Abyste si dokázali lépe představit, proč jsou Bruggy tak výjimečné, je potřeba udělat si malý výlet do historie – a také se trošku seznámit s geografií. Dnešní město se totiž velmi příhodně rozkládá kousek od pobřeží, se kterým ho spojuje řeka, a tak už během středověku bývalo významným přístavem, odkud se obchodovalo s Anglií a Skandinávií.
Největšího růstu se dočkalo v období od 11. do 14. století, kdy bylo jedním z nejbohatších měst severu Evropy. Za kvalitním vlámským suknem a krajkou se tam sjížděli obchodníci z celého kontinentu a Bruggy se brzy staly jedním ze tří hlavních center hanzovního spolku v oblasti Severního moře.
Kde turisté ničí památky. Mizejí dlažební kostky, cihly i stromy z pravěku |
Město zažívalo nebývalý rozkvět, bohatlo, stavělo... Pak ovšem přišlo 15. století a následoval úpadek. Během let se Bruggy staly omšelým provinčním městečkem, což trvalo až do 20. století.
Teprve potom si města začal okolní svět znovu více všímat, zaujal ho jeho zachovalý středověký ráz, který paradoxně díky tomu, že se na Bruggy tak trochu zapomnělo, zůstal neměnný.
Vzácná relikvie a plavba po kanálech
Centrum města s historickými památkami zvládnete projít za jediný den. Jeho jádrem je náměstí Markt, které bylo založeno prý už v 10. století. Zdobí ho bruggská dominanta, 83 metrů vysoká věž Belfried z 13. století se zvonkohrou se sedmačtyřiceti zvony.
Nedaleko se rozprostírá druhé nejdůležitější náměstí – Burg, na němž můžete obdivovat Justiční palác z 18. století nebo o čtyři století starší radnici.
Opravdovou třešničku na dortu ale představuje bazilika Svaté Krve, která střeží jednu z nejcennějších relikvií na světě, křišťálovou lahvičku s Kristovou krví.
Za dalším významným svatostánkem musíte zajít kousek od náměstí – je jím gotický kostel Panny Marie z 13. století. Ten je se svou přes 122 metrů vysokou cihlovou věží jednou z nejvyšších staveb v Belgii, vyhledávaný je ale hlavně kvůli cenné soše Madony s dítětem od Michelangela.
Bruggské památky si můžete prohlédnout i z úplně jiné perspektivy. Město se totiž pyšní sítí říčních kanálů, které nejen dodávají historickému centru to pravé kouzlo, ale navíc Bruggám vysloužily přezdívku Benátky severu.
Benátky mají konkurenci. Toto italské město nabízí vše, jen bez davů turistů |
Lodní doprava je přísně regulovaná, plavby zde mají pevně danou trasu, odjezdy z přístavišť, která bývají na každém rohu, jsou načasované cca po patnácti až dvaceti minutách a hlídá se i to, aby na kanálech nebylo až příliš plavidel.
A co cestou uvidíte? Ve vodě se odrážející barevné štíty starých domů, historické mosty a podloubí i starobylé pamětihodnosti, mezi nimi například špitál svatého Jana, jednu z nejstarších nemocnic v Evropě, nebo Růžencové nábřeží, asi nejfotografovanější místo v celých Bruggách.
Klid v parcích i u moře
Bruggy patří díky své kráse k nejnavštěvovanějším městům v Belgii, počítejte tedy s tím, že tam bude dost ruchu. Dají se tu ale najít také místa, kde je klid, třeba některý z mnoha parků.
Ve čtvrti Magdalenakwartier, kousek od centra, leží rozlehlý Koningin Astrid Park se spoustou svěží zeleně, jezírkem, fontánou, lavičkami a pohodou. Úchvatné oázy klidu, jen o trochu menší, ale najdete i podél říčních kanálů. Nabízí se třeba Minnewater Park neboli park u Jezera lásky, kousek zeleně obklopený vodou, po níž plují labutě.
Když odsud přejdete přes Most milenců na druhý břeh, dostanete se ke starodávnému Dvoru bekyní (Begijnhof), jehož zahrady na přelomu března a dubna krásně rozkvétají.
Stejně tak si ale můžete vyjet k moři, v příjemných letoviscích Blankenberge nebo Oostende jste vlakem z centra Brugg asi za hodinku až hodinku a půl a je tam moc krásně.
Může se hodit
|
Článek vznikl pro časopis Tina.
