náhledy
Městečko Chua-si, v angličtině nazývané Huaxi Village, ležící ve provincii Ťiang-su asi 120 km SZ od Šanghaje, je nejbohatší enklávou svého druhu v Číně. Kdysi chudá víska se za posledních 40 let proměnila k nepoznání. Z prosté zemědělské osady se stalo prosperující městečko, které má dokonce vlastní mrakodrap a kde každý ze 2 000 trvale hlášených obyvatel má v bance úspory ve výši nejméně čtvrt milionu dolarů.
Autor: Profimedia.cz
Na úspěch Chua-si dohlížejí v jednom z parků mramorové sochy komunistických vůdců Číny, uprostřed Mao Ce-tung. Hlavními pilíři ekonomiky Chua-si je ocelářství, textilní, tabákový a lodní průmysl a v posledních letech také turismus. O tom, že se městečku daří, svědčí statistiky: jeho hrubý domácí produkt se pohyboval už v roce 2003 v řádu 10 miliard jüanů, což je v přepočtu přes půl druhé miliardy dolarů. Ekonomický zázrak Chua-si je také vodou na mlýn šéfům čínské propagandy, kteří v městečku vidí splnění utopického snu.
Autor: Profimedia.cz
Právě ve snaze nalákat do oblasti co nejvíc návštěvníků, postavili tady, v osvědčeném čínském "kopírovacím stylu", řadu klonů světově známých staveb. Jako první vyrostla před několika lety na hoře Lung-ša na severu města 10 tisíc metrů dlouhá replika Velké čínské zdi, jejíž stavba přišla na 100 milionů chuanů, v přepočtu 15,8 milionu dolarů.
Autor: Profimedia.cz
Po Velké čínské zdi následovala zdařilá kopie Kapitolu Spojených států z Washingtonu a také Opera ze Sydney. Kopie slavné australské budovy, která tvarem připomíná plachetnici vplouvající do přístavu, působí uprostřed hustých lesů kolem čínského městečka jako UFO.
Autor: Profimedia.cz
Vše pro turisty, my tu máme všechno, řekli si nakonec a postavili si i vlastní Vítězný oblouk z Paříže. A turisté do Chua-si skutečně proudí v davech, ročně jich sem zavítá na dva miliony.
Autor: Profimedia.cz
V Chua-si je veškerý majetek, který činí zhruba 85 miliard korun, ve veřejném vlastnictví. Všechny rodiny mají zdarma lékařskou péči i vzdělání. Za úspěchem bývalé chudé vesničky stojí roky tvrdé dřiny a místní komunistický funkcionář Wu Žen-pao, který v roce 1965 přišel s myšlenkou udělat z Chua-si výjimečnou a prosperující obec, pro představu něco jako slušovický zázrak u nás, ale ve větším měřítku. Tento muž vedl obec k diverzifikaci ekonomiky na průmyslové a přidružené sektory. V Chua-si je trvale přihlášeno 2 000 lidí, to jsou původní, "kmenoví" obyvatelé obce a také zároveň ti nejmajetnější. Časem ale obec spolkla okolní vesnice a oblasti a žijí zde přechodně tisíce námezdních dělníků, celkem tak Chua-si čítá na 40 tisíc lidí.
Autor: Profimedia.cz
Nejnovejší chloubou Chua-si je mrakodrap vysoký 328 metrů, který se tyčí nad městem jako raketa se zlatým míčem na špici. Designem připomíná jednu z trofejí FIFA. Budova, která je o čtyři metry vyšší než Eiffelovka a 18 metrů vyšší než nedávno otevřený londýnský mrakodrap Shard, slouží především jako luxusní hotel. Pro veřejnost se slavnostně otevřel loni, u příležitosti oslav 50. výročí založení Chua-si.
Autor: Profimedia.cz
Klenba kupole luxusního hotelu v Chua-si. Stavba přišla na 470 milionů dolarů a složili se na ni sami obyvatelé Chua-si.
Autor: Profimedia.cz
Největší ozdobu hotelu představuje tunová socha buvola z ryzího zlata. Buvol je v Číně i v celé Asii považován za symbol hojnosti.
Autor: Profimedia.cz
Pozlacená recepce hotelu s fontánkou
Autor: Profimedia.cz
Koupelna v prezidentském apartmá. Mimochodem, noc v tomto apartmá prý stojí kolem 100 tisíc jüanů, což je v přepočtu přes 15 tisíc dolarů.
Autor: Profimedia.cz
V 74patrovém hotelu je k dispozici 800 pokojů a apartmá pro celkem 2 000 lidí. Na snímku je ložnice prezidentského apartmá.
Autor: Profimedia.cz
Kromě tradičních průmyslových odvětví Chua-si hodně investuje do terciární ekonomické sféry jako je bankovnictví, import a export, logistické služby, turismus, ale i letecká a lodní doprava. V roce 2010 přispělo terciární hospodářství k celkovému zisku městečka celými 40 procenty.
Autor: Profimedia.cz
V Chua-si hodně sází na turismus, v minulém roce proto zakoupili několik helikoptér na vyhlídkové lety.
Autor: Profimedia.cz