Na plátně běží několikaminutový sestřih nejslavnějších Chaplinových rolí. Muž s buřinkou a nesmělým úsměvem znovu rozesmává plný sál, tak jako to dělal od roku 1914, kdy se poprvé objevil na stříbrném plátně. Pak promítač zastaví film a všichni návštěvníci mohou vstoupit symbolicky přímo za oponu, aby se podívali, kde a jak slavné Charlieho snímky vznikaly.
Replika za miliardu
Velkolepá replika hollywoodských studí se slavnými scénami a postavami, které zná snad každý, byla vybudována pod zemí.
Nechybí zde slepá květinářka ze Světel velkoměsta, proslulá chatka nad propastí ze Zlatého opojení, která se skutečně překlápí z jedné strany na druhou, či legendární oficína z Diktátora.
Vkusně připravený hold americké grotesce a tulákovi Charliemu je nabitý stovkami poutavých scén a odkazů, které zabírají plochu 1 400 metrů čtverečních. Ostatně nebyl to levný špás, vybudování podzemní repliky hollywoodských studií vyšlo v přepočtu na miliardu korun.
S Einsteinem v koupelně
Zatímco podzemní expozice je věnována komikově bohaté filmové kariéře, ještě o fous zajímavější je návštěva nádherné vily, ve které Chaplin se svou početnou rodinou našel druhý domov a kde strávil poslední pětadvacet let svého života.
Prostorný obývací pokoj. Celé panské sídlo mělo rozlohu 500 metrů čtverečních.
Většina místností je ponechána v původním stavu, návštěvníci si mohou prohlédnout jeho pracovnu, salon či prostornou jídelnu s nádherným výhledem na zasněžené Alpy. Interiér opět doplňují stovky fotografií a osobních Chaplinových věcí, nechybí ani prostor pro představení nejvýznamnějších přátel, od Winstona Churchilla až po Alberta Einsteina, který na vás vybafne z koupelny, kde si na zeď kreslí s vyplazeným jazykem své vzorečky a rovnice.
Zákaz návratu
A jak se vlastně Chaplin ocitl ve Švýcarsku? Přestože Chaplinův původ není dosud zcela uspokojivě objasněn, podle běžných informací se narodil v roce 1889 v Londýně. Na scéně se objevil již jako devítiletý, od čtrnácti let hrál již pravidelně. Jeho filmová kariéra začala v roce 1914 a Chaplin se brzy stal jednou z největších hvězd němého filmu.
„Nebyl to jen klaun, který chtěl lidi rozesmát, za touhle maskou byl filmový scenárista a producent usilující o humanistické vyznění svým snímků. Jenže přestože byl umělcem a nikoliv politikem, jeho humanistické až pacifistické názory mu v Americe 50. let ovládané mccarthismem vynesly nálepku komunisty,“ vysvětluje duchovní otec celého projektu Yves Durand.
„A přestože považoval Spojené státy za svůj domov, obvinily ho v roce 1952 z takzvané neamerické činnosti, a když odjel na londýnskou premiéru svého filmu, zakázaly mu návrat do země.
Chaplin nikdy nepožádal o americké občanství a zůstal občanem Spojeného království. Nakonec se ale usadil ve Švýcarsku, které se jako neutrální země vyhnulo světovým válkám a bylo vždy oázou pro zámožné exulanty. „Tady našel nový domov,“ doplňuje Durand.
Velký stůl pro početnou rodinu. Chaplin měl se svou čtvrtou ženou osm dětí.
Překvapení v koupelně aneb když na vás vyplázne jazyk Albert Einstein.
Chaplin si vybral jeden z nejkrásnějších koutů země. V obci Corsier sur Vevey, která je součástí švýcarské riviéry u Ženevského jezera, objevil nádherné panské sídlo z roku 1840. Do domu s rozsáhlým čtyřhektarovým parkem a fantastickým výhledem se zamiloval na první pohled a bez rozmýšlení ho koupil. A to přesto, že on ani jeho manželka nemluvili francouzsky, a naopak téměř nikdo z místních v té době nemluvil anglicky.
A tak se často vracel ke své oblíbené pantomimě, která mu vynesla úspěch v dobách němého filmu. Zde prožil londýnský rodák posledních dvacet pět let svého dlouhého života (Chaplin zemřel ve věku 88 let na Vánoce v roce 1977).
Nejdelší potlesk historie
Chaplin potřeboval velký dům pro svou velkou rodinu. Když přijel do Švýcarska, byl již počtvrté ženatý. Jeho poslední manželkou byla Oona, dcera slavného dramatika Eugena O‘Neilla, se kterou se oženil v roce 1943. Chaplinovi bylo 54 let, zatímco jeho manželce pouhých osmnáct. A měli spolu osm dětí, čtyři se narodily ještě v Americe, další čtyři už ve Švýcarsku, přičemž poslední z nich, syn Chris, se Chaplinovi narodil v 73 letech. Na americké území Chaplin znovu vstoupil až v roce 1972, kdy získal Oscara za celoživotního dílo. V nabitém sále ho akademici odměnili dvanáct minut dlouhým potleskem. Takhle dlouho nikdy nikomu netleskali.
Socha Charlieho Chaplina ve Vevay
Chaplinova rodina žila v prostorném sídle až do roku 2005. První úvahy o vzniku velkolepého muzea se objevily už v roce 2000, v následujících letech došlo k založení nadace, kam dědici vložili Chaplinovu pozůstalost i část autorských práv a v roce 2007 byl představen projekt na výstavbu Chaplinova světa, jehož realizace se nakonec protáhla téměř na deset let.
„Od začátku jsme věřili, že jeho odkaz přitáhne tisíce zájemců, což se nám také od prvních okamžiků po otevření potvrzuje,“ dodává Yves Durand s tím, že Chaplinův svět by se měl stát jednou z nejnavštěvovanějších švýcarských atrakcí se zhruba čtvrt milionem návštěvníků za rok. Muzeum bylo otevřeno v polovině dubna, vstupenka pro dospělého stojí v přepočtu 570 korun, dítě školního věku zaplatí 420 korun.
