Pohoří Gilf el-Kebír se rozkládá u jihozápadní hranice Egypta, poblíž hranic se Súdánem, Libyí a Čadem. Právě tato oblast je pravděpodobnou kolébkou staroegyptské civilizace. Sahara totiž kdysi dávno nebyla pouští, ale naopak úrodnou oblastí s jezery, bohatou faunou a flórou. Až mnohem později, zhruba na konci 6. tisíciletí př. n. l., došlo v důsledku vysychání oblasti (dnešní Západní pouště) k postupnému osidlování nilského údolí a formování staroegyptské civilizace.
Opožděný odjezd ve tři ráno
První tři dny expedice byly bohužel více napínavé, než jsme přes veškeré přípravy očekávali. V pondělí ve tři hodiny ráno přiletěla do Káhiry větší část expedice, zatímco zbytek byl již na místě. Jen pár hodin před příletem letadla jsme se dozvěděli, že plánovaný termín odjezdu do oázy Baharíja, odkud měla expedice tentýž den vyrazit, se musí o den odložit. Nervozita mírně narostla, ale aspoň se nám podařilo vyzkoušet satelitní telefon, satelitní přenos dat a napájení přístrojů do pouště.
V úterý ráno však agent káhirské agentury, která zařizovala povolení pro expedici, dorazil. Na naše poměry sice ve velmi neobvyklou hodinu, ale byl a my jsme mohli vyrazit. Dorazil ve 3.30 ráno (nebo v noci, podle chuti čtenáře), když předtím volal už v jednu hodinu po půlnoci, ale to jsem ho, pokud si vzpomínám, poněkud stroze odbyl.
Do oázy Baharíje jsme dorazili po 4 hodinách jízdy pouští a začali vyřizovat další formality. Díky našemu pouštnímu vůdci hagovi (tak se označuje v arabštině člověk, který vykonal pouť do Mekky) Lotfimu jsme na to potřebovali tři hodiny, a ne čtyři dny, jako se to stalo výpravě před námi. Přesto úřady ve Faráře (oáza, kterou jsme projížděli) neopomněly zorganizovat další hodinu našeho pobytu v oáze, během níž se znovu kopírovala všechna naše povolení. Nocovali jsme již poblíž oázy Dáchla, přibližně 600 km od Baharíje.
Skála u Dáchla, kde staří Egypťané těžili barvivo, byla oblíbená již dříve. Vyskytují se zde zhruba deset tisíc let staré rytiny zvířat. Naznačují, že tehdy byla tato oblast mnohem zelenější než dnes.
Přes kilometry písečných dun
Ve středu nastal první den, kdy se nám podařilo vyrazit pryč z civilizace. Nejprve výprava sestávající celkem ze šesti terénních vozů, sedmi beduínů, jednoho sympatického policajta a devíti českých badatelů musela překonat několik kilometrů dlouhé pole písečných dun.
Za nimi se poušť proměnila v erodovanou vápencovou planinu, kterou jsme asi ve tři hodiny odpoledne dojeli do první oblasti, již na naší výpravě zkoumáme. Je to místo z doby stavitelů pyramid v Gíze, skalní římsa, kde Egypťané získávali červené barvivo. Ve skutečnosti jde o erodovanou skálu obsahující červený pigment.
Expedice, které sem vysílali staroegyptští panovníci ze 4. dynastie Chufu a Radžedef, zde po sobě zanechaly četné stopy včetně skalních nápisů přímo na místě, kde staroegyptští dělníci pracovali.
Místo bylo objeveno před pouhými několika lety německým badatelem Carlem Bergmannem, který nám poskytl souřadnice několika desítek lokalit, které bychom měli v dalších dnech v okolí tohoto místa a dále cestou do Gilf el-Kebíru prozkoumat.
Cíle expedice
1. Zaniklé starodávné oázy "Jakubovy studny" a místo pobývání staroegyptských expedic stavitelů pyramid 2. Abú Ballás s nálezy celých hrnců zanechaných zde staroegyptskými karavanami 3. Písečné moře, oblast s tzv. silikou, křemičitým sklem vzniklým dopadem meteoritu 4. Jeskyně plavců s neolitickými kresbami z doby, kdy byla celá oblast savanou s jezery 5. Nabta Playa, megalitické lokality z doby neolitu, kdy již probíhala migrace obyvatel Západní pouště v důsledku vysychání do nilského údolí Další výzkum - starověké obchodní cesty, kterými putovaly staroegyptské karavany na oslech až k Čadskému jezeru |
Členové expedice
Egyptolog, archeolog a vedoucí expedice. Člen Českého egyptologického ústavu v Praze a Káhiře, vedoucí výzkumů Jižního Abúsíru a egyptské Západní pouště. K jeho hlavním úkolům v rámci expedice patří udržení týmu pohromadě, sledování starověkých obchodních cest, interpretace textů, dokumentace antropogenních aktivit datovaných do doby trvání civilizace starověkého Egypta.
Absolvoval obor geodézie a kartografie na ČVUT. Od roku 2000 se datuje spolupráce s Miroslavem Bártou a v roce 2001 byl na archeologické expedici v Egyptě. Nové metody aplikované v archeologickém výzkumu v tuzemsku přenesl do egyptského prostředí.
Pracuje jako geolog v Geologickém ústavu AV ČR, kde se zabývá změnami klimatu, vývojem krajiny a otázkami interakce přírodního prostředí a civilizace. Na expedici do Západní pouště pracuje jako geolog. Sleduje pouštní dynamiku a geomorfologické procesy. Západní poušť je jedním z míst, kde může být realizován evropský projekt DESERTEC, který spočívá v postavení solárních elektráren na Sahaře. I proto tuto oblast zkoumá. Zdejší poušť před asi 4–8 tisíci lety prodělala klimatický kolaps, je zajímavé sledovat, jakým způsobem se odrazil v krajině.
Obrazový redaktor a fotograf National Geographic Česko. Od r. 2003 spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem. Kromě časopisu a webové stránky NG Česko předvedl v nedávné době své fotografie z Egypta na několika výstavách a v mnoha publikacích s egyptskou a egyptologickou tematikou.
V roce 1991 založil vlastní autoservis, od roku 1992 je jeho firma smluvním servisním partnerem firmy Bosch. Od roku 2007 firma Jíša, s. r. o., podporuje činnost Českých egyptologů pracujících v egyptské Západní poušti. Na expedici pořizuje kamerový záznam. Vymyslel a zajistil ekologické zásobování přístrojů výpravy elektrickým proudem. Je také jedním z hlavních partnerů expedice.
Klasický archeolog, specializuje se na archeologii římských provincií a římské říše, především na římské fortifikace, limes a materiální kulturu (keramika, militária, stavební materiály). V průběhu expedice do Gilfu se věnuje především sledování kontaktů této oblasti s římských světem.
Biolog a paleoekolog. Zabývá se vývojem vegetace a krajiny, je zaměstnán v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze. Výzkumu egyptské Západní pouště se věnuje v rámci projektu GA ČR. V týmu působí jako biolog, tj. zkoumá vše, co v poušti roste a co se tam hýbe. A také co tam rostlo a hýbalo se v dávné i nedávné minulosti.
Profesor antropologie na Masarykově univerzitě v Brně a vedoucí detašovaného pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Dolních Věstonicích. Zabývá se problematikou paleolitu v celé šíři, zejména moravským paleolitem. Zúčastnil se paleoantropologických, archeologických a etnoarcheologických expedicí a studijních cest v zahraničí, směrovaných především do severní Afriky a Asie. Výsledky těchto výzkumů se promítly ve více než 300 statích, publikovaných u nás i v zahraničí.
Archeolog a historik. Soustřeďuje se především na archeologii českého středověku. O této tematice publikoval desítky článků odborných i populárních. Od roku 2002 spolupracuje úžeji s Egyptologickým ústavem FF UK. V expedici do Gilfu má prakticky dva úkoly. Prvním je vyhledávání, určování a dokumentace archeologických nálezů. Druhým úkolem je kresebná a malířská dokumentace nálezů i celé expedice. |
* Expedici pořádá Český egyptologický ústav Filozofické fakulty UK v Praze, Archeologický ústav AV ČR v Praze a Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
* Hlavní partneři projektu jsou firmy Emeran 1860, s. r. o., Inset, s. r. o., Jíša, s. r. o., MIBCON, s. r. o. a Severočeské doly, a.s.
