Zbourejte tu Zeď!
Když americký prezident Ronald Reagan při své návštěvě Berlína v červnu 1987 adresoval na dálku sovětskému vůdci Gorbačovovi slova "Pane Gorbačove, zbourejte tu Zeď!", mnozí to brali jen jako propagandistické pošťouchnutí. Američtí poradci prý svého šéfa od takového vyjádření zrazovali. Jenže uběhlo jen o něco více než dva roky, Berlínská zeď padla a krátce po ní i komunistické režimy ve střední a východní Evropě. V těchto dnech je tomu právě dvacet let.
Z nenáviděného symbolu nesvobody se v Berlíně brzy stal turistický magnet prvního řádu i přesto, že originální kusy zdi se do dnešních dnů dochovaly jen na několika místech. Připomínek na dobu rozdělení města ovšem najdete v německé metropoli více než dost.
Oslavy v plném proudu
Ohniskem letošních oslav dvacetiletí pádu Zdi je Festival svobody (Fest der Freiheit), který se koná v pondělí 9. listopadu za účasti předních světových politiků současných i tehdejších. Součástí akce je i symbolické hromadné povalení více než jednoho tisíce obřích kostek domina o výšce 2,5 metru, které budou postupně "padat" na trase od Říšského sněmu až na náměstí Potsdamer Platz.
Tedy přesně v místech, kde po dlouhých 28 let stál nenáviděný symbol studené války.
Až do 9. prosince 2009 je v budově Max Liebermann Haus vedle Braniborské brány k vidění unikátní výstava fotografií z listopadových dnů roku 1989, kdy se Zeď bortila. Svá díla tu vystavuje 21 renomovaných fotografů, celkem můžete zhlédnout na 140 záběrů.
Z řady trvalých památníků Berlínské zdi, které je možno navštívit kdykoli, je pravděpodobně nejznámější muzeum na Checkpoint Charlie. Nejdelší souvislý dochovaný kus Zdi pak najdete za nádražím Ostbahnhof, tzv. East Side Gallery a za návštěvu určitě stojí i prosté bílé kříže u Říšského sněmu připomínající zastřelené při pokusu o útěk. Kompletní interaktivní přehled míst se vztahem k Berlínské zdi najdete na www.berlin.de/mauer.
Chtěl jen svobodu
Snad nic nedokumentuje obludnost a zrůdnost Berlínské zdi více, než nešťastný příběh mladého východoněmeckého zedníka Petera Fechtera, který se pokusil překonat bariéru do Západního Berlína téměř přesně jeden rok po jejím postavení, dne 17. srpna 1962.
Na útěk se vydal se svým kamarádem, kterému se útěk podařil, ale Fechtera zasáhly kulky pohraničníků NDR ve chvíli, kdy přelézal poslední překážku a těžce raněný spadl zpět do východoněmecké "zóny smrti".

Tento prostý kříž připomínal na západní straně zdi tragédii, při níž byl 17. 8. 1962 zabit mladý Východoberlíňan Peter Fechter.
Přibližně za hodinu nečinného přihlížení východoněmeckých stráží vykrvácel. Teprve poté bylo jeho mrtvé tělo za bezmocného přihlížení stovek západoberlínských občanů odstraněno.
Tato "vražda v přímém přenosu", jak čin označila nekomunistická média, vzbudila svojí netečnou brutalitou světovou pozornost. Na západoberlínské straně zdi záhy vyrostl pamětní kříž, ale trvalého památníku na přesném místě své smrti se Peter Fechter dočkal až po sjednocení Německa. Do prosté stély, která událost připomíná, je vytesáno sdělení: ...er wollte nur die Freiheit (...chtěl jen svobodu). Místo najdete na ulici Zimmerstrasse nedaleko kdysi nechvalně proslulého přechodu Checkpoint Charlie.
Základní fakta o Berlínské zdiZahájení stavby: 13. 8. 1961 |
Mizející příbuzní i sousedé
Zahájení výstavby Berlínské zdi v srpnu 1961 samozřejmě drsným způsobem zasáhlo individuální osudy lidí, kteří bydleli v bezprostřední blízkosti. Zeď doslova přes noc rozdělila rodiny a příbuzné, dětem sebrala kamarády, se kterými ještě včera hrály na ulici fotbal. Mnozí se potkali až po dlouhých osmadvaceti letech.
Drásavé příběhy se odehrávaly také na slavné třídě Bernauer Strasse, kterou najdete severně od centra (stanice S-Bahn Nordbahnhof). Zatímco vlastní ulice a severní fronta domů se staly součástí Západního Berlína, domy na jižní straně Bernauer Strasse stály na území východního sovětského sektoru a najednou je od svých protějšků oddělila zeď.
Některým lidem se podařilo dostat se na poslední chvíli do západního sektoru skokem z okna, někteří ale za pokus překonat bariéru zaplatili svým životem. Bernauer Strasse byla také v roce 1964 němým svědkem největšího hromadného úspěšného pokusu o překonání zdi, když tu 140 metrů dlouhým uměle vykopaným tunelem uteklo celkem 57 východních Němců.
Ale nebyli to jenom lidé, koho Na Bernauer Strasse poznamenalo rozdělení města. V rámci bezpečnostních opatření totiž nechaly východoněmecké úřady postupně strhnout všechny budovy stojící těsně při hranici.
Novogotický kostel z roku 1895, kdysi symbol této části města, stál v zóně smrti až do roku 1985, kdy jej orgány NDR odstřelily. Novostavba Kostela smíření, vzniklá na místě zničeného chrámu v roce 2000, dnes patří k výrazným symbolům znovusjednocení.
Na Bernauer Strasse můžete navštívit také Dokumentační centrum Berlínské zdi (www.berliner-mauer-dokumentationszentrum.de). Z jeho věže se vám otevře vyhlídka, která asi nejlépe zprostředkuje představu o tom, jak vlastně území kolem Zdi vypadalo. Východoněmecký úsek Bernauer Strasse totiž zůstává dodnes z větší části nezastavěn. O kousek dál stále stojí dochovaný kousek originální Zdi.
Může se hoditDoprava do Berlína Existují i přímé autobusové spoje, ale cesta je pomalejší. Autem z Prahy pojedete stále po dálnici s výjimkou krátkého úseku přes České Středohoří, vzdálenost činí necelých 400 km – ale pozor, pro vjezd do širšího centra města musíte mít na předním skle vylepenou ekologickou známku (více na www.tuv-sud.cz). Doprava po Berlíně Jednodenní jízdenka pro zóny A a B, což je celé město, stojí 6,10 €. Informace Až budete mít Zdi dost aneb Top Ten BerlínaAlexanderplatz |