Bylo to nejtajnější místo Moskvy. Stalinův Bunkr 42

aktualizováno 
Kdysi to bylo nejtajnější místo v celé Moskvě, ačkoliv v něm pracovaly tři tisícovky lidí. Až na několik málo vyvolených nikdo z nich nevěděl, kde přesně je. Dnes je z tajného bunkru, který nechal vybudovat krvavý sovětský vládce Stalin, muzeum. S trochu tísnivou atmosférou.

Stalinův tajný Bunkr 42 | foto: Profimedia.cz

Tady, pětašedesát metrů pod povrchem Moskvy, vládne Stalinův duch. „Bunker-42“, jak se dnes oficiálně jmenuje obří podzemní městečko v jihovýchodní části ruské metropole, sloužilo sovětské armádě za studené války.

Už u vchodu do nenápadné budovy v úzké jednosměrce Kotelničeskaja pochopíte, že se vracíte zpátky do časů SSSR. Ve vrátnici svítí rudé hvězdy, průvodci vás vítají ve vojenské uniformě a oslovují vás i sebe navzájem továryšč (soudruhu). Když výtahem sjedete šestnáct pater pod zem, první obrázek, na který narazíte, je portrét Josifa Vissarionoviče Stalina.

Stalin rozkázal vyhloubit podzemní bunkr u Taganky v roce 1951, ale do rozsáhlého tajného světa nikdy nevkročil. Smrt ho skosila ještě před otevřením komplexu.

Stalinův tajný Bunkr 42
Stalinův tajný Bunkr 42
Stalinův tajný Bunkr 42

Vypadá to trochu jako v metru

Tři hlavní sály a zhruba šest set metrů tunelových chodeb dolovaly v moskevském podzemí stejné firmy, které v padesátých letech minulého století stavěly tamní metro. Proto několik schodišť nápadně připomíná eskalátory: zábradlí lemují gumová madla a železné žebrované schody nezapřou původ z podzemky. „Aby se ušetřilo, použili materiál z metra,“ líčí průvodce Alexej.

Na stěnách se ale nešetřilo. Obvodové stěny obepínají mohutné ocelové pláty tlusté osm centimetrů, za nimi se ukrývá masa betonu. Obyvatelům bunkru mohlo být jedno, jestli nahoře zuří atomová válka nebo kontrarevoluce. Nic s nimi nepohnulo kromě velitelova rozkazu. V podzemním labyrintu se snadno ztratíte, takže až z modelu bunkru pochopíte, kde jste se to vlastně ocitli.

Fotogalerie

Sedm tisíc metrů kubických prostoru tvoří tři velké sály, několik menších pracoven a spleť chodeb. Největší místností je sál s kopií jaderné bomby a s velkým promítacím plátnem. „Fungovalo jako velkoplošná obrazovka spojená se špionážní družicí. Ale počítače ještě nebyly, takže za plátnem se pohybovali živí vojáci a ručně přemisťovali značky na mapě světa podle toho, kde kdo zrovna rozmístil jaderné zbraně,“ vypráví Alexej.

Do práce natajno

Pohybovali se tu nejen vojenští stratégové, ale také písařky, kuchaři nebo telegrafisté. Aby umístění bunkru zůstalo absolutně tajné, personál přivážely do práce nákladní automobily s neprůhlednými plachtami. Písařky nastoupily na korbu, náklaďák kroužil desítky minut ulicemi Moskvy a pak zajel do dvora nenápadné budovy obehnané vysokým plotem. Podzemní služba písařek trvala čtyřiadvacet hodin. Když zapsaly vše, co Stalinovi následovníci vymysleli, vydaly se výtahem nahoru a stejně konspirační cestou – na korbě náklaďáku – domů.

Stalin nařídil postavit bunkr tak, aby v něm posádka vydržela devadesát dní, aniž by musela nahoru. Pitná voda se přiváděla ze dvou hlubokých artézských vrtů, vzduch z povrchu klesal systémem trubek do filtrů a pak teprve do bunkru.

Luxus pod zemí

Prohlédněte si úchvatné stanice metra v Moskvě

Nasvícené mozaiky ve stanici Novoslobodskaja moskevského metra

Zásoby potravin se měnily každé dva měsíce. V nedaleké stanici metra Taganskaja v noci, když metro nepřeváželo cestující, zastavil speciální vagon. Vojáci spojovací chodbou přenesli krabice s mináží a prázdné odnesli opačným směrem. Ráno zase metro jezdilo, jako kdyby se v noci nic nedělo.

Bunker-42 byl odtajněn až v roce 1995. Dnes už se o něm můžete dozvědět cokoliv, až na jednu výjimku: komu patří. Ruský stát prodal objekt v dražbě soukromému investorovi, společnosti Novick-Service. Ani když se průvodců ptáte opakovaně, kdo za ní stojí, neprozradí. Odvětí jen, že to nesmějí říct.

Nový majitel vojenský kryt přeměnil na muzeum studené války, do něhož se stojí fronta i ve všední den. V jeho části funguje luxusní restaurace. Bezmála sedmdesát metrů pod zemí si tu můžete dát šest druhů vodky, čokoládu Sovetskaja, lívance s kaviárem nebo francouzské sýry. Tady v bunkru Putinovými sankcemi jídelníček netrpí.

Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Běžkaři mají skvělý rok. Podívejte se na přehled parádních tratí v Česku

Zaniklá obec Chaloupky

Letošní zima se může pochlubit nadprůměrnou sněhovou nadílkou. Záchranáři sice momentálně varují před výlety na...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

VIDEO: Svátky světla ve Španělsku nahnaly koně do plamenů

Festival Luminarias (18.1.2019)

Každý rok se v půlce ledna sejdou obyvatelé vesničky San Bartolome de Pinares ke Svátku světla. Ve večerních hodinách...

Lidstvo se musí oteplování planety postavit, říká polární vědkyně

Marie Šabacká

Marie Šabacká tráví až třetinu roku na Špicberkách. V ledovcích vymrzlého souostroví Severního ledového oceánu hledá...

Najdete na iDNES.cz