zavřít
1 / 35
náhledy
Bělehrad (Srbsko) Místopisný název Bělehrad si pevně spojujeme s metropolí Srbska. Ale na mapě Evropy existuje „Bělehradů“ mnohem více. Některé z nich pravděpodobně dobře znáte, i když jste to doteď netušili.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bělehrad (Srbsko) Srbský Bělehrad návštěvníky osloví například chrámem svatého Sávy. Místa, u kterých česká varianta jejich jména zní Bělehrad, často spojuje slovanské prostředí raného středověku a přítomnost kamenných zděných objektů, které zdáli vytvářely iluzi „bílého města“.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bělehrad (Srbsko) Také Bělehrad prý získal své jméno podle trosek raně byzantské pevnosti vystavěné ze světlého vápence, jež zářily z ostrohu nad soutokem Sávy a Dunaje. Teď se zdejší pevnost Kalemegdan pyšní červeným odstínem pálených cihel.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bělehrad (Srbsko) Právě reprezentativní zděné budovy jako chrámy, velmožské dvory a rezidence signalizovaly, že šlo o střediska tehdejší elity. A ta se odlišovala od méně významných hradišť, kde převažovaly příbytky zbudované ze dřeva a hlíny. Oproti několika ostatním „Bělehradům“ si srbská metropole uchovala roli centra moci dodnes.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Bělehrad (Srbsko) I později se bělehradské paláce držely bělavé linie. Důkazem je rezidence kněžny Ljubice z roku 1830.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Belogradčik (Bulharsko) Ze Srbska se přesuneme do sousedního Bulharska. Tam se v horách nedaleko srbské hranice pod bizarními slepencovými skalami krčí pitoreskní městečko Belogradčik. Česky bychom si ho pojmenovali Bělehrádek.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Belogradčik (Bulharsko) První osmanské prameny Belogradčik uvádějí jako Belgrad, tedy Bělehrad. Z praktických důvodů, aby se zdejší „Belgrad“ nezaměňoval se svým srbským příbuzným, se město ještě za Turků přejmenovalo na Belgradin. Později se ještě užívaly názvy Belogradžik či Belogradić.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Belogradčik (Bulharsko) Cestovatele do Belogradčiku láká starobylá pevnost, a především skalní věže z červenavého slepence. Název městečka se spojuje s vápnem obílenými chalupami, které si předkové místních obyvatel vystavěli ze směsi hlíny a proutí.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Berat (Albánie) Kavárenská písnička ze Severní Makedonie zpívá o dívce Biljaně, která bělí plátno v pramenech u Ochridského jezera a kolem ní procházejí „bělehradští“ vinaři. Do metropole Srbska je odtud hodně daleko. Mnohem blíže leží albánský Berat.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Berat (Albánie) Historie Beratu sahá až do časů antiky. V 9. století se sídlo dostalo pod nadvládu první bulharské říše. Slovanští správci město nazvali Belograd. Středověké latinské kroniky ho uvádějí jako Belogradum i Bellegradum. V albánském prostředí se jeho jméno postupně ustálilo na současném Berati, případně Berat. Staré české atlasy spolu s ním uvádějí též název Bělehrad.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Berat (Albánie) Pohled na malebné centrum Beratu dokonale zhmotňuje představu „bílého města“. Berat je pokladnicí starobylých památek. Tamní uličky dýchají autentickou atmosférou Balkánu. Berat reprezentuje Albánii v seznamu Světového dědictví UNESCO.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Biograd na Moru (Chorvatsko) je populárním přímořským letoviskem, kam se putuje hlavně za letním dováděním. Dějiny Biogradu se píší od 10. století. A oproti mnoha ostatním starobylým městům na pobřeží Jadranu stál u jeho zrodu chorvatský král.
Autor: Dalibor Brlek / Panthermedia / Profimedia, Profimedia.cz
Biograd na Moru (Chorvatsko) se v 11. století stal metropolí Chorvatska. Zde byli korunováni chorvatští panovníci, v Biogradu rovněž sídlil biskup. A opět platí souvislosti: slovanské prostředí, raný středověk a centrum elity s reprezentativními zděnými stavbami.
Autor: Dalibor Brlek / Panthermedia / Profimedia, Profimedia.cz
Biograd na Moru (Chorvatsko) Název Biograd znamená totéž, co Beograd. Ostatně dříve se mu česky říkalo Chorvatský Bělehrad. Pojmenování Biogradu vychází z „ikavice“. Ta je dialektem některých jihoslovanských jazyků. Nejčastěji ji uslyšíme na území Dalmácie. Mimochodem v Černé Hoře se zase nachází pohoří Biogradska gora.
