Rum je mízou kokosových ostrovů. K rumu tuzemskému má daleko asi jako tuzemské plovárny k mořským plážím.
Rum se dělá z cukrové třtiny, jejíž obrovské plantáže po staletí zaplňují ostrovy od horizontu k horizontu. Dějiny rumu jsou historií ostrovů v minulých staletích. Od poloviny 17. století byl třtinový cukr hlavním vývozním artiklem oblasti, majitelé plantáží patřili k nejbohatším Francouzům. Počátkem 19. století ovšem třtinu začala nahrazovat evropská řepa. Téměř každé městečko má muzeum rumu, z nichž některá jsou vskutku kukátkem do historie. Například z Habitation Clément na Martinique i dnes dýchá ta dávná doba, kdy bohatí mužové posedávali v masivních houpacích křeslech rozlehlých rezidencí, dámy klusaly na koních ve stínu rozložitých stromů a předci dnešních ostrovanů sváželi z okolních návrší svazky zelené třtiny. Rum přežil všechny změny a otřesy,dodnes ho lidé na ostrovech s oblibou pijí. Některé značky zrají dlouho v dřevěných sudech a mají pak barvu i chuť trochu podobnou whisky. Většinou se však bílý rum používá jako základ míchaných nápojů. Z nich je nejpopulárnější »planteur«, směs hustého džusu z tropického ovoce, třtinového cukru a rumu. Také »ti punch«, malý punč,není možné opomenout - rum se smíchá jen s citronovou šťávou a cukrem. Když je na ostrově svátek, což je vzhledem k povaze lidí skoro pořád, rychle se odevšad objevují láhve rumu a nádoby s ovocem v něm naloženém. A pak ostrované tančí v rytmu bubnů. Málokdy se přespříliš opijí. Jen se radují ze života. A tak to prý bylo vždy.
Rum se dělá z cukrové třtiny, jejíž obrovské plantáže po staletí zaplňují ostrovy od horizontu k horizontu. Dějiny rumu jsou historií ostrovů v minulých staletích. Od poloviny 17. století byl třtinový cukr hlavním vývozním artiklem oblasti, majitelé plantáží patřili k nejbohatším Francouzům. Počátkem 19. století ovšem třtinu začala nahrazovat evropská řepa. Téměř každé městečko má muzeum rumu, z nichž některá jsou vskutku kukátkem do historie. Například z Habitation Clément na Martinique i dnes dýchá ta dávná doba, kdy bohatí mužové posedávali v masivních houpacích křeslech rozlehlých rezidencí, dámy klusaly na koních ve stínu rozložitých stromů a předci dnešních ostrovanů sváželi z okolních návrší svazky zelené třtiny. Rum přežil všechny změny a otřesy,dodnes ho lidé na ostrovech s oblibou pijí. Některé značky zrají dlouho v dřevěných sudech a mají pak barvu i chuť trochu podobnou whisky. Většinou se však bílý rum používá jako základ míchaných nápojů. Z nich je nejpopulárnější »planteur«, směs hustého džusu z tropického ovoce, třtinového cukru a rumu. Také »ti punch«, malý punč,není možné opomenout - rum se smíchá jen s citronovou šťávou a cukrem. Když je na ostrově svátek, což je vzhledem k povaze lidí skoro pořád, rychle se odevšad objevují láhve rumu a nádoby s ovocem v něm naloženém. A pak ostrované tančí v rytmu bubnů. Málokdy se přespříliš opijí. Jen se radují ze života. A tak to prý bylo vždy.
