Stojím spolu s patnácti dalšími lidmi v temné místnosti bez oken. Uprostřed je vydutá, horizontálně umístěná bílá plocha ve tvaru kruhu, okolo je zábradlí. "Výklad bude ve španělštině a v angličtině. Nefoťte, nebojte se a hlídejte si peněženky," upozorní nás v legraci průvodce a zhasne.
Poslušně schovávám foťák a přimáčknu si kabelku k tělu. Jsem na prohlídce nejvyšší a nejvýznamnější z mnoha věží v Cádizu. Torre Tavira nabízí zajímavost, která se jmenuje camera obscura neboli tmavá komora. Průvodce ovládá mechanický systém a na plátno promítá aktuální dění na ulici. Dozvídám se, že tohle prý vcelku jednoduché zařízení existovalo už v době Leonarda da Vinciho, ba dokonce dřív, počátky vynálezu sahají až do 10. století.
"Je to jako velká kamera, která se otáčí okolo celé věže. Nepotřebuje ani elektřinu. Nad plátnem je tubus, v něm otvor nahrazující objektiv, šikmo umístěné zrcadlo a pod ním něco jako zvětšovací sklo. Je to trochu na způsob periskopu.
Podobně kdysi fungovaly úplně první fotoaparáty," vysvětluje nám princip, díky kterému si během čtvrthodiny s výkladem prohlídneme památky a zkontrolujeme, kolik lidí má to štěstí, že se právě opalují na pláži nebo koupou v moři. Doufám, že za chvíli budu mezi nimi.
Při záběru na chodník vezme průvodce papír a nechá na něj z plátna napochodovat nic netušící paní, která jde v tu chvíli venku. Pak jí zase dovolí sestoupit z nakloněného papíru dolů. Pro mě z toho plyne ponaučení: Nedělej v ulicích Cádizu nic, u čeho nechceš být viděna. Nikdy nevíš, jestli tě v detailu nesleduje parta turistů z věže. A tak přemýšlím, kde se převléknu do plavek.
Iglesia de Santiago. Jeden z mnoha kostelů ve starém Cádizu.
O existenci camery obscury jsem dřív neměla ponětí. Jsem z toho tak nadšená, že se z tmavé komory vydám rovnou na cestu dolů. Sejdu dvě patra do přízemí a pak si vzpomenu, že jsem vynechala výstup nahoru na věž, odkud je krásný výhled. Vracím se, nahoře příjemně pofukuje, nafotím si pohled na město i moře a při další cestě dolů se na vystavených tabulích dočtu, že ve Španělsku se touto zajímavostí pyšní hned několik věží.
Cádizská Torre Tavira byla první, cameru obscuru tady mají od roku 1994. Vidět ji můžete i jinde ve světě, například v San Francisku, Havaně nebo v Edinburghu.
Brontosaurus před dvojbarevnou katedrálou
Do Cádizu jsem přijela vlakem. Kousek od nádraží je náměstí Plaza de San Juan de Dios s krásnou klasicistní radnicí. Procházka pokračuje k barokní katedrále, jejíž stavba trvala víc než sto let.
Znalec architektury proto rozezná novější, neoklasicistní prvky. Nelze přehlédnout, že stavba je "dvojbarevná". Na spodní polovinu použili stavitelé mramor, vrchní část je z levnějšího vápence. Padesát metrů vysoká kopule je obložená zlatými dlaždičkami.
Pevnost CádizCádiz je považován za nejstarší evropské město. Založili ho Féničané už kolem roku 1100 před naším letopočtem, tehdy mu říkali Gadir, znamenalo to něco jako "pevnost". Je to vlastně skalnatý výběžek, který tvoří poloostrov omývaný Atlantským oceánem. Právě z přístavu Cádiz vyplul Kolumbus rok po objevení Ameriky na druhou výpravu a objevil Portoriko, Malé Antily a Jamajku. A také na svou čtvrtou cestu, která skončila ztroskotáním. V 18. století byl Cádiz nejbohatším městem Španělska, procházely tudy tři čtvrtiny obchodu s Amerikou. V roce 1812 byla ve městě vyhlášena na tehdejší dobu převratná španělská ústava. |
Vzorem pro stavbu byla renesanční katedrála v Granadě. V době mé návštěvy byly na náměstí modely jakýchsi pravěkých zvířat. Ani jsem nepátrala proč. Ve městě, kde se pořád něco slaví a na jaře se koná několikadenní mejdan, jeden z nejznámějších karnevalů na světě, vás taková drobnost, jakou je brontosaurus před barokní katedrálou, ani moc nepřekvapí.
Hned vedle se vyjímá její předchůdce, kostelík Santa Cruz, postavený Alfonsem X. na místě bývalé mešity. Odolávám pro Španělsko typickým tapas v zahradní restauraci na tomto maličkém, krásou nabitém náměstí s palmami a pokračuji směrem na pláž.
Plaza de San Antonio. Sezonní uměle vytvořená fontánka na krásném náměstí
Paní moře a snoubenka větru
Uprostřed čtvercového náměstí Plaza de San Antonio trůní sezonní fontánka obklopená desítkami květináčů, které mi připomínají zelený koberec. Fotím měšťanské domy postavené pro bohaté španělské a italské kupce a také zrekonstruovaný kostel.
Nedaleké Plaza de la Mina nabízí návštěvu cádizského muzea s archeologickou expozicí a obrazy od Zurbarána nebo Murilla. Sevillského rodáka stálo život malování obrazu pro zdejší kapucínský klášter, spadl při tom totiž z lešení a utrpěl smrtelná zranění. Jeho dílo můžete obdivovat také v Museo del Prado v Madridu.
Pokračuji procházkou po pobřežní promenádě, kde je spousta zeleně i rozkvetlých stromů, keřů a záhonů. V parku hraje smyčcový kvartet, samá violoncella. Nejradši bych si lehla pod strom a jen tak se dívala na moře, hudebníky, zeleň nebo nebe. Jsem kousek od pláže, kde mám sraz s kamarádkou na piknik, a tak se zaposlouchám jen na chvíli. Playa de la Caleta, kde se máme sejít, je mezi dvěma hrady.
Ke Castillo de San Sebastián vede dlouhé molo a dost na něm fouká. Básník José María Pemán prý nazval Cádiz "Seňorita del Mar, Novia del Aire", tedy "paní moře, snoubenka větru". Něco na tom bude. Pevnost Castillo de Santa Catalina nechal postavit král Filip II. po vypálení města spojeným anglo-nizozemským loďstvem. Hrady měly Cádiz chránit před nepřáteli.
Španělsko, Costa de la Luz. Město Cádiz.
Pierce Brosnan v roli Jamese Bonda
Na pláži je spousta Španělů, kteří dětem pořádají soutěž ve stavění hradů z písku. Fandí dětem málem se stejnou důležitostí, jako kdyby se koukali na zápas mezi Barcelonou a Realem Madrid. Většina z nich má u ruky i dovolený doping - chladicí tašky s pivem, saláty, colou a typickým pytlíkem brambůrků, kterými se dokážou cpát vždy a všude.
Na zalidněné pláži si užívám koupání i výhled na oceán, pobřežní promenádu a hradby. Náhle se mi vybavují záběry z bondovky Dnes neumírej. Cádizské pobřeží v něm supluje Kubu. Kdybych nevěděla, kde se scéna natáčela, nevěřila bych, že ve filmu není kubánské pobřeží. Na chvíli je vidět i věžička katedrály.
Pláž je prvním místem, které Bond Pierce Brosnan navštíví krátce po čtrnácti měsících mučení v korejském vězení. Hledá tady nebezpečného teroristu Zaa, který si na klinice pro bohaté cizince nechává změnit tvář. Stejný cíl má svůdná americká agentka v podání Halle Berry. Společně s ní James Bond později zachrání svět.
Odpočatá se z Cádizu vracím do Sevilly, ale trochu zapomínám na to, že nejsem zdaleka jediná, kdo vyrazil na pláž. Se štěstím se dostávám až do úplně posledního autobusu, protože v dřívějších nebylo místo. Příště si koupím zpáteční jízdenku hned po příjezdu. Anebo se ubytuji v některém z hotelových zařízení podél několikakilometrové Playa de la Victoria a zůstanu pár dní.
Může se hoditDoprava: Vlakem: z Madridu, Sevilly, Córdoby a dalších měst. Informace najdete na www.renfe.es Tip: vyplatí se koupení Cádizcard za 22 eur, platí 7 dnů, zahrnuje lístek na projížďku ve vyhlídkovém autobusu, vstup do několika památek a slevy, podrobnosti na www.cadizcard.com. Ubytování: |
