"Cítím to jako své poslání vůči celému světu. Hlavně vůči těm, kteří sem dali tyto lístečky, abychom je vložili mezi kameny," říká vrchní rabín Západní zdi neboli Zdi nářků Šmuel Rabinovitz. Právě jeho slavná zeď totiž hraje v celé operaci klíčovou roli.
"Toto je duchovní centrum židovského lidu a skrze toto místo procházejí všechny modlitby z celého světa. Všem, kteří sem vložili tyto lístečky, přeji, aby Bůh jejich modlitby vyslyšel," dodal rabín.
Nabízí se samozřejmě otázka, jestli přes tohle posvátné místo Židů mohou posílat svá přání také křesťané nebo muslimové. Rabín Rabinovitz je na takový dotaz uprostřed desítek přítomných novinářů dobře připravený.
"Toto místo je jak pro Židy, tak pro Nežidy," zdůrazňuje. "Král Šalamoun pravil, že každá modlitba bude na tomto místě přijata. Každý, kdo věří ve Stvořitele, může věřit v důležitost tohoto místa. A já doufám, že jeho modlitby budou přijaty."
Rabín Šmuel Rabinovitz ukládá dopisy
Ztracený ženich, nemocná matka…
Jenže při vší úctě k náboženským autoritám, tisíce dopisů sem přece jen musela dopravit instituce, která se umí postarat o praktickou stránku věci. Je to Izraelská pošta, osobně zastoupená generálním ředitelem podniku Avim Hochmanem.
"Ty dopisy přicházejí z celého světa – ze Spojených států, Evropy, Asie, Afriky," vysvětluje Avi Hochman. "Někteří lidé píší o velmi osobních věcech. Zrovna nedávno mě jedna slečna z jisté nebezpečné země pověřila, abych předal u Zdi nářků její vzkaz. V den svatby jí zmizel ženich a ona Boha prosí, aby se ten muž zase našel. Moc ho totiž miluje."
Cyničtí reportéři s mikrofony, fotoaparáty a kamerami se mezitím perou, aby u toho byli co nejblíže. Poštovní zřízenci vyndávají dopisy z krabic, navrchu je zrovna smutný vzkaz od zoufalé osmatřicetileté matky z Rostova na Donu. Jmenuje se Naděžda, označuje se za služebnici Boží a sama se stará o šestnáctiletého syna i svou těžce nemocnou matku. Pomůže jí Všemohoucí?
Milý Bože, píše Ti Tvá služebnice Naděžda...
ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ
SOBOTA NEDĚLE
|
Tuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:"Doručíme každý dopis"
Západní zeď neboli Zeď nářků je v obležení Židů po celý rok
Rabín s ředitelem pošt dopisy obřadně pěchují mezi kamenné kvádry. Spáry ale nejsou bezedné - co vlastně bude s těmihle papíry potom? Ředitel Hochman s vážnou tváří vysvětluje: "Všechny dopisy a vzkazy se ze Zdi nářků později vybírají a ukládají se do zvláštního archivu na Olivové hoře. Tam už jich jsou pro Boha uschovány miliony."
Co si ale vlastně o lístečcích ve zdi myslí obyčejní židovští věřící? Funguje to? Muž, který se zrovna modlí pár metrů od nás, říká: "Někteří lidé mají za to, že je potřeba ve Zdi nářků nechat svůj vzkaz. Jiní se ale domnívají, že Bůh dokáže číst i přímo z naší duše. Přání a modlitby by ale rozhodně měly být upřímné. A pak už je jedno, jestli si je pouze myslíme, nebo je dáme na papír."
Boha je bezpochyby možné oslovit na tisíc způsobů. Poštovního ředitele se ale pro jistotu ptám, co má být na obálce, aby správnou cestu našla suplika odeslaná třeba z České republiky.
"Stačí napsat Izraelská pošta, Jeruzalém, Izrael. Dopis pro Boha dojde do speciálního oddělení, kde je shromažďujeme. A pak psaní doručíme."
