Jižní Štýrsko je díky svému klimatu teplou oblastí, ještě koncem září zde většinou panují příjemné teploty kolem dvaceti pěti stupňů a babí léto přináší nádherné počasí. Centrum regionu tvoří osm set let starý Bad Radkersburg s historickými uličkami, starobylými domy, dvory s arkádami a léčivými prameny.
Malé město začalo psát svoji termální historii ve dvacátých letech minulého století. V té době na jihovýchodě Rakouska hledaly vrtné společnosti ropu, místo ní však narazily na horká vřídla. Místní chytli příležitost za pačesy a vybudovali termální lázně Parktherme, které od roku 1978 pomáhají lidem navracet zdraví. Děje se tak prostřednictvím horkého pramene (80 °C), který z hloubky dva tisíce metrů tryská nad zem. Na povrchu se pak ochlazuje na příjemných 34–36 °C a vpouští se do venkovních a vnitřních bazénů.
 |
„Zdejší termální voda je výjimečná vysokým obsahem přírodního hořčíku. Jeden z nejdůležitějších minerálů pro lidský organismus uvolňuje a zároveň posiluje nervový systém. Na jednu stranu tedy redukuje napětí, stres a na druhou zvyšuje výkonnost v práci, při studiu nebo sportu,“ říká fyzioterapeut Samo Mikl. Hořčík je také mimořádný pro celý pohybový systém. „Proto je ideální kombinovat termální kúry s pohybem, jízdou na kole, nordic walkingem, procházkami nebo túrami,“ doplňuje Mikl.
Olej na zmrzlinu
Dávám na radu odborníka, nasedám na kolo a vyrážím prozkoumat okolí lázní. Ostatně cyklistika je zde velmi populární, první cyklistický klub vznikl v Bad Radkersburgu již na konci devatenáctého století. Dnes tento region křižuje bezpočet cyklotras s různými stupni obtížnosti.
Daleko to není ani do ciziny. Bad Radkersburg leží přímo u hranic se Slovinskem, přejíždím tedy jen most přes řeku Muru a rázem se ocitám v městečku Gornja Radgona.
Cyklistické stezky v jižním Štýrsku vedou také přes řeku Muru.
Hraniční most zde existoval již v roce 