Nenápadná výzva Perského zálivu. Nedostupný Bahrajn se otevírá světu

aktualizováno 
Za hranice všedních dnů. Tak zní otřepané klišé, které se ale pro výlet do Bahrajnu, malé ostrovní země v Perském zálivu, hodí stoprocentně. Stát, který donedávna na své území turisty ze Západu prakticky nepouštěl, nabídne dobrou civilizační úroveň i překvapivé nákupní možnosti.

Amwaj Islands. Centrální marína | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Teď je ten pravý čas na neotřelý výlet. Teploty v Perském zálivu jsou v březnu ještě příjemné (zpravidla do 28 °C) a slunečné počasí je zajištěné. Stejně jako směsice neotřelých dojmů z návštěvy země, o které toho nejspíš moc nevíte.

Není divu, Bahrajn byl do nedávné doby pro běžné turistické návštěvy ze Západu nedostupný. Nyní však obdržíte vízum za mírný poplatek během pár desítek sekund po příletu na letišti.

Třetí nejmenší země Asie leží na plochém ostrově v Perském zálivu, spojeném s pevninou 25 kilometrů dlouhou soustavou mostů. Podobně jako jinde v této oblasti, i bahrajnská ekonomika je stále z velké části závislá na příjmech z exportu ropy a zemního plynu.

Pokles světových cen těchto komodit sice vládu donutil k omezení velkorysých dotací na mnoho druhů běžného zboží, větší otřesy to však nevyvolalo. Země se rozvíjí v silné finanční centrum, čehož si všimnete na první pohled. Mnoho z čerstvě vystavěných či teprve budovaných mrakodrapů slouží jako sídla bank, pojišťoven, investičních fondů a dalších finančních institucí.

Malá Indie, nákupů ráj

Zástavba Manámy, hlavního města Bahrajnu, neohromí starobylostí ani výjimečností. Centrální část je tvořena nižšími betonovými budovami, zatímco při okrajích, zejména v přímořské zóně na severu a východě sídla, se město rozrůstá výškovými budovami, a to převážně na plochách získaných zasypáním mělkých zálivů.

Fotogalerie

Turisticky nejzajímavější je okolí brány Bab al-Bahrain, vystavěné krátce po 2. světové válce. Ta signalizuje hlavní severní vstup do „starého“ města.

Hned za bránou se rozkládá myriáda uliček lemovaných stovkami malých obchodů, krámků, řemeslných dílen a jednoduchých restaurací.

Oblasti se anglicky říká Manama Souq (tržiště), na rozdíl od zvyklostí jinde v arabském světě však nejde o zakrytý súk, ale „jen“ o bludiště úzkých uliček s vyloučením automobilové dopravy.

Většina prodejních míst je tam ve vlastnictví přistěhovalců z Indie, zejména z jižních indických států jako je Kérala či Karnátaka, najdou se i prodejci z Pákistánu, Bangladéše či Filipín. Tržišti se z tohoto důvodu říká také Little India, tedy Malá Indie. Asiaté ostatně tvoří celou polovinu bahrajnské populace a početně se tak vyrovnávají autochtonním Arabům.

V Malé Indii najdete stovky obchodů se zlatem, stříbrem, hodinkami a drahými kameny, ve velkém se tu také obchoduje s textilem. „Zaručeně pravé“ oblečení s nášivkami Hugo Boss, Polo a dalších světových značek tu stojí ve srovnání s originály zhruba desetinu.

Pohled od mešity Al Fateh k východu

Jak se rozrůstá ostrov

Autobusová linka č. 12 nás přiváží až k okraji oblasti Amwaj Islands na samém severovýchodě Bahrajnu, k jednomu z největších projektů budovaných na nově získané půdě z mořského zálivu. Jde o skupinu umělých ostrovů vzájemně pospojovaných hrázemi. Výšková zástavba je mixem obytných věžáků a kancelářských či firemních prostor, je tu i několik hotelů, univerzita a nemocnice.

Centrum Amwaj Islands tvoří malebná marína obklopená nábřežní promenádou lemovanou kavárnami, restauracemi a obchody. Celý projekt začal nabírat obrysy po roce 2000, zatím se tam proinvestovalo asi 1,5 miliardy dolarů a staví se stále dál.

V nedělním odpoledni (tedy podle muslimského týdne ve všední den) je kolem maríny proklatě prázdno a když na chvíli usedáme do jednoho z podniků, cítíme početní převahu personálu nad hosty. Zato na hrázi, spojující Amwaj Islands s přirozeným ostrovem Muharraq, je silný provoz aut a občas na nás někdo houkne. Na pěšáky tu zjevně nejsou zvyklí – všichni používají automobily.

Před pevností Bahrain Fort

Před pevností Bahrain Fort

Pohled od vjezdu do Bahrajnského národního muzea k jihu

Pohled od vjezdu do Bahrajnského národního muzea k jihu

Vzpomínka na kolonizátory

Bahrajnská pevnost působí jako z jiného světa a představuje vítanou změnu oproti všudypřítomným mrakodrapům a auty přecpaným autostrádám. Qal’at al-Bahrain, jak se objekt nazývá v arabštině (anglicky Bahrain Fort), představuje rozsáhlou archeologickou zónu, jejíž nejnápadnější součástí je vzorně rekonstruovaná pevnost, dílo portugalských kolonizátorů. Portugalci získali kontrolu nad Bahrajnem kolem roku 1521, vydrželi tam asi 80 let a původní arabskou pevnost přestavěli a výrazně rozšířili.

Pevnost stojí na mírné vyvýšenině v severní části Manamy a představuje jedno z mála přirozených vyhlídkových míst v zemi. Okolní terén je zčásti prokopán archeology, kteří odkryli rozsáhlé základy sídliště z období říše Dilmun. Její obyvatelé se zřejmě usídlili na Bahrajnu již kolem roku 3000 před Kristem a ovládali jej – stejně jako přilehlé části Perského zálivu – nejméně 1 500 let.

Pevnost Bahrain Fort

Pevnost Bahrain Fort

Pohled z pevnosti Bahrain Fort k východu

Pohled z pevnosti Bahrain Fort k východu

Výhled z pevnosti přes odkrytou část dilmunského sídliště až na obzor, rámovaný v dálce hypermoderními věžáky, skýtá zajímavé kontrasty. Objekt, jehož součástí je i inovativní muzeum, je volně přístupný a jedná se o jednu z pouze dvou lokalit Bahrajnu, zapsaných na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Od muzea k největší mešitě

Bahrajnské národní muzeum představuje elitní stavbu, je to dílo dánských architektů. Nízké budovy instituce mezi sebou svírají rafinovaná atria oživená volně stojícími sochami a k pěknému geniu loci přispívá i poloha na břehu moře.

Expozice nejsou rozsáhlé a jejich nemalá část se soustředí na artefakty z období civilizace Dilmun, respektive z raně islámského období. Zaujala nás dočasná výstava věnovaná ženským šperkům a oděvům z oblasti dnešní Saúdské Arábie. Pokud si někdo ještě nedokázal představit ten pravý smysl slova „filigránský“, tak nejpozději po prohlídce této části bude mít jasno.

Zatímco v národním muzeu jsme zaznamenali sice sporý, leč alespoň nějaký návštěvnický provoz, ve skvělém Domě koránu (Beit al Qur’an), který se nachází jen o malý kousek dál, jsme hodnou chvíli úplně sami. Součástí této islámské náboženské instituce je ojedinělá výstava muslimských svatých knih, koránů a nejde o žádnou druhou ligu – naopak. Nejstarší vystavené manuskripty (originály!) pocházejí již ze 7. století, tedy ze samého úsvitu islámu. Na fantastické kaligrafie a nádherně zdobené svazky vydržíme zírat devadesát minut. Před návštěvou je ale dobré si zkontrolovat otevírací dobu, otevřeno je pouze několik hodin denně.

Mešita Al Fateh

Mešita Al Fateh

Závěr návštěvy Bahrajnu pak patří mešitě Al Fateh, zvané též prostě Grand Mosque (Velká mešita). Ani v tomto případě nejde o zrovna historickou stavbu. I když pochází z roku 1987, je to jeden z největších muslimských svatostánků světa, který pojme přes sedm tisíc věřících.

Mešita Al Fateh je přístupná, s výjimkou pátečního odpoledne, v rámci bezplatných skupinových prohlídek. Na výběr je řada jazyků včetně angličtiny, španělštiny či italštiny. Provádějí tu dobrovolníci, my jsme měli štěstí na mimořádně informovaný výklad staršího muže původem z Egypta.

Když se noční linka do Istanbulu odlepila z bahrajnského letiště, světla Manámy rychle vystřídaly potemnělé kontury Arabského poloostrova. Podruhé sem asi nepojedeme, nicméně návštěva Bahrajnu posunula naše obzory zase o kousek dál.

Může se hodit

Informace
http://www.btea.bh/tourist-destinations: oficiální internetový portál bahrajnského úřadu pro podporu turistiky

Praktické informace
Vízum obdržíte na letišti obratem za poplatek 5 bahrajnských dinárů BD (300 Kč), je třeba mít biometrický pas. Ceny běžného zboží a služeb jsou o něco nižší než v Česku.

Měna je nominálně velmi silná (1 BD = 60 Kč), místní lidé bahrajnský dinár (pro odlišení od dolarů) běžně nazývají „bídý“. Anglicky mluví velká většina obyvatel. Dresscode je konzervativní, šátky nosí naprostá většina žen (povinné však nejsou); často potkáte nikáby. Jakékoli příliš odhalující oblečení (včetně kratších kalhot) je nevhodné.

Pokud si v Bahrajnu zakoupíte zboží větší hodnoty, je dobře se seznámit s podmínkami dovozu ze zemí mimo EU do České republiky a s povinností zaplatiti DPH, případně clo. Informace najdete na webových stránkách Celní správy: https://www.celnisprava.cz/cz/clo.

Doprava do Bahrajnu
Nejvíce spojů na bahrajnském letišti operuje tamější společnost Gulf Air (mj. přímé lety do Frankfurtu nad Mohanem), zajímavá je i nabídka turecké nízkonákladovky Pegasus Airlines (www.flypgs.com), která lítá i do Prahy. Itinerář z Letiště Václava Havla v takovém případě zahrnuje přestup na istanbulském letišti Sabiha Gökçen.

Doprava po Bahrajnu
V zemi existuje pouze silniční doprava, kterou z drtivé většiny obstarávají soukromé automobily. Benzin je velmi laciný (litr vyjde aktuálně asi na 11 Kč), regulace téměř žádná a podle toho to vypadá. V Manamě i dalších městech jsou silnice neustále ucpané auty. V severní, urbanizované části ostrova funguje síť veřejných autobusů (https://bahrainbus.bh). Ty jsou sice klimatizované a nabídnou wi-fi připojení, většina linek ale jezdí řídce, jízdní řády jsou nespolehlivé, zastávky velmi daleko od sebe a k některým z hlavních atrakcí se autobusem nedostanete (včetně např. portugalské pevnosti či Bahrajnského národního muzea). Pokud si nepůjčíte auto, zbývají taxíky či alternativy typu Uber.

Kdy do Bahrajnu
Do Bahrajnu se hodí vyrazit během chladnější poloviny roku – nejpozději do poloviny dubna, kdy jsou teploty přijatelné. Vyhněte se letním měsícům: průměrná denní teplotní maxima od června do září dosahují 38 °C, což v kombinaci se žhnoucím sluncem činí jakýkoli pobyt mimo klimatizované prostory nesnesitelný.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Do pustin neznámého pohoří Žiar. Něco podobného už na Slovensku nenajdete

Pod vrcholem Zniev

Ve středoslovenském pohoří Žiar si namísto rekreačních středisek a turistických atrakcí naplno vychutnáte to, co jinde...

Další z rubriky

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Nepálský Šerpa pokořil rekord v počtu výstupů na Mount Everest

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita patří k nejzkušenějším horským...

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita dnes překonal svůj vlastní rekord v počtu výstupů na nejvyšší horu světa,...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Najdete na iDNES.cz