Patagónské Torres del Paine
Na jihu kontinentu v chilské části Patagonie leží jeden ze symbolů jihoamerické přírody - NP Torres del Paine. Park nabízí mnoho zajímavého - několik nádherných jezer, překrásné horské scenérie, do světlemodra zbarvené ledovce, bohatou faunu a floru a především řadu nenáročných a dobře značených treků, které zvládnou i méně zdatní turisté.
Bohužel nám velmi nepřálo téměř neustále deštivé a neskutečně větrné patagonské počasí, a tak jsme museli upustit od původně plánovaného okruhu parkem, tzv. Circuito Grande, a vydat se jen na hlavní trasu tzv. "W". I přes nepřízeň počasí jsme si však nenechali ujít atrakci největší - svítání u Las Torres. Ti, kteří jej viděli, vědí proč...
Příroda zde připravila nádhernou a nevšední podívanou - vycházející sluneční paprsky postupně zabarvují Las Torres do růžové, až téměř červené barvy. Celé toto úžasné představení trvá jen několik minut, přesto v nás zanechává nepopsatelné pocity.
Svítání u Las Torres v NP Torres del Paine
Vulkanická krajina národního parku Puyehue
Po 26hodinové cestě autobusem z Punta Arenas byl naší další zastávkou Parque Nacional Puyehue ležící na chilské straně Oblasti jezer. Největšími lákadly jsou bezesporu vulkán Puyehue a horké prameny Los Baňos de Caulle vyvěrající jen několik kilometrů severozápadně od vulkánu.
Tady si s námi počasí zahrálo na apríla – první den nám přichystalo slunečnou modrou oblohu bez mráčku, druhý den jsme celý za hustého a nepřetržitého deště proseděli na Refugii El Caulle, načež třetí den jsme se probudili do chladného a zasněženého rána. Přesto jsme se rozhodli vydat se na již zmíněnou, 29 km dlouhou cestu k horkým pramenům Los Baňos de Caulle.
Cesta, která vede částečně po západní stěně vulkánu, byla místy poměrně dobrodružná, neboť viditelnost chvílemi klesla jen na 15 až 20 metrů a téměř stále foukal velmi silný vítr. Po více než 3 hodinách jsme ale k pramenům dorazili a odměnou nám byla nejen příjemná koupel, ale na několik desítek minut i zlepšené počasí.
Aby byl výčet ročních období kompletní, chybělo už jen léto. Dočkali jsme se čtvrtý den, a tak nic nebránilo tomu, abychom absolvovali výstup ke kráteru vulkánu Puyehue, odkud se nám naskytly překrásné pohledy na celou Oblast jezer...
Pohled na Monte Tronador z jižní stěny vulkánu Puyehue ve stejnojmenném NP Puyehue
Národní park Laguna del Laja
Stejně jako je tomu v národním parku Puyehue, tak v parku Laguna del Laja je též hlavní dominantou vulkán – vulkán Antuco, jehož poslední velká erupce byla roku 1860 a její následky jsou dodnes patrné v podobě rozsáhlých oblastí pokrytých lávou. Pravidelný a hladký kužel vulkánu vytváří zajímavý kontrast s ostrými rysy své sousedky – vysoké Sierra Velluda.
Vulkán Antuco (2979 m) v NP Laguna del Laja
Altos de Lircay – méně známé krásy středního Chile
Milým překvapením byla návštěva nepříliš známého národního parku Altos de Lircay, čekaly nás nádherné scenérie krásně vybarvené nadcházejícím podzimem. Největší zajímavostí maličkého parku ležícího v těsné blízkosti Altos de Lircay je kaskáda 7 "šálků" ve skále, kterými protéká říčka, která nakonec vytvoří vodopád "Nevěstin závoj".
"Náhorní plošina" El Enladrillado v rezervaci Altos de Lircay
NP Pan de Azucar – moře a poušť
Směrem na sever od hlavního města se při pobřeží Tichého oceánu nachází národní park Pan de Azucar. V parku jsme strávili necelé 2 dny především relaxováním, procházkami po okolní vyprahlé hornaté krajině s kaktusy a podobnými sukulenty, kocháním se pohledem na obrovské vlny Tichého oceánu či nad hladinou kroužící kormorány, pelikány a další ptáky, sbíráním mušlí a sledováním místních rybářů, kteří večer z loděk vykládají své úlovky.
Dominantou parku je stejnojmenný ostrov ("Chleba z cukru"). Ostrov je přísně chráněnou oblastí, na níž je zakázán vstup. Hnízdí zde kolem 2 tisíc tučňáků Humboldtových a dalších ptáků.
