Pokud patříte k těm pasažérům, kteří při nástupu do letadla zvědavě nakukují do kokpitu, aby alespoň na okamžik zahlédli, komu svěřují do rukou své životy, možná se vám z té představy zježí vlasy hrůzou.
Americká firma Aurora Science Flights v červnu provedla první letové testy bezpilotního čtyřmístného letounu. Stroj nazvaný Centaur se podrobil prvním zkouškám na testovací základně amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) ve státě New York.
Letoun o rychlosti přes 300 km za hodinu
Dvoumotorový letoun s rozpětím asi 12 metrů a délkou kolem 4 metrů dokáže vyvinout rychlost přes 300 km/h. Není to však „čistokrevný“ dron: je možné ho pilotovat jak zevnitř, tak na dálku zvenčí. Letadlo je osazeno dvěma typy avioniky (přístrojového vybavení) jak pro klasické řízení pilotem, tak pro řízení na dálku. Poměrně rychle je tak možné ho přestavět z klasického letadla řízeného dvoučlennou posádkou na dron řízený ze země.
Aurora Science Flights v současnosti centaura nabízí jako ideální stroj pro provádění leteckých prací v odlehlejších částech světa: letadlo s posádkou doletí na místo určení, posádka ho během asi čtyř hodin přestaví na dálkově řízený dron, „vybalí“ pozemní řídicí stanici a provede potřebné lety. Po ukončení prací letoun opět přestaví na pilotovanou verzi.
V současnosti je totiž jedním z problémů to, že bezpilotní stroje mají výrazně omezené pole působnosti kvůli možným kolizím s běžným leteckým provozem. Na delší přelety je proto nutné, aby v letadle byl pilot, který může komunikovat s řízením letového provozu.
„Opravdu věřím, že bezpilotní letadla budou představovat revoluci v bezpečnosti létání. Nechci říct, že pak nebudou žádné nehody, ale myslím, že celková úroveň bezpečnosti půjde nahoru,“ uvedl generální ředitel Aurora Science Flights John Langford pro zpravodajský server CNN s tím, se netají optimismem a důvěrou v celý projekt.
Sedli byste do letadla, které by řídil někdo zvenčí?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 5. července 2015. Anketa je uzavřena.
Bezpilotní letadla pro cestující: v horizontu 5 - 7 let
Langford doufá, že by centaury mohly získat potřebné certifikace k přepravě cestujících v horizontu pěti až sedmi let. Na celém procesu však bude muset spolupracovat mnoho institucí: od výrobců přes aerolinie až po letecké úřady a řízení letového provozu. Langfordův odhad v horizontu několika let tak zní značně idealisticky. Langford ve svých úvahách však myslí ještě dále a uvažuje i o malých „aerotaxi“, jejichž řízení by bylo natolik jednoduché, že by si licenci k jejich ovládání mohl udělat téměř kdokoli. Letadlo by si pak člověk přivolal podobně jako dnes například taxi s pomocí služby Uber.
Společnost Aurora Flight Sciences už má s vývojem dronů zkušenosti, podílela se například na vývoji průzkumného bezpilotního stroje RQ-4 Global Hawk. Je však otázkou, jestli jejich stroje získají i důvěru případných cestujících. Obavy vzbuzuje více věcí: od prostého řešení nestandardních situací za letu, kdy zkrátka pilot na zemi nemůže mít dostatek informací o situaci ve vzduchu a nemůže tedy efektivně zasáhnout, až po riziko „hacknutí“ řídicích systémů. Langford však argumentuje možností vytvoření nových, lépe zabezpečených speciálních sítí pouze pro tyto účely.
Výhodou „dálkově ovládaných“ letadel by podle Langforda měl být vyšší stupeň jejich automatizace a z toho plynoucí eliminace možného selhání lidského faktoru, tedy pilota. Pilot sice bude řídit letadlo ze země, nebude však ovládat tolik jednotlivých prvků řízení jako v současnosti a tím by mělo klesnout riziko chyby. Chyba pilota je přitom nejčastější příčinou leteckých nehod.
Drony pro cestující: Výhody vs. nevýhodyVýhody:
Nevýhody:
|
