Berlínská zeď, svědek vražd v přímém přenosu, slaví 20 let pádu

Někteří se zkusili podkopat tunelem, jiní natáhli na druhou stranu drát a jeli mezi svištícími kulkami jako na lanovce. A mnozí nepřežili. Chtěl jen svobodu, říká nápis na památníku jednoho ze zastřelených. Právě nyní slaví Berlín a s ním celý demokratický svět 20 let pádu nenáviděné Berlínské zdi.

Zbourejte tu Zeď!

Když americký prezident Ronald Reagan při své návštěvě Berlína v červnu 1987 adresoval na dálku sovětskému vůdci Gorbačovovi slova "Pane Gorbačove, zbourejte tu Zeď!", mnozí to brali jen jako propagandistické pošťouchnutí. Američtí poradci prý svého šéfa od takového vyjádření zrazovali. Jenže uběhlo jen o něco více než dva roky, Berlínská zeď padla a krátce po ní i komunistické režimy ve střední a východní Evropě. V těchto dnech je tomu právě dvacet let.

Z nenáviděného symbolu nesvobody se v Berlíně brzy stal turistický magnet prvního řádu i přesto, že originální kusy zdi se do dnešních dnů dochovaly jen na několika místech. Připomínek na dobu rozdělení města ovšem najdete v německé metropoli více než dost.

Muzeum Berlínské zdi - jedním z exponátů je balon

Berlín, Checkpoint Charlie

Oslavy v plném proudu

Ohniskem letošních oslav dvacetiletí pádu Zdi je Festival svobody (Fest der Freiheit), který se koná v pondělí 9. listopadu za účasti předních světových politiků současných i tehdejších. Součástí akce je i symbolické hromadné povalení více než jednoho tisíce obřích kostek domina o výšce 2,5 metru, které budou postupně "padat" na trase od Říšského sněmu až na náměstí Potsdamer Platz.

Tedy přesně v místech, kde po dlouhých 28 let stál nenáviděný symbol studené války.

Michail Gorbačov, Lech Walesa a Angela Merkelová během oslav 20. výročí pádu Berlínské zdi (9. listopadu 2009)

Symbolický pád Berlínské zdi (9. listopadu 2009)

Až do 9. prosince 2009 je v budově Max Liebermann Haus vedle Braniborské brány k vidění unikátní výstava fotografií z listopadových dnů roku 1989, kdy se Zeď bortila. Svá díla tu vystavuje 21 renomovaných fotografů, celkem můžete zhlédnout na 140 záběrů.

Z řady trvalých památníků Berlínské zdi, které je možno navštívit kdykoli, je pravděpodobně nejznámější muzeum na Checkpoint Charlie. Nejdelší souvislý dochovaný kus Zdi pak najdete za nádražím Ostbahnhof, tzv. East Side Gallery a za návštěvu určitě stojí i prosté bílé kříže u Říšského sněmu připomínající zastřelené při pokusu o útěk. Kompletní interaktivní přehled míst se vztahem k Berlínské zdi najdete na www.berlin.de/mauer.

Diváci čekají na mostě na ulici Bornholmer

Ohňostroj u Braniborské brány  (9. listopadu 2009)

Chtěl jen svobodu

Snad nic nedokumentuje obludnost a zrůdnost Berlínské zdi více, než nešťastný příběh mladého východoněmeckého zedníka Petera Fechtera, který se pokusil překonat bariéru do Západního Berlína téměř přesně jeden rok po jejím postavení, dne 17. srpna 1962.

Na útěk se vydal se svým kamarádem, kterému se útěk podařil, ale Fechtera zasáhly kulky pohraničníků NDR ve chvíli, kdy přelézal poslední překážku a těžce raněný spadl zpět do východoněmecké "zóny smrti".

Tento prostý kříž připomínal na západní straně zdi tragédii, při níž byl 17. 8. 1962 zabit mladý Východoberlíňan Peter Fechter.

Přibližně za hodinu nečinného přihlížení východoněmeckých stráží vykrvácel. Teprve poté bylo jeho mrtvé tělo za bezmocného přihlížení stovek západoberlínských občanů odstraněno.

Tato "vražda v přímém přenosu", jak čin označila nekomunistická média, vzbudila svojí netečnou brutalitou světovou pozornost. Na západoberlínské straně zdi záhy vyrostl pamětní kříž, ale trvalého památníku na přesném místě své smrti se Peter Fechter dočkal až po sjednocení Německa. Do prosté stély, která událost připomíná, je vytesáno sdělení: ...er wollte nur die Freiheit (...chtěl jen svobodu). Místo najdete na ulici Zimmerstrasse nedaleko kdysi nechvalně proslulého přechodu Checkpoint Charlie.

Po pádu Berlínské zdi v listopadu 1989

Po pádu Berlínské zdi v listopadu 1989

Základní fakta o Berlínské zdi

Zahájení stavby: 13. 8. 1961
Účel stavby: Úřady NDR chtěly zabránit rostoucímu počtu útěků svých občanů do Západního Německa.
Délka: 155 km, z toho asi 43 km vedlo napříč vlastním městem
Počet zabitých při pokusu o útěk: asi 250 (údaje z různých zdrojů se rozcházejí)
Pád zdi: noc z 9. na 10. listopadu 1989

Mizející příbuzní i sousedé

Zahájení výstavby Berlínské zdi v srpnu 1961 samozřejmě drsným způsobem zasáhlo individuální osudy lidí, kteří bydleli v bezprostřední blízkosti. Zeď doslova přes noc rozdělila rodiny a příbuzné, dětem sebrala kamarády, se kterými ještě včera hrály na ulici fotbal. Mnozí se potkali až po dlouhých osmadvaceti letech.

