Vily a domy z idylické čtvrti Waldsiedlung Krumme Lanke byly postaveny v letech...

Vily a domy z idylické čtvrti Waldsiedlung Krumme Lanke byly postaveny v letech 1937 až 1939. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Výlet do vesnic v Berlíně, ve kterých bydleli nacisté i čeští uprchlíci

  • 2
Divoký mix berlínské architektury fascinuje návštěvníky i při opakované návštěvě. Přitom zdaleka ne vše najdete v centru, spousta klenotů leží na perifériích. Třeba berlínské vesnice. Stojí jich zde několik a každá je jiná. Možná vás překvapí, že jednu vybudovali před 300 lety čeští emigranti.

Možná byli dokonce prvními přistěhovalci, kteří do města přišli, a symbolicky už v 18. století nastartovali tradici dnešního, značně kosmopolitního města. Psal se rok 1737, když se nedaleko od Berlína usídlilo několik set náboženských uprchlíků ze severovýchodních Čech.

Vybudovali zde vesnici, která se dnes nazývá Böhmisches Dorf, tedy Česká vesnice, a protože se město od těch dob značně rozrostlo, dnes stojí uprostřed poněkud hektické čtvrti Neukölln, která je proslulá nejvyšší koncentrací imigrantů ve městě.

Mezi ně se však Češi již nepočítají, neboť za necelých tři sta let už splynuli s německým prostředím a nikdo z jejich potomků už nemluví česky.

Jak uchránit vesnici

Když kvůli násilné rekatolizaci Čech utíkali ze svých domovů, bylo to poměrně riskantní. Přes den se skrývali v lesích, putovali jen v noci. Azyl našli u Berlína, kde si postavili několik desítek domů. A jednu z ulic nazvali jménem Jana Husa.

Dlouho si svůj rodný jazyk udrželi. Měli zde českou školu i kostel, mše byly také v češtině, ale zhruba po sto letech se čeština pomalu začala vytrácet (hlavně kvůli sňatkům s Němci) a od počátku 20. století se vytratila úplně.

Neztratila se však jejich sounáležitost, což bylo důležité hlavně v druhé polovině 20. století, kdy museli odolávat tlakům developerů, kteří chtěli jejich pozemky na výstavbu činžáků a kancelářských center.

Česká vesnice tlakům odolala. Potomci českých uprchlíků uzavřeli spolek na ochranu architektonického dědictví a v roce 1990 získala Česká vesnice statut kulturní památky evropského významu.

Mezitím se podařilo z několika opuštěných zahrad vybudovat nádherný park zasvěcený Janu Ámosi Komenskému. Má statut filozofické zahrady, je otevřen pro veřejnost a představuje příjemnou oázu klidu v jinak velmi rušné čtvrti.

Jednou z největších atrakcí České vesnice je Zahrada Komenského.

Jednou z největších atrakcí České vesnice je Zahrada Komenského.

Za návštěvu stojí také muzeum České vesnice, které v několika místnostech opatruje předměty z běžného denního života dokumentující dlouhý příběh náboženských uprchlíků.

Vesnice s temnou minulostí

Úplně odlišnou atmosféru vyzařuje nádherný kout Berlína u jezera Krumme, kde stojí několik desítek domů evokujících časy pohádek bratří Grimmů.

Pozoruhodná čtvrť se jmenuje Waldsiedlung Krumme Lanke, nicméně výstavní vily s vysokými střechami po vzoru vesnických domů Bavorska a Černého lesa vznikly až koncem 30. let, konkrétně mezi roky 1937 a 1939.

Vedle unikátní podoby, která absolutně nezapadá do skládanky berlínské architektury, byl výjimečný také účel stavby. Za projektem idylické vesnice stál druhý muž třetí říše Heinrich Himmler, který zde nechal vybudovat domy pro důstojníky SS a jejich rodiny.

Čtvrť nedaleko jezera Krumme byla postavena pro důstojníky SS.

Dnes patří Waldsiedlung Krumme Lanke k nejlepším adresám v Berlíně.

Proto byla vybrána právě architektura evokující germánskou historii. Také názvy ulic vymýšlel osobně Himmler (který byl říšským vůdcem jednotek SS) – stála zde třída Vítězství, ulice Povinnosti, Pýchy, Oddanosti či Služby.

Názvy ulic už byly dávno změněny, ale starosvětská atmosféra znásobená absolutním klidem a příjemným tichem zůstala. I proto patří bývalá „SS kamarádská kolonie“ k nejžádanějším adresám ve městě, a současní nájemníci už dávno neřeší, komu domy původně sloužily. A že to byli právě esesáci, speciálně vycvičení k brutalitě a bezohlednosti, kteří představovali jeden z pilířů nacistického režimu.

Chaloupka strýčka Toma

Téměř v sousedství „kamarádské kolonie“ stojí třetí a na naší procházce poslední „vesnice“ nazvaná Onkel Toms Hütte, tedy Chaloupka strýčka Toma. Pochází z konce dvacátých let minulého století a je odpovědí na to, jak si tehdejší pokrokoví architekti představovali spojení života ve městě a na vesnici.

Jedná se vlastně o první moderní sídliště (ještě s lidskou tváří), které zde na ploše 16 hektarů (zhruba 400 x 400 metrů) vybudoval významný architekt stylu Bauhaus, německý urbanista židovského původu Bruno Taut.

Poklidná čtvrť s výrazně barevnými fasádami má jméno Chaloupka strýčka Toma.

Sídliště s lidskou tváří vzniklo na ploše 16 hektarů ve dvacátých letech minulého století.

Zhruba dva tisíce bytů bylo pojato na svou dobu nebývale moderně a luxusně (byť byly určeny pro „obyčejné lidi“). Celý komplex i dnes působí velmi komorně, čistě a moderně, na rozdíl od dnešních sídlišť potěší barevné fasády (byť právě křiklavou barevnost Tautovi vyčítal otec moderní architektury Le Corbusier), příjemné vnitřní zahrádky a dostatek světla ve všech bytech.

Součástí komplexu bylo také kino, obchody i běžné služby, jako třeba holičství či prádelna. Netřeba dodávat, že dnes jde o mimořádně významnou čtvrť a sehnat zde byt je téměř zázrak.

, pro iDNES.cz