Cesta do Chorvatska 2019. Nejhůř bude v Česku, sezona silničáře nezajímá

Také letos jsme vyrazili k Jadranu, abychom zmapovali klasickou trasu s nově dostavěnou slovinskou dálnicí a objevili krásnou alternativu slovinským venkovem. První dobrá zpráva je, že za hranicemi nečekají žádné velké stavební pasti.
Také letos jsme vyrazili k Jadranu, abychom zmapovali klasickou trasu s nově...

Také letos jsme vyrazili k Jadranu, abychom zmapovali klasickou trasu s nově dostavěnou slovinskou dálnicí a objevili krásnou alternativu slovinským venkovem. | foto: Roman Švidrnoch, MF DNES

1. Cesta k moři

Každoroční velká výprava na Jadran je tady. Z Prahy vyjíždíme v sobotu ráno a ani přes poměrně hustý provoz nás dálnice D1 překvapivě nikde nezdrží, žádná kolona nás nepřekvapí ani v neblaze proslulých zúžených pruzích.

Po hodině dvacet sjíždíme směr Jihlava a Znojmo. Rozhodli jsme se totiž neriskovat a vyhnout se Brnu, na jehož začátku ŘSD odstartovalo – kdy jindy než před začátkem turistické sezony – kolosální rekonstrukci.

Stačilo nám vidět televizní reportáže, jak to vypadalo ve všední den, kdy řidiči stáli až hodinu dvacet (Brnem se projet nedá, to je rozkopané taky), abychom pochopili, že tudy opravdu nepojedeme. A určitě vám to nedoporučujeme v plné výletní sezoně, hlavně ne v prázdninové pátky.

To je už letitá zkušenost a dobrá rada – nevyrážejte do Chorvatska v pátek po práci. Jenže je právě tak marná – každoročně to udělají desetitisíce lidí a pak čekají v hodinových kolonách. A diví se, že i tentokrát to dopadlo špatně.

Nás ovšem stejně tak zklame Jihlava – kvůli rekonstrukci tunelu na obchvatu se musí jet centrem města. Jsme trochu rozhození, ale později zjišťujeme, že uzavírka trvala pouhý jeden den, právě naši sobotu 25. května. Ufff. Výborná zpráva.

Na další zádrhel narazíme na naší hlavní I/38 v Blížkovicích – provoz tu řídí semafory, jede se jen jedním pruhem. I tady by však měly práce být hotovy 26. května. To o kus dál je situace horší. Na výjezdu ze Znojma je také kyvadlový provoz, tentokrát ale potrvá až do konce letošního července. Úsek sice není dlouhý, ale i tak to bude nehezká komplikace. Naštěstí jediná.

Rozstřel - Cesta do Chorvatska

Máte konkrétní dotazy ohledně vaší cesty do Chorvatska? Plánujete svou vlastní trasu a máte pochybnosti, zda jste jí naplánovali dobře? Posílejte nám vaše dotazy a my vám odpovíme v diskuzním pořadu Rozstřel, který vysíláme v pondělí 10.06. od 12:30.

Otázky do Rozstřelu o cestě do Chorvatska pište sem

Poprvé kupujeme rakouskou dálniční známku na české benzince MOL v Chvalovicích za Znojmem – přirážka proti standardní ceně v Rakousku (9,20 eura, tedy 240 Kč), je totiž pouhých sedm korun. A můžeme platit firemní tankovací kartou, což je velká výhoda. Kdo ale chce ušetřit ještě víc, bez problémů koupí vinětu rovnou za eura na bývalém hraničním přechodu, cedule se nedá přehlédnout.

Rakousko

Prvních dvacet kilometrů u sousedů absolvujeme po klasické „okresce“, dvouproudové silnici B303, byť je značena jako mezinárodní tah E59. V Grundu míjíme solidní příležitost k natankování pro ty, kdo zapomněli doplnit nádrž v Česku. Letos však nejsou v Rakousku pohonné hmoty levnější, připlatíte si korunu až dvě za litr.

