třemi tisíci let Féničané, máte jako na dlani. A zároveň téměř jistotu, že Cádiz uvidíte zalitý sluncem.
Na Costa de la Luz, tedy Pobřeží světla, kde město leží, je slunečných 330 dnů v roce. Jen představit si to, a hned máte i vy hřejivý pocit.
Z Torre Tavira pozorujete unikátní přístav, ze kterého po objevení Ameriky odjížděly lodě conquistadorů. Cádiz je skoro ostrov, ze tří stran je obklopený vodou a s pevninou ho spojuje jen úzký pás země.
Je to velmi pohledné historické město, ale zároveň tu můžete lenošit na velmi pěkných písečných plážích.
Kdo nechce lenošit se sklenkou sherry, které tu mají prakticky všude, má šanci vydat se na řadu atraktivních výletů. Na několika málo čtverečních kilometrech si najde každý svou parketu.
Maják hlídá místo bitvy
Z historického Cádizu, který se pyšní tím, že ho jako jediné španělské město nedobyl Napoleon, může první cesta vést na jih po Pobřeží světla. Pokud máte rádi golf, můžete se zastavit v letovisku Sancti Petri a zahrát si ho v sousedství luxusních hotelů, které tu stojí. Golfových hřišť je v oblasti více než dvacet.
Zastávka, kterou byste neměli vynechat při cestě na jih, je mys Trafalgar. Místo slavné bitvy, kde v roce 1805 zahynul admirál Nelson. A aby se Angličanům "nezkazil", než ho dovezli domů, nechali ho údajně naložit do sudu s brandy.
Teď stojí na místě slavné bitvy maják a hlavně je tu velká, klidná pláž, kde můžete být sami. Ale i když nevyzkoušíte Atlantik, který je o poznání studenější než třeba Středozemní moře, v naprosté pohodě tu strávíte i několik hodin.
Cestou dál na jih se můžete zastavit třeba ve Vejer de la Frontera. Jedné z takzvaných "bílých vesniček". Stojí většinou na vysokých kopcích a nabízejí nádherné výhledy. Vejer de la Frontera není výjimkou. Bílé vesničky se jim říká proto, že právě tato barva svítí do dálky.
A když se vydáte do jejich křivolakých uliček a pozorujete místní architekturu, nemůže vám uniknout stopa, kterou tu zanechali maurští dobyvatelé. I když je Španělé porazili a vyhnali už před staletími.
Na dohled Afriky
Podél pobřeží projedete přírodní rezervaci Breňa, kde máte přes chundelaté borovice výhled na moře.
Netrvá to dlouho a dostanete se na nejjižnější cíp Andalusie. Z města Tarifa, jehož název odkazuje, stejně jako v případě nedalekého Gibraltaru, na berberského dobyvatele Tarika, je to už jen coby kamenem dohodil do Afriky. Přesně čtrnáct kilometrů.
Do marockého Tangeru se dá trajektem dostat za pětatřicet minut, a tak není divu, že se Španělé starají, aby Evropa nějak bránila přílivu imigrantů z Afriky. Překonat takovouto vzdálenost je i pro chudáky, kteří nemají zrovna kvalitní člun, hračka. Když jedete kolem pastvin s čokoládově hnědými kravkami, sem tam dokonce uvidíte ukazatel v arabštině. I když jste stále ještě ve Španělsku, v Andalusii.
Oblast kolem Tarify je díky úžině mezi Atlantikem a Středozemním mořem atraktivní hlavně pro surfaře. Vědí, že se mohou spolehnout na to, že právě tady najdou dobrý vítr.
Cestovatel se tu může vydat na moře i na pozorování velryb a delfínů. A společnost, která výlet nabízí, garantuje, že vám vaše peníze vrátí, když velryby nespatříte.
Do města sherry a koní
S Cádizem o přízeň turistů soutěží třicet kilometrů vzdálený Jerez de la Frontera. Frontera v jeho názvu značí, že i on byl svého času hraničním městem španělského a maurského světa. Jerez má sice tu smůlu, že na rozdíl od Cádizu nemá moře, ale zato nabízí přinejmenším dvě jiné atrakce.
Sídlí tu Královská andaluská škola jezdeckého umění, jediná ve Španělsku, která nabízí program s vystoupením ušlechtilého plemene bílých kartuziánských hřebců. To můžete vidět ve čtvrtek a v létě také v úterý.
Někomu bude program připomínat balet, kde hlavní roli hrají koně, jiný se bude těžko smiřovat s drezurou vycvičených koní, ale jezdeckou školu určitě stojí za to vidět.
Věděl to i současný španělský král Juan Carlos, který v roce 1987 škole přidělil přídomek královská.
Dvousettisícový Jerez má ještě jednou velkou chloubu - právě tady má svůj domov sherry. Jeho název se odvozuje od dřívějšího arabského názvu města Šeriš. Víno se tu pěstuje na 18 tisících hektarů vinic, na půdě bohaté na vápník a ve výborných klimatických podmínkách. Sráží se tu dva větry - horký a suchý levante a vlhký poniente.
V celém Jerezu je velké množství sklepů s sherry, kterým se zde říká bodegas nebo také chrámy vína.
Exkurze do některého z nich stojí za to. Jeden z nich se jmenuje La Concha čili Mušle a je dílem architekta Gustava Eiffela.
Sudy s sherry jsou v chrámech vína naskládány v několika řadách nad sebou a to, jak se s ním nakládá, je velmi promyšlené. Šestisetlitrové sudy nejsou naplněny úplně a víno se do lahví stáčí ze sudů v nejnižší řadě. Když se odebere třetina, doplní se ze sudu ve vyšší řadě a tak dál. Víno se tak stále promíchává a nestane se, že by na jeho kvalitu měla negativní vliv horší sklizeň v tom či onom roce.
Když se večeří pozdě v noci
Život je tu trochu posunutý v čase, a tak se tu třeba obědvá po půl třetí odpoledne, což by až tak nevadilo, ale večeře se většinou nepodává před půl desátou večer.
A kdybyste si do restaurace vyrazili na večeři v čase na středoevropský způsob, máte velkou šanci, že budou obsluhovat jenom vás. Andalusané dorazí až později.
A když si objednáte alkohol, přinesou vám k němu takzvané tapas, což by se dalo nejvíce přirovnat k našim jednohubkám. Na tapas můžete objevit třeba mořskou rybu, kterých tu mají velký výběr.
Zajímavá zejména pro Čecha, který doma postrádá moře, je v Jerezu i návštěva místního velkého rybího trhu. Žraločí maso tu najdete vedle krevet a vše za lidové ceny. A o dary moře je v tržnici velký zájem.
Ke svým Andalusanům je Pobřeží světla štědré. Stejně jako ke všem, kteří se sem vypraví odjinud, aby ho objevili. Skoro jistě se sem pak budou chtít vrátit.
Může se hoditCosta de la Luz. Pobřeží světla leží v provincii Cádiz, která je součástí autonomní oblasti Andalusie. Najdete tu 76 pláží o celkové délce 138 kilometrů, 60 prestižních vinných sklepů či 23 golfových hřišť. Více informací Jak se tam dostat Z Prahy poletíte do Madridu a potom do Jerezu de la Frontera, který je třicet kilometrů od Cádizu. Více informací na www.iberia.com a na www.csa.cz |