Autor: CTK / Sojka Libor, ČTK
Bjelovar (Chorvatsko) V Chorvatsku se ještě zdržíme. A popojedeme na jeho sever do městečka Bjelovar. I ten je „bílým městem“, neboť maďarské „vár“ naroubované na slovanský začátek znamená hrad či hradiště, případně sídlo. Na rozdíl od ostatních Bělehradů, jméno Bjelovaru prý vychází z bělavé barvy zdejší půdy.
Autor: Dalibor Brlek / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Székesfehérvár (Maďarsko) Stoličný Bělehrad na současné mapě nenajdete. Ale Székesfehérvár už vám asi něco říká. Ten se prvopočátcích existence středověkých Uher stal jejich klíčovým střediskem, kde přebýval panovník.
Autor: Sergej Razvodovskij / imageBROKER / Profimedia, Profimedia.cz
Székesfehérvár (Maďarsko) Starobylý český název města plně odpovídá překladu maďarskému originálu. Nicméně ještě v 10. století tam pravděpodobně dožívalo slovanské obyvatelstvo a kořen pojmenování může být naopak slovanský a posléze maďarizovaný.
Autor: - / DPphoto / Profimedia, Profimedia.cz
Székesfehérvár (Maďarsko) Středověké slovanské prameny Székesfehérvár nazývají Belegrad. I tu se často cituje hypotéza, že příčinou jeho pojmenování byly budovy postavené z vápence. Stoličný Bělehrad rozhodně stojí za návštěvu. Navíc neleží daleko od slovenské hranice i Budapešti.
Autor: Sandor Szabo / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Alba Iulia (Rumunsko) Také Karlovský Bělehrad už z tuzemských map zmizel. Překvapivě ho ale uvádí česká mutace švýcarského meteorologického serveru Meteoblue, kde si studuji předpovědi před výlety. Pokud Karlovský Bělehrad toužíte navštívit, tak zaostřete na město Alba Iulia v rumunské Transylvánii.
Autor: Profimedia.cz
Alba Iulia (Rumunsko) Pamětihodnosti Karlovského Bělehradu sahají do období antiky, kdy se jmenoval Apulum. V 9. století tady pravděpodobně zčásti žilo též slovanské obyvatelstvo. To podle kamenných zdí někdejšího antického sídla své hradiště nazvalo Bălgrad, respektive Belgrad.
Autor: Profimedia.cz
Alba Iulia (Rumunsko) Pod uherskou správou se Alba Iulia jmenovala Gyulafehérvár. Tedy Gyulův Bělehrad. Gyula byl původně dědičný titul maďarského kmenového pohlavára. Později se tak jmenovala lokální dynastie, a nakonec se Gyula stalo maďarským křestním jménem.
Autor: Profimedia.cz
Alba Iulia (Rumunsko) Transylvánští Němci nejprve město nazývali Weissenburg (Bělehrad). Pak ho na počest císaře Karla VI. přejmenovali na Karlsburg. Odtud byl jen krůček k českému Karlovskému Bělehradu. Nyní je Alba Iulia malebnou křižovatkou na pomezí středoevropské a pravoslavné kultury.
Autor: - / DPphoto / Profimedia, Profimedia.cz
Prusac (Bosna a Hercegovina) Navenek se zdá, že bosenský Prusac má s „Bělehrady“ pramálo společného. Středověké osídlení místa připomíná dopis, který na tamním stejnojmenném hradu napsal ve druhé půli 15. století zástupce bosenského správce a adresoval ho Dubrovničanům.
Autor: - / DPphoto / Profimedia, Profimedia.cz
Prusac (Bosna a Hercegovina) Po definitivním obsazení Prusce Turky vzniklo okolo hradu městečko, jenž Turci nazvali Akhisar. To znamená „Bílá pevnost“. Zřejmě jim imponovaly hradby vystavěné ze zdejšího vápence. Domácí obyvatelstvo však preferovalo slovanské pojmenování Biograd, takže zase Bělehrad.
Autor: - / DPphoto / Profimedia, Profimedia.cz
Prusac (Bosna a Hercegovina) Variantu Biograd obsahují dobové kroniky a v lidovém názvosloví se příležitostně objevuje dodnes. Prusac každé léto hostí muslimskou pouť „Ajvatovicu“, na níž si věřící připomínají zbožného derviše „Děda Ajvaze“, díky jehož modlitbám ze skály vytryskl pramen pitné vody.
Autor: Thomas_Brock, Getty Images
Białogard (Polsko) Do města, které nese historický český název Pomořský Bělehrad, zamíříme k severu, neboť se jedná o polský Białogard. Ten po druhé světové válce krátce nesl spisovný polský název Białogród, pak se mu ovšem vrátilo původní jméno v místním dialektu.
Autor: MBPROJEKT_Maciej_Bledowski, Getty Images
Bilhorod-Dnistrovskyj (Ukrajina) V jihozápadním cípu Ukrajiny se nad ústím řeky Dněstru do Černého moře rozprostírá město Bilhorod-Dnistrovskyj. To se řadí mezi nejstarší ukrajinská sídla. Poprvé se bílá barva v jeho názvu objevila již v antice. A pak s pár výjimkami pokračovala až do současnosti, ať již se v něm hovořilo rumunsky, turecky, rusky nebo ukrajinsky.
Autor: Zoonar/Multipedia, Zoonar GmbH / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
Bilhorod-Dnistrovskyj (Ukrajina) Většinou se jeho jméno předkládalo jako „Bílé město“, „Bílá skála“ či „Bílá pevnost“. Právě mohutná turecká pevnost Akkirman je zdejším turistickým magnetem. Blízký kostelík zase připomíná tamní historickou arménskou komunitu. Na Ukrajině pak ještě existuje hradiště Bilhorod Kyjevský. Ten patřil k oporám moci Kyjevské Rusi.
Autor: Michael Runkel / robertharding / Profimedia, Profimedia.cz
Bělgorod (Rusko) Podle některých pramenů na místech ruského Bělgorodu první slovanské hradiště existovalo již v 8. století. To pak zřejmě zničili Mongolové. Roku 1596 tam car Fjodor I. Ivanovič nařídil vystavět pohraniční pevnost a kolem ní se rozrostlo město.
Autor: Vladimir_Timofeev, Getty Images
Bělgorod (Rusko) Inspiraci k jeho pojmenování zapříčinilo bělavé opevnění či útesy, na nichž se pevnost tyčila. Na území Ruska se nacházelo více „Bělehradů“, například hradiště Bělgorod Rjazaňský. A městečko Bělyj Gorodok v Tverské oblasti kdysi zdobila středověká pevnost Bělgorodok.
Autor: Artaxerxes Longhand, Getty Images
Lázně Bělohrad (Česko) Bělehrad máme i u nás. Lázním Bělohradu u Jičína daly ve středověku jméno zřejmě bílé kamenné zdi tamní tvrze. A během renesance se místo zmiňuje pod staročeským názvem „Bielehrad“.
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Lázně Bělohrad (Česko) Teď jsou Lázně Bělohrad příjemným městečkem s půvabným lázeňským lesoparkem. Zářící vápenná omítka zděné svatyně se také promítla do pojmenování obce Bílý Kostel nad Nisou na Liberecku. Stejným původem se pyšní i Weissenstadt (Bílé Město) v bavorském příhraničí, který se původně jmenoval Weissenkirchen (Bílý Kostel).
Autor: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz
Mikulčice (Morava) Již od 17. století pátrají historici, odborníci i různí badatelé po mýtické metropoli Velké Moravy, a to legendárním Velehradu, přesněji Veligradu. Nejžhavějším kandidáty jsou Mikulčice u Hodonína a dále archeologické lokality na území Uherského Hradiště i Starého Města.
Autor: Michaela Jilkova / Ceska ilustracni fotografie / Profimedia, Profimedia.cz
Uherské Hradiště ((Morava) V minulosti se objevily hypotézy, že při přepisu jména došlo k chybě a bájné centrum Velké Moravy se také jmenovalo Bělehrad. Ale současní odborníci se přiklání k názoru, že název „Veligrad“ je správný.
Autor: Dalibor Glück, MAFRA
Velehrad (Morava) Mezi zajímavosti rovněž patří starší i alternativní teorie, které Velehrad ztotožňovaly se srbským Bělehradem, neboť nedaleko něj se do Dunaje vlévá řeka Velká Morava. A dále se například operovalo i se Stoličným Bělehradem, tedy Székesfehérvárem.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