Dálniční známky a mýtné

Rakousko, 10denní 9,20 € (240 Kč)
Slovensko, 10denní 10 € (260 Kč)
Slovinsko, 7denní 15 € (390 Kč)

Maďarsko
10denní 3 500 HUF (280 Kč)
měsíční 4 780 HUF (380 Kč)

Chorvatsko, mýto:
hlavní sezona 279 HRK (970 Kč)
vedlejší sezona 252 HRK (880 Kč)
trasa slovinské hranice–Omiš

Další a ještě levnější čerpačka je o kousek dál v Schöngrabernu. Na obchvatu Hollabrunnu začíná Wienviertler Schnellstrasse neboli rychlostní silnice S3, která se občas rozšíří do dvou pruhů, ale většinou je v jednom, rychlost je omezena na 100 km/h. Zde už je ovšem potřeba dálniční známka. Cesta příjemně ubíhá dalších dvacet minut a pětadvacet kilometrů,
na obzoru vidíme hory, kolem vinice.

U Stockerau se napojujeme na dálnici A22 směr Vídeň a Graz. Původně jsme měli v plánu preventivně objet hlavní město spodem přes Alland, ale díky dobré radě jsme ušetřili alespoň hodinu. Vídeň je totiž bezproblémová.

Kousek před ní vidíme nalevo nádherný až pohádkový zámek-hrad Kreuzenstein. Pokud byste náhodou vyšetřili čas nebo si chtěli udělat přestávku, stojí za návštěvu (byli jsme tu před pár lety), z dálnice je to pouhých pět minut jízdy a stejný počet kilometrů.

Kousek před Vídní zahlédneme nalevo nádherný až pohádkový zámek-hrad...

Návštěvu Kreuzensteinu rozhodně můžeme doporučit.

Na kraji Vídně nás značky zpomalí na třípruhové dálnici na 100, pak na 80 km/h. Následuje několikakilometrový tunel se stejnou povolenou rychlostí, v němž je úsekové měření a dohledové kamery. A protože pokuty dnes chodí běžně do Česka, nedoporučujeme jezdit rychleji nebo držet telefon.

Po něm se napojujeme na most přes rozvodněný Dunaj, stále s osmdesátkou na tachometru. Příjemné překvapení: most Praterbrücke je úplně opravený; zatímco v dřívějších letech býval vždy alespoň jeden pruh uzavřený, teď jsou všechny čtyři plně průjezdné. Takže se nezasekáváme ani na minutku – a je to tak na celém průtahu rakouskou metropolí.

Řídíme se směrovkami na Graz, jsou namalované i na vozovce. Tady navigaci nepotřebujeme. Jede se pořád rovně, stále 80 km/h a pořád se nikde nic neopravuje. Úleva. Svištíme po dálnici A2, kterou ještě na rozdíl od jiných úseků v Rakousku nezasáhlo ekošílenství, omezující rychlost aut se spalovacím motorem na 100 km/h, zatímco elektromobily mohou jet běžných 130. Tedy mohly by, kdyby jim to výrazně nesnižovalo dojezd.

Nicméně zde je vše v pořádku, první zpomalení na 100 a 80 km/h přichází až o kus dál v kopcích, lížeme už podhůří Alp. Provoz je ale plynulý, stejně jako v následných mnohakilometrových omezeních u Krumbachu a Fürstenfeldu. Tady potkáváme dobře známé zúžené pruhy, na začátku nás pokaždé vítá informativní radar, odměňující smajlíkem za jízdu podle značek. Pro nepoučitelné tu ovšem mají i velké stacionární radary, které posílají rovnou fotky.

Dalším drobným omezením je, že i mimo zúžené úseky se opravuje velká část dálničních odpočívadel, malých s jednoduchými toaletami. Ty tak nejsou téměř k dispozici.

Čím a jak platit

Chorvatská kuna: 100 lip
Zkratka: HRK
Mince: 5, 10, 20, 50 lip
a 1, 2, 5 kun
Bankovky: 5, 10, 20, 50,
100, 200, 500, 1 000 kun
Kurz: 1 kuna = 3,60 Kč

Směna: V Chorvatsku je možné směnit eura, dolary i české koruny, v posledním případě však v nevýhodném kurzu.

Placení: Na místě je možnéplatit i eury a dolary. Eura přepočítávají místní kurzem 7,40 kn/euro.

Platební karty: Běžně v obchodech, hotelích, restauracích, u benzinek...