Drásavé příběhy se odehrávaly také na slavné třídě Bernauer Strasse, kterou najdete severně od centra (stanice S-Bahn Nordbahnhof). Zatímco vlastní ulice a severní fronta domů se staly součástí Západního Berlína, domy na jižní straně Bernauer Strasse stály na území východního sovětského sektoru a najednou je od svých protějšků oddělila zeď.

Okolí kdysi výstavné třídy Bernauer Strasse patřilo k oblastem nejvíce postiženým stavbou Zdi

Některým lidem se podařilo dostat se na poslední chvíli do západního sektoru skokem z okna, někteří ale za pokus překonat bariéru zaplatili svým životem. Bernauer Strasse byla také v roce 1964 němým svědkem největšího hromadného úspěšného pokusu o překonání zdi, když tu 140 metrů dlouhým uměle vykopaným tunelem uteklo celkem 57 východních Němců.

Berlínská zeď - pásmo smrti

Berlínská zeď - strážní věž

Ale nebyli to jenom lidé, koho Na Bernauer Strasse poznamenalo rozdělení města. V rámci bezpečnostních opatření totiž nechaly východoněmecké úřady postupně strhnout všechny budovy stojící těsně při hranici.

Novogotický kostel z roku 1895, kdysi symbol této části města, stál v zóně smrti až do roku 1985, kdy jej orgány NDR odstřelily. Novostavba Kostela smíření, vzniklá na místě zničeného chrámu v roce 2000, dnes patří k výrazným symbolům znovusjednocení.

Jedna z četných variant "smrtelného polibku" mezi Brežněvem a Honeckerem zdobí East Side Gallery.

Na Bernauer Strasse můžete navštívit také Dokumentační centrum Berlínské zdi (www.berliner-mauer-dokumentationszentrum.de). Z jeho věže se vám otevře vyhlídka, která asi nejlépe zprostředkuje představu o tom, jak vlastně území kolem Zdi vypadalo. Východoněmecký úsek Bernauer Strasse totiž zůstává dodnes z větší části nezastavěn. O kousek dál stále stojí dochovaný kousek originální Zdi.

Může se hodit

Doprava do Berlína
Prahu s Berlínem spojuje denně nejméně 6 párů přímých rychlíků. Cesta trvá 4 a půl hodiny, jízdenky si pořiďte předem na e-shopu Českých drah (eshop.cd.cz). Zpáteční jízdné přijde na 58 €.

Existují i přímé autobusové spoje, ale cesta je pomalejší. Autem z Prahy pojedete stále po dálnici s výjimkou krátkého úseku přes České Středohoří, vzdálenost činí necelých 400 km – ale pozor, pro vjezd do širšího centra města musíte mít na předním skle vylepenou ekologickou známku (více na www.tuv-sud.cz).

Doprava po Berlíně
Městská doprava funguje bezchybně a metro či S-Bahn vede skoro do všech zajímavých míst. Na několika turisticky exponovaných linkách jezdí dokonce nefalšované doubledeckery.

Jednodenní jízdenka pro zóny A a B, což je celé město, stojí 6,10 €.

Informace
Nepřeberné množství informací najdete na adrese www.berlin.de. nebo na Speciálním turistickém portále (10 jazyků, ale čeština zatím chybí). Informace v českém jazyce najdete na adrese http://www.nemecko.travel/CSY.

---

Až budete mít Zdi dost aneb Top Ten Berlína

Alexanderplatz
Není lepší vyhlídky na město než z otáčivé restaurace v kupoli televizní věže, 207 metrů nad terénem. Jedna otáčka kolem osy trvá půl hodiny.
Braniborská brána
V Berlíně neexistuje místo, které by v sobě mělo více symboliky. V době rozdělení města stála brána, symbol pruské moci z konce 18. století, na východoněmeckém území, ovšem ve zmrtvělé pohraniční "zóně nikoho".
Hackesche Höfe
Labyrint malých nádvoří, průchodů a budov s krásnými glazovanými fasádami je ideálním místem pro večerní posezení u sklenky vína.
Chalottenburg
Vynikající barokní stavba zámku na západě města představuje nejucelenější historickou architekturu Berlína.
Kreuzberg
V možná nejbarvitější ze všech berlínských čtvrtí žijí vedle sebe přistěhovalci a avantgardní umělci, najdete tu i mnoho zábavních podniků.
Kurfürstendamm
Na konci hlavní obchodní třídě bývalého Západního Berlína stojí působivé torzo zničeného kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche, memento válečných hrůz.
Muzejní ostrov
Mezi skvělými muzejními sbírkami, které si vysloužily zápis na listinu památek UNESCO, najdete např. Egyptské muzeum (mj. busta královny Nefertiti) či Pergamon Museum se světoznámou Ištařinou bránou z Babylónu.
Nikolaiviertel
Nepravidelná síť starobylých uliček kolem kostela sv. Mikuláše ze 14. století navozuje atmosféru středověku.
Potsdamer Platz
Plocha historického náměstí, zničeného za 2. světové války a posléze rozděleného Zdí, byla po roce 1989 zastavěna moderními stavbami světové úrovně. Zajděte na nádvoří Sony Centra, jehož konstrukce připomíná dráty jízdního kola.
Říšský sněm
Historickou budovu Reichstagu obohatila na sklonku 20. století prosklená kupole, dílo Normana Fostera. Přivstaňte si, abyste předešli dlouhým frontám.