Může se hoditFORMALITY Do Chile se nesmí dovážet žádné rostliny, ovoce, zelenina, maso, sýry, mléčné výrobky a další potraviny. Toto nařízení je při vstupu do země důsledně kontrolováno. DOPRAVA Vnitrostátní UBYTOVÁNÍ CENY, PENÍZE BEZPEČNOST OČKOVÁNÍ, ZDRAVOTNÍ RIZIKA NÁRODNÍ PARKY Všechny národní parky Chile spadají pod správu státní organizace CONAF, která od návštěvníků vybírá poplatky (výše poplatku se mezi jednotlivými parky liší). Autoři článku JARMILA A MILOSLAV PRYNYCHOVI strávili v Jižní Americe v roce 2006 šest měsíců. Procestovali Argentinu, Chile, Peru, Bolívii, Ekvádor a navštívili i Velikonoční ostrov. |
Atacama – skvosty nejsušší pouště světa
Přesuneme se dále na sever do oblasti pouště Atacama. Sympatickou oázou uprostřed nejsušší pouště světa je městečko San Pedro de Atacama v pozadí s majestátním Licancáburem.
San Pedro (stejně jako okolní vesničky) již na první dojem dává znát, že jsme se posunuli do chudší oblasti země k peruanské a bolivijské hranici. Baráčky jsou velice prosté, cesty prašné, městečko však dýchá osobitou atmosférou útulných hospůdek, malých krámků a příjemných lidí.
Především však nabízí výlety do svého okolí s nezapomenutelnými přírodními scenériemi a krásami - výhledy na Cordillera de la Sol, místa pokrytá solí, pouštní údolí nazývané Valle de la Muerte. Při západu Slunce je možné vystoupat na velkou písečnou dunu a obdivovat pouštní reliéf "měsíční" krajiny Valle de la Luna.
Valle de la Luna v poušti Atacama
V nadmořské výšce 4300 m se nepříliš daleko odtud nachází gejzíry El Tatio. Jedná se o oblast horkých pramenů, bublajících a vyvěrajících na povrch Země či v podobě horké páry kouřících vysoko do vzduchu. Můžete se kolem nich procházet nebo se třeba v malém přírodním bazénku i vykoupat.
Nejsevernější kout Chile – NP Lauca
V nejsevernější části Chile, asi 160 km od města Arica, nedaleko bolivijské hranice, se nachází národní park Lauca, jenž je součástí náhorní planiny Altiplano. Z města Arica jsme pronajatým autem během 3 hodin vystoupali neuvěřitelných více než 4000 výškových metrů.
Národní park Lauca je světovou biosférickou rezervací, žijí zde lamy a vikuni elegantně se procházející i po silnici a zvědavě nakukující okénkem do auta, na kamenech se rozhlížejí po okolí viskači, jezírka obývají plameňáci, andské husy a mnoho dalších druhů ptáků. Mimo to jsme se mohli kochat výhledy na vrcholy andských velehor, vulkány a rozmanité druhy kaktusů.
CESTOVATELSKÝ FESTIVAL V PRAZE Autoři článku JARMILA a MILOSLAV PRYNYCHOVI budou osobně přednášet na Cestovatelském festivalu v Praze o toulkách po Chile. Po projekci bude následovat diskuze s návštěvníky festivalu. |
Vulkán Parinacota ležící u jednoho z nejvýše položených jezer světa - Lago Chungará (4570 m.n.m.), NP Lauca
Navštívili jsme prosté, malinké, ale sympatické vesničky Putre a Parinacota, nabízející odpočinek při popíjení "mate de coca", ale asi nejpůsobivějším místem této oblasti bylo jezero Chungará, u nějž jsme strávili i noc. Se svou nadmořskou výškou cca 4500 m se řadí k nejvýše položeným jezerům světa. Od jeho břehu se zvedá dominantní - 6350 m vysoký - vulkán Parinacota, který spolu s dalším vulkánem Pomerape dokresluje nádhernou scenérii.
Santiago de Chile
Hlavní město Santiago de Chile leží přibližně ve středu země. Pokud zrovna třeba nejste nuceni čekat na svá zavazadla (jako se to stalo našim kamarádům), nestojí za to ve městě trávit více než jeden den. Kromě smogu, přes nějž většinou stejně není možné spatřit vysoké vrcholy And nad městem, stojí za vidění snad jen katedrála. Letiště v Santiagu se pro nás stalo začátkem našeho velkého snu a "třešničky“ našeho půlročního cestování – čekal nás šestidenní výlet na Velikonoční ostrov…
O Velikonočním ostrově si budete moci přečíst brzy ve 2.díle.
Text a foto: JARMILA A MILOSLAV PRYNYCHOVI, www.prynych.com/