My je nepotřebujeme a na úrovni Grazu odbočujeme na skvěle značené dálniční křižovatce dolů směr Slovinsko. Po pětatřiceti kilometrech děláme první větší zastávku na odpočívadle Gralla, kde si tradičně nenecháváme ujít nejlepší gulášovou polévku v této galaxii a přilehlých vesmírech. Velká miska je sice za devět eur, ale vydá za hlavní jídlo.

Zde také kupujeme za patnáct eur slovinskou dálniční vinětu, abychom mohli prozkoumat, jak to vypadá na tamních dálnicích.

Slovinsko

Pokud jste ochotni tolerovat nemalou cenu dálniční známky – 390 Kč na pouhý týden, takže většinou potřebujete měsíční za dvojnásobek – bude Slovinsko jen čtyřicetiminutovou epizodou na mnohahodinové cestě. Dálnice je totiž poprvé po letech přivedena až na hraniční přechod Gruškovlje-Macejl. Paráda.

Hrozí jediné, klidně i hodinová zdržení v sezonních špičkách kvůli hraničním kontrolám. Chorvatsko totiž stále není v schengenském prostoru. Podle toho vypadá i náš přejezd.

Po letech se Slovincům podařilo dokončit dálnici až na hraniční přechod Gruškovlje - Macejl. Když vás nic nezdrží, prosvištíte z Rakouska do Chorvatska za nějakých 40 minut.

Slovinský pohraničník nás jen odmávne, zato chorvatský chce občanky všech členů posádky. Dokonce i pro 2,5leté dítě. Naštěstí jsme poslechli moudrou radu a nechali ji vyrobit. Všechny skenuje a načítá do systému, takže fronta před jeho „budkou“ je o poznání delší než na slovinské straně.

Během prázdninových špiček možná trochu poleví, zaručit to ale nijak nelze – a třeba loni se tvořily hodinové fronty. Dobrá rada: před cestou nebo během ní si můžete zkontrolovat aktuální situaci na přechodech na této webové stránce, přístupné samozřejmě i z mobilního telefonu.

V nejproblematičtějších dnech, což budou všechny prázdninové pátky, to asi moc nepomůže, ale jindy by mohlo.

Chorvatsko

Konečně jsme v Chorvatsku. Přestože jsme si brali kartičku na mýtné bráně, a platíme tedy za dálnici, zpočátku ji to nepřipomíná ani náhodou. Jen dva pruhy, obousměrné jsou také tunely, omezení na 80 km/h. Na „poctivou dálnici“ najíždíme až za tunelem Vidovci, ve dvou pruzích je ovšem stále jen stodesítka.

Jak ušetřit za mýtné v Chorvatsku

Chorvatské mýto se dá platit nejen hotovostně, ale také bezkontaktně při průjezdu vyhrazenou sekcí mýtných bran. Potřebujete k tomu zařízení ENC (Elektronička naplata cestarine). Pořídíte ho na větších mýtnicích a speciálních prodejnách dálniční sítě.

Princip je jednoduchý: koupíte si ENC, které teď vypadá jako USB flashdisk (stojí 122 kun, ale v balíčku s mýtem za 555 kun jej dostanete de facto zdarma), nabijete si jej kreditem (z platební karty, na terminálu, přes SMS, stírací kartou) a mýto máte o 22 procent levnější.

V poklidu dojíždíme k Záhřebu, platíme 48 kun mýtného a míříme do města Samobor, kde jsme si dojednali nocleh. Rovnou na dva dny, chceme totiž projet alternativní trasu. V kolech máme z Prahy asi 700 km, takže je právě čas na odpočinek. Mimochodem, ceny ubytování i pro rodinu jsou tu velmi slušné – prostorný apartmán v centru města vyjde pro čtyři v přepočtu na 1 260 korun.

Slovinsko bez dálniční známky

Následujícího dne ráno, v neděli, vyrážíme po dálnicích zpátky do Slovinska, respektive na začátek Rakouska. Budeme zkoušet alternativní trasu, kterou nám doporučili slovinští kolegové.

Díky ní bychom se vyhnuli nejen placené dálnici, ale i hranici v Macejlu s jejími kolonami. A dokonce jako bonus i stejně průšvihové hlavní mýtné bráně Lučko u Záhřebu – také zde se o prázdninových víkendech tvořily loni hodinové kolony. Nepomáhalo přitom ani ENC – jediný vyhrazený pruh byl stejně beznadějně ucpaný.

Ale zpět k Rakousku. Z dálnice A2 tentokrát odbočujeme těsně před hranicí výjezdem 228 do městečka Spielfeld a hranici do Slovinska přejíždíme mezi odstavenými kamiony celkově  neutěšenou bývalou celnicí.

Na slovinské straně pokračujeme silnicí 437 přes Šentilj (v Slovenskih goricah – existuje i  stejnojmenná obec jinde, tak abyste při zadávání do navigace nebloudili). A hned na jeho konci nás čeká drobné zdržení, provoz řízený emaforem. Jen na kratičkém úseku, čekáme chviličku. A je to také jediné omezení, s kterým se na trase musíme vypořádat.

Pokud byste se chtěli vyhnout drahé slovinské dálnici a zácpám na přechodu Gruškovlje - Macejl, můžete zkusit altenrativu přes Slovensku Bistricu a Podčetrtek.

Za týdenní slovinskou známku zaplatíte 15 eur (390 Kč).

Na běžné trase po dálnici jste za normálního plynulého provozu od rakouských hranic na exitu  Donja Zdenčina mezi Záhřebem a Karlovacem za 1,5 hodiny (145 km). Naše trasa přes Slovensku  Bistricu a Podčetrtek (viz mapu) je sice jen o třináct kilometrů delší, ale trvá dvakrát tak  dlouho. Jeli jsme ji přesně tři hodiny.

Spěchálka naprosto otráví. Jede se často přes obce, mnohde mají retardéry a jen 30 km/h. A všude informativní radary, které vás bombardují smajlíky nebo „mračíky“; taky musíte přes centrum Mariboru, leckde jsou nepřehledné stopky a motanice. S navigací ale není třeba se bát.

Zato člověka, který má rád romantickou krajinu, nadchne. Vede údolími s nádhernými výhledy na kostelíčky na kopcích (nikde jinde než ve Slovinsku jich není tolik), hustými lesy, přes hory, nebo spíše kopečky, nejvyšší má necelých 700 m, kolem aquaparku a vyhlášených lázní Olimia v Podčetrteku. Idyla. Krásné stodoly, v nichž se suší svazky kukuřice, zkrátka malebný rustikál.

Ale co se cení nejvíc – ani ne tak teď, ale v plné sezoně: pořád jedete. Na trase jsme nezaznamenali žádné rekonstrukční práce; pravda, občas by ty díry záplatu zasloužily. Vyhýbáme se všem velkým přechodům, do Chorvatska vjíždíme přes Breganu (ne dálniční, kousek vedle), oklikou přes Samobor (možnost ubytování) se vyhneme i zmíněné mýtné bráně Lučko.

Na dálnici A1 směr Split pak najíždíme na prvním exitu pod Záhřebem jménem Donja Zdenčina. Jako drobný bonus ušetříme 400 korun za slovinskou dálniční známku, 170 korun za mýto v úseku Macejl – Zagreb a dalších 25 k prvnímu výjezdu z A1 – celkem tedy asi 600 korun.

Jedeme o hodinu a půl déle, ale alespoň ji nestrávíme v nekonečné koloně. Nám se tahle myšlenka hodně zamlouvá. Pokud jste na tom podobně a budete chtít trasu vyzkoušet, zde je seznam přesných bodů: Šentilj – Pesnica – Maribor – Razvanje – Radizel – Slovenska Bistrica – Pojlčane – Podplat – Podčetrtek – Bistrica ob Sotli – Bizeljsko – Župelevec – Brežice – Bregana – Samobor – Galgovo – Donja Zdenčina, dálnice A1).

A opět Chorvatsko

Dalšího dne ráno vyrážíme ze Samoboru přes prudké kopce (v zimě jen s řetězy!) a obce Molvice a Galgovo na první nájezd dálnice A1 za Záhřebem, Donju Zdenčinu.

Pak se za neustálého hustého deště a silného větru, nad Chorvatskem zuří jarní bouře, probíjíme dálnicí A1 směr Jadran. Jsme tu ve špatné době – téměř ve všech tunelech je provoz sveden kvůli předsezonní údržbě do jednoho tubusu, na mnoha místech je omezení do jednoho jízdního pruhu. Nikde však nezastavujeme, provoz je minimální.

Noční Omiš

Zjišťujeme zajímavost, která se objevuje zřejmě z úsporných důvodů v Chorvatsku poprvé a upozorňují na ni varovné cedule: na některých malých sjezdech, jako je třeba Konjsko/Vučevica, se od 22 do 6 ráno nedá z dálnice vyjet, pokud nemáte zařízení s předplaceným mýtem ENC. Obsluha zůstává nonstop zjevně jen na větších exitech.

Po necelých čtyřech hodinách a 420 kilometrech jsme v cíli – městečku Omiš. I tady prší a podle předpovědi to tak má být celý týden. Naštěstí do prázdnin je ještě daleko...

2. Cesta zpět

Maďarsko

Neděle ráno. Po přespání opět nedaleko Záhřebu vyrážíme obchvatem hlavního města směrem na východ, po několika kilometrech však nesmíme zapomenout odbočit výjezdem vpravo na Varaždin a Budapešť – rovně bychom pokračovali na Srbsko, do Slavonského Brodu a Bělehradu.

Odbočka je nepřehlédnutelná, za ní se napojujeme na dálnici A4 a po úplně prázdné autostrádě upalujeme směrem na Maďarsko. Tentokrát jsme se rozhodli nejet naší „klasickou trasou“ na Szombathély, Csornou a Bratislavu – dostali bychom se opět do problémového Brna.

Samozřejmě, čtenářům třeba z Moravy můžeme tuto trasu doporučit, Brnu se dokážou vyhnout. My však jedeme do Prahy, tak ji budeme muset pozměnit.

Tankujeme za hranicemi

Sjíždíme výjezdem číslo 2 Sveti Križ na Čakovec, z něj na hraniční obec Mursko Središče. Tam uvažujeme nad natankováním za zbylé kuny, po přepočtu ceny jednoho litru na 37 Kč se však okamžitě rozhodujeme doplnit benzin až v levnějším Maďarsku. Kuny holt zůstanou na příště.

Na hranici za mostem přes řeku Muru se nevyhneme kontrole občanek – opouštíme Schengen – a to Chorvaty i Slovinci. Ovšem vzhledem k tomu, že jsme na přechodu jediní, ztráta pěti minut nijak nebolí.

Protože nemá smysl najíždět na pouhých pár kilometrů slovinské dálnice, jedeme po paralelní silnici 109, pak centrem Lendavy a za ní už přes nefunkční přechod Rédics přejíždíme do Maďarska. První benzinku MOL ignorujeme – zásadou je nikdy nebrat hned za hranicemi, bývají nejdražší. Později si tuto starou pravdu potvrzujeme.

Tankování v Maďarsku při naší zpáteční cestě

Ceny na čerpací stanici v Chorvatsku

Maďarsko je v neděli téměř prázdné, za dalších třicet kilometrů po hlavním tahu číslo 86 potkáme stěží pět aut. V obcích hlídají radary padesátku, místní zpomalují jen před nimi. Nemají úsekové měření.

Město Zalalövö objíždíme po novoučkém obchvatu, lížeme také Körmend, nikde se nezdržujeme, žádná omezení nás nezpomalí, cesta je absolutně bezproblémová. Hrozí jen, že usneme nudou. Možná proto se v Szombathély necháváme „zblbnout“ navigací a místo, abychom poslechli směrovníky, stahující nás doprava na obchvat města, vjíždíme do jeho centra se semafory a poměrně velkým provozem.

Neudělejte stejnou chybu – na první křižovatce pokračujte po silnici 86 vpravo, pak vás 87 plynule odvede směrem na hraniční přechod Köszeg.

Rakousko

Na rakouské straně, v Rattersdorfu, stojí jako strážce fyzicky neexistující hranice fyzicky existující policista, který si nás pátravě prohlíží, ale nakonec nezastavuje. Zřejmě rakouská antiimgrační opatření.

Po 350 metrech za Rattersdorfem odbočujeme nahoru do kopce podle směrovek na rychlostní silnici S31, nenecháváme se zlákat cedulemi na dálnici A2. Tentokrát by to byla zajížďka.

Silnice je místy čtyř-, místy dvouproudá, úplně nová, s moderními extravagantními mosty pro zvěř a maximálně povolenou stovkou – a občas překvapivě proložená kruhovým objezdem. Nikde na ní nenajdete žádnou benzinku, takže jsme rádi za tankování v Maďarsku, naopak malých odpočívadel s moderními nerezovými toaletami je dost.

Naprosto plynule dojíždíme k Mattersburgu, kde se „rychlostka“ stahuje do jednoho pruhu, což by při velkém provozu mohlo být nepříjemné – později zjišťujeme, že práce zde skončí s posledním červnem. A opět se nenecháváme zmást lákáním na dálnici A2 – pokračujeme až k Eisenstadtu, kde se napojíme na autostrádu A3 směr Vídeň; na „dvojku“ se připojíme až u Traiskirchenu.

Tady už to známe – po známé trase tedy míříme opět na Znojmo a domů do Prahy. Zpáteční cesta přes Maďarsko a Rakousko byla rychlá, bezproblémová – zabrala nám zhruba osm hodin jízdy, projeli jsme 660 kilometrů, o 17 méně než při klasické trase po slovinských a rakouských dálnicích. A jen o čtvrthodinku pomaleji. Můžeme ji jen doporučit.

MAPA: Varianty cesty autem z Česka do chorvatského Omiše

Může se hodit

Ceny paliv na trase 
ČR
Benzina Znojmo - natural 95 - 32,70 Kč, diesel 32,30 Kč
Diskont Tank Hatě - natural 95 - 31,90 Kč , diesel 29,90 Kč

Rakousko
Tank automat nonstop Grund 24 - natural 95 - 33,70 Kč, diesel 32,20 Kč
Avi diskont Schöngrabern - natural 95 - 33,50 Kč, diesel 31,70 Kč
Avanti Oyenhausen - natural 95 -  32,30 Kč, diesel 30,90 Kč

Slovinsko*
Petrol dálnice Maribor-východ - natural 95 -  33,70 Kč, diesel 34,20 Kč
INA Bistrica - natural 95 - 33,60 Kč, diesel 33,70 Kč

Chorvatsko*
INA Macejl - natural 95 - 37,90 Kč, diesel 36,10 Kč
INA Ston - natural 95 - 36,70 Kč, diesel 36,20 Kč

Maďarsko
MOL Rédics - benzin i diesel 33,50 Kč
MOL Körmend - natural 95 - 32,80 Kč, diesel 33,20 Kč

(české ceny počítány s kursem eura ze směnárny 26 Kč, při platbě kartou Raiffaisenbank je kurs 26,60 Kč, v tabulce nezohledněno, kurs kuny 3,60 Kč, forint 8,03 Kč/100 HUF)

* V Chorvatsku i ve Slovinsku jsou v podstatě dvojí ceny, na dálnici je palivo dražší, mimo ni levnější a téměř jednotné.

Pozor na pokuty
Pokuty, které někteří turisté „fasovali“ v minulých letech na dovolené v Chorvatsku, určitě nebyly nízké. A to tu od soboty ještě přitvrdili. Sankce za velmi závažné přestupky ještě vzrostly a rozšířily se i zákazy řízení za opakované přestupky.

Velmi přísný verdikt čeká třeba ty, kteří projedou křižovatkou na červenou – mohou inkasovat pokutu 10 až 20 tisíc kun (36 až 72 tisíc Kč), k tomu 6 trestných bodů, zákaz řízení až na rok. V závažných případech dokonce vězení až na 60 dní.

A je toho mnohem víc: pokud nezastavíte na červenou u přechodu, zaplatíte 3 až 7 tisíc kun (10 až 25 tisíc Kč), za překročení rychlosti mimo obec o víc než 50 km/h 5 až 15 tisíc kun (18 až 54 tisíc Kč), za bezdůvodnou jízdu v levém pruhu na dálnici 2 tisíc kun (7 200 Kč).

Telefonování za jízdy bez handsfree sady vás přijde až na 5 400 korun (1 500 kn) a nezapnutý bezpečnostní pás vás může přijít na 3 600 korun (1 000 kn).

