Začátkem 90. let býval nekorunovaným králem českých stopařů Jiří Svoboda. Buddhovsky vychrtlý vousatý muž v nezbytném klobouku postával na pražském Václaváku s kufrem pětice svých knížek Autostopem kolem světa.
Své zážitky Svoboda popisoval doslovně fonetickou češtinou, třeba: „Pokračovali sme v jízďe dál tou tmou a ťema nekonečnejma a neproniknutelnejma pláňema a práskali sme to kolem arménckejch hranic a byly tam tabulky Jerevan je tak a tak blizoučko ale my sme na tý cestě uhnuli a jeli smňerem k iránckejm hranicím…“
„Do Pekingu jsem plánoval jet tři týdny, ale zvládl jsem to za polovinu.“