Když si kupujete letenku, předpokládáte, že její cena se odvíjí od destinace, termínu letu a jeho obsazenosti. To znamená, že člověk, který bude sedět vedle vás, zaplatí za svou letenku stejnou cenu jako vy.
Jenže to tak vůbec být nemusí. Už nyní některé aerolinky stanovují ceny letenek podle toho, jaká je vaše finanční situace, tedy podle toho, co si můžete dovolit.
Kolik jste ochotni zaplatit?
Takzvané dynamické naceňování (dynamic pricing) letenek podle finanční situace cestujících je výbušným tématem, na které v minulých dnech upozornil například magazín Travel Weekly.
V rámci stanovení ceny letenky totiž zpracují aerolinky vaše osobní údaje, včetně cookies, historie vašich nákupů, letové historie a dalších dat získaných z vaší IP adresy. Na jejich základě stanoví cenu letenky tak, abyste si ji mohli dovolit – respektive cenu, kterou systém vyhodnotí, jako tu, kterou byste byli ochotni zaplatit.
Kritici takového naceňování letenek mluví o diskriminaci a samozřejmě upozorňují na možné zneužití informací, které aerolinky v rámci dynamického naceňování získají.
John McBride ze společnosti PROS, která spolupracuje s řadou leteckých společností, uvedl, že tímto způsobem už stanovuje cenu letenek několik aerolinek a další budou bezpochyby následovat, protože tak mohou oslovit mnohem víc potenciálních klientů a zvýšit zisky.
O dynamickém naceňování letenek na základě solventnosti klientů mluvila už v roce 2015 i společnost ATPCO (Aitline Tariff Publishing Company), ale právě v letošním roce se předpokládá výrazný nárůst leteckých společností, které tímto způsobem budou stanovovat ceny letenek.
V Česku se však tato praxe zatím nevyužívá. „K dynamickému naceňování z naší strany nedochází. O této snaze některých leteckých společností vím, ale podle mých informací zatím není v České republice aktuální a ceny letenek se stále odvíjejí od nabídky volných míst či poptávky po konkrétním letu,“ říká Josef Trejbal, ředitel letenkového portálu Letuška.cz
Pro i proti
Zastánci této praxe argumentují tím, že letenky tak budou dostupnější pro více lidí a že aerolinky budou moci nabídnout svým věrným klientům víc benefitů. A samozřejmě hlavním cílem je maximalizace výnosu z jednotlivých letů tím, že systém ukáže vyšší ceny zákazníkům, kteří jsou ochotnější platit.
Nicméně hlavním argumentem aerolinek je tvrzení, že pro klasické „dovolenkáře“ nebo lowcostové cestovatele tak budou k dispozici levnější letenky, zatímco víc zaplatí například obchodní cestující, kterým letenky platí firma.
Navíc upozorňují na to, že dynamické naceňování letenek není žádnou novinkou a dynamické naceňování uplatňuje celá řada společností (například Uber, jehož ceny se v různou denní dobu liší). Že tedy pouze k dynamickému naceňování chtějí přidat jen další faktor, a tím je solventnost klienta. Zdůrazňují také, že tento faktor nehodlají využít proti klientům, ale právě v jejich zájmu.
Cestovatelé v internetových diskusích se ale bouří, podle jejich mínění neexistuje jediný důvod, proč by měl člověk platit za letenku větší částku jen kvůli tomu, že si to může dovolit.
Pak totiž bude docházet k tak absurdním situacím, že si budou dva lidé ve stejné místnosti, ale z různých počítačů, současně objednávat letenky na stejný let, ale zaplatí různou cenu, protože systém vyhodnotí, že jeden z nich bude zřejmě ochotný akceptovat vyšší cenu. A „lowcostoví“ cestovatelé na tomto systému mohou vydělat samozřejmě pouze v případě, že půjde o nevytížený let, na němž nebude dostatek movitějších klientů.
Kromě toho odpůrci dynamického naceňování letenek na základě solventnosti klienta upozorňují na značnou neprůhlednost této metody (například vůbec zatím není jasné, jak a zda by tato metoda fungovala pro společnosti přeprodávající letenky jednotlivých aerolinek) a potřeby nových opatření na ochranu klientů. Některé letecké společnosti se tohoto způsobu vytváření cen distancovaly. Například Lufthansa nebo KLM, které oslovil deník The Sun, odmítly, že by se do ceny letenek jakkoli promítaly osobní údaje jejich klientů.
Kdo se neumí bránit, zaplatí víc
Jistou naději pro „dovolenkáře“, zastánce osobních svobod a ochránce principů rovnosti může představovat evropské nařízení o ochraně osobních údajů, známé také pod zkratkou GDPR.
„Toto nařízení, které vstoupí v účinnost v celé EU již 25. května tohoto roku, na obdobné obchodní praktiky využívané při poskytování služeb na internetu přímo pamatuje a nazývá je takzvaným “profilováním”, říká Jakub Mareš, předsedy představenstva společnosti GDPR Solutions.
Při profilování jsou hodnoceny osobní aspekty konkrétních zákazníků ve snaze předvídat jejich následné chování a tím zvýšit prodeje zboží a služeb. „Nejčastěji se s tímto způsobem získávají informace o jejich zájmech, ekonomické situaci, zdravotním stavu, spolehlivosti, ale i místě, kde se aktuálně nacházejí. Všechny tyto informace pak využívají obchodníci k tomu, aby nabídli zboží, o kterém zákazníci ještě ani nevědí, že ho vlastně chtějí,“ říká Mareš.
Jak tedy zafunguje zavedení GDPR v případě dynamického naceňování letenek?
Z pohledu GDPR se jedná o klasické profilování zákazníků a takovou praktiku nařízení sice zcela nezakazuje, nicméně v tomto případě k ní musí mít aerolinky výslovný souhlas zákazníka. Zákazník navíc musí vědět, k jakému zpracování dává souhlas a tento souhlas musí udělit výslovně pro tuto aktivitu. Aerolinky také například nesmějí zákazníka zahrnout množstvím vágních informací, ze kterých nebude zřejmé, za jakým účelem poskytuje svůj souhlas.
Jak se proti tomu může zákazník bránit?
GDPR zákazníkovi garantuje právo odepřít souhlas, přičemž tento úkon by měl být stejně snadný jako udělení souhlasu. V případě, že má zákazník pocit, že ke zpracování jeho osobních údajů došlo bez jeho souhlasu a nelegitimně, má právo podat námitku proti zpracování osobních údajů, a pokud ji podá, platí absolutní nemožnost dále využívat jeho osobní údaje. Evropské nařízení tak představuje jistou naději, že více za letenku zaplatí jen ten, kdo se proti tomu nebude umět bránit.
A pokud zákazník nebude souhlasit se zpracováním osobních údajů?
Bez výslovného souhlasu zákazníků si aerolinky takový postup v žádném případě nemohou dovolit a mohl pro ně mít velice vážné konsekvence. V obecné rovině se jedná o jednoznačně diskriminační jednání, které je problematické i s ohledem na základní principy soukromého práva, kterou je rovnost občanů před zákonem. Tyto základní principy soukromého práva mohou být jednáním aerolinek porušeny, když zákazníkům budou za splnění shodných podmínek poskytovány odlišné ceny.