Tipy na levná data
Přestože v Chorvatsku voláme i datujeme za stejné ceny jako doma a zdánlivě tak nemá smysl shánět „místní“ data, ve skutečnosti se to může vyplatit. Před cestou jsme řešili problém, jak získat do mobilu dostatek dat, abychom online zabavili děti. Naše domácí tarify sledování pohádek rychle zruinuje, navíc potřebujeme v Chorvatsku jezdit podle navigace, která také potřebuje dostatek dat.

Nejlevnější možností doma v Česku bylo pořízení předplacené karty O2, nabízející v akci v Datartu 5 GB dat za 500 Kč, nic levnějšího jsme u konkurence nenašli. Stačilo se ovšem porozhlédnout v cílové zemi a našli jsme skvělou nabídku: neomezený internet na týden za 80 kun (280 Kč) od operátora A1. Koupili jsme ji v trafice (mají ji i na benzinkách, poštách a samozřejmě firemních prodejnách), slibovala totiž nejlepší datové pokrytí.

Instalace je prajednoduchá, simku vyloupnete a vložíte do telefonu, aktivuje se prvním připojením nebo hovorem. Data mají vydržet týden, poté je možné je za 80 kn obnovit, nebo deaktivovat.

Navigace do mobilu
Jak máme opravdu rádi bezplatnou navigaci Waze, do níž posílají údaje ostatní šoféři a ona tak dokáže navigovat nejvýhodnější cestou (v Praze už bez ní nevyjíždíme, funguje skvěle), opakovaně zjišťujeme, že v cizině je z nějakého neznámého důvodu naprosto nepoužitelná.

Už loni nás zavedla do obří zácpy na obchvatu Lublaně, která se přitom dala lehce objet, jak jsme později zjistili. Nepomohla nám ani v Polsku. A do třetice všeho zlého – letos nebyla schopna poradit si se zadáním několika postupných cílů. Dobrá, zadali jsme až ten konečný, chorvatské město Samobor – a dočkali jsme se naprosto nepoužitelné trasy, trvající asi 15 hodin místo zhruba sedmi. Při prozkoumání trasy se ukázalo, že vede zcela nesmyslně kolem celého Rakouska, přes Alpy...

Používali jsme tedy k navigaci mapy.cz, které si vedly tak s 85% úspěšností – občas nás zbytečně posílaly do center měst. Proto jsme nakonec přešli na Google mapy, jejichž navigace se ukázala být nejpřesnější, včetně hledání konkrétních adres. S nimi jsme si pak vystačili po celou cestu.

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Světové legendy lenošení. Seznamte se s nejkrásnějšími termály světa

16. března 2024

Po celém světě bychom napočítali přes šest tisícovek termálních pramenů, ale koupat se dá jen v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kapverdy jsou perla uprostřed Atlantiku. Bílé pláže, ferraty i život pod sopkami

11. března 2024

Premium Sopečné peklo, zelený ráj a tisíce lidí v dírách v zemi. Kapverdské ostrovy nabízejí rozmanité...

Až tři metry sněhu. Rakouská střediska, kde si prodloužíte lyžařskou sezonu

14. března 2024

Letošní zimní sezona v Alpách pokračuje. A to bez ohledu na teploty, které v posledním měsíci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství přehrad: Slapy jsou ikonou našich vodních děl

17. března 2024

Seriál Tajemství přehrad nás dnes zavede k jednomu z nejznámějších vodních děl u nás, na Slapy. Třetí...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

OBRAZEM: Kde se natáčí Survivor. Ostrov Hispaniola je rájem i peklem

19. března 2024

Nejnovější série reality show Survivor Česko & Slovensko se natáčí v Dominikánské republice na...

Amsterdam v boji proti zlým turistům přitvrzuje a nasadil kvíz

18. března 2024  17:22

Amsterdam v průběhu let vyzkoušel různé způsoby, jak potlačit nepříjemný cestovní ruch, od...

Pozoruhodné botanické zahrady světa zrcadlí džungle, pouště i velehory

18. března 2024

Byť jde primárně o respektované badatelské instituce, návštěva jejich areálů suchopárná rozhodně...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...