zavřít
1 / 25
náhledy
Nejnavštěvovanější most Bosny a Hercegoviny se klene v hercegovském Mostaru. A vyhřívá se na pozici ikony města. Krásných historických mostů, které jsou pýchou této balkánské země a inspirací k toulkám, tam spatříme mnohem více.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Mostarskému Starému mostu šlape na paty legendární most Mehmeda-paši Sokoloviće. Ten se odráží v řece Drině u okraje centra východobosenského Višegradu. Rovněž on reprezentuje Bosnu a Hercegovinu na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Stavba višegradského mostu trvala šest let. První pocestní po něm překonali Drinu roku 1577. Projektu mostu se zhostil nejvýznamnější osmanský architekt Mimar Sinan. A Ivo Andrić, nositel Nobelovy ceny za literaturu, mu zasvětil kultovní román Most na Drině (Na Drini ćuprija).
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Když se dva perou, třetí se směje. Nejznámějším mostem Bosny a Hercegoviny je totiž sarajevský Latinský most (Latinska ćuprija). Že jste o něm neslyšeli? Kdepak, bezpečně ho znáte. Nápis „muzeum“ na přilehlém nároží hodně napoví. Tady u mostu třeskly výstřely sarajevského atentátu a svět rychle nakročil k první světové válce.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Latinský most vznikl závěrem 16. století. A spojoval obchodně-řemeslné centrum Sarajeva s čtvrtí Latinlukem. Tu obývali katolíci. V jihoslovanských jazycích se most řekne úplně stejně jako v češtině. Ale často se též používá archaický výraz ćuprija. Ten vychází z tureckého slova köprü.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
V Sarajevu se ještě zdržíme. O něco výše proti proudu řeky Miljacky návštěvníky uchvátí Šeher-ćehajův most. Místní legenda vypráví, že stavbu mostu zahájil tehdejší starosta (šeher-ćehaja), který ale během budování náhle zemřel. Na památku svého otce pak most dokončil jeho syn.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Sarajevo, Šeher-ćehajův most. Další pověst zmiňuje diamant, jenž se blýskal na pilíři mostu. Ovšem jedné noci drahokam ukradl láskou omámený mladík a věnoval ho své dívce. Soudci byli shovívaví a zamilovaného mládence nakonec osvobodili. Vrácený diamant pak ukryli na bezpečném místě. Poslední příběh zmiňuje smolaře, co se zavřenýma očima přešel most a minul odhozený měšec plný zlaťáků.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ze Sarajeva procházela přilehlým kaňonem Miljacky stará obchodní komunikace. Příjemná promenáda soutěskou vás za 40 minut chůze přivede od východního okraje historického jádra k elegantnímu oblouku Kozího mostu. I on se zřejmě zrodil během 16. století v důsledku stavebních aktivit Mehmeda-paši Sokoloviće.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Západní bránu Sarajeva otevírá předměstí Ilidža. Tam se v hladině řeky Bosny odrážejí oblouky Římského mostu (Rimski most). Přestože jeho jméno evokuje období antického impéria, v reálu vznikl během turecké nadvlády.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Na Balkáně se spousta mostů v lidovém podání spojuje s Římany. Stavebníci do něj skutečně zakomponovali kamenné články z pozůstatků nedalekého antického sídla. A na Ilidži zřejmě existoval most už ve starověku.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Druhý Římský most se ukrývá v zemi nikoho na hranici s Černou Horou. Pod jeho zchátralým obloukem u osady Vučija protéká říčka Sušica. Tudy prý divokými horami procházela antická cesta. Proto se i tento most dává do souvislosti s Římany. Avšak pravděpodobně pochází ze středověku či z období Osmanské říše.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Galečić, Římský most. Třetí Římský most vystupuje uprostřed svěžích luk krasového pole, kudy meandruje řeka Šuica. Proto se označuje jako „Rimski most na Šuici“. Místní mu zase říkají Galećka ćuprija.
Autor: Samir Celigija / 500px, Getty Images
Typický rukopis vrcholné osmanské architektury nese ikonický Arslanagićův (též Perovićův) most. Ten je jedním z turistických magnetů pitoreskního hercegovského městečka Trebinje. Také jeho stavbu inicioval Mehmed-paša Sokolović.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ačkoli Arslanagićův most působí, že tady se tyčí již odedávna, tak opak je pravdou. Původně stál výše proti Trebišnjice, nicméně z důvodu výstavby přehrady byl přemístěn přímo do města.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Spisovatel Ivo Andrić kromě úchvatného višegradského mostu také literárně proslavil most přes řeku Žepu. A věnoval mu povídku Most na Žepi. I on byl kvůli nádrži rozebrán a znovu vystavěn na novém místě.
Autor: JankoSam, Creative Commons
Ještě na okamžik se vrátíme do Mostaru. Tam se bokem schovává Kriva ćuprija. Tento můstek překlenul říčku Radobolju okolo roku 1555. I na něm se ošklivě podepsala válka a četné povodně.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Skromnější kopií Mostaru je půvabné Livno. Turisté sem míří hlavně kvůli stádům divokých koní. Na okraji staré muslimské čtvrti, kousek od vydatné vyvěračky Dumanu, září zdejší most. Předpokládá se, že byl zbudován koncem 17. století. A sloužil koželuhům, kteří u něj měli své dílny.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Epicentrem romantických mostů je Stolac. Tam řeka Bregava překonává skalní prahy a bohatě se větví na ramena i náhony. Mezi nimi vyčnívá Inat ćuprija, aneb Most vzdoru.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Stolac, Inat ćuprija. Vypráví se, že tenkrát si ve městě usurpoval moc zpupný správce. A nařídil, aby mu vystavěli ten nekrásnější most. Stavitelé se chopili úkolu a doopravdy zbudovali nádherný most. Zároveň se namyšlenému správci pomstili, neboť každý z jeho pěti oblouků na znamení vzdoru postavili nakřivo.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Naopak čistě privátní byl stolacký Sářin most, přesněji Most Sare Kašiković. Sára závěrem 19. století vlastnila místní hotýlek Evropa. Most údajně postavila pro svého milence ze sousedství proto, aby se snadno a nepozorovaně dostal za ní.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Elegantní „Stara ćuprija“ krášlí rázovité podhorské městečko Konjic, kde překonává křišťálově čistou Neretvu. Most se datuje do druhé půle 17. století. Na sklonku druhé světové války ho vyhodili do vzduchu ustupující Němci. A zůstaly z něj pouze pilíře. Původní tvář mu vrátila nedávná rekonstrukce.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Ještě před pár lety tonul Mustaj-begův most, kolem něhož se vine silnice do přírodního parku Hutovo blato, v totálním zapomnění. Záchrana přišla chvíli před dvanáctou. Mustaj-begův most si ji zasloužil, poněvadž se pyšní primátem nejstaršího osmanského mostu Bosny a Hercegoviny. Tyrkysovou Bregavu přemostil roku 1517.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Mnoho bosenskohercegovských mostů na rekonstrukci teprve čeká. To je případ i Mostu na Bari u osady Mostaći, který zarůstá křovinami. Naopak pod tíhou provozu se postupně rozpadá Kavazbašův most poblíž města Ljubuški.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Současně řada mostů beznadějně osiřela, jako například most Ovčiji brod ztracený v krasu severovýchodně od města Nevesinje. Spekuluje je se, že jeho stavitelem byl Mimar Hajrudin, autor světoznámého Starého mostu v Mostaru.
Autor: Amira Skopljak / 500px, Getty Images
A stranou ruchu dopravy i zájmu turistů se též ocitnul silniční most ve vesnici Prisoje. Ten pochází z éry rakousko-uherské správy. Dnes slouží nanejvýš rybářům, jelikož ho zpola zalila přehrada Buško jezero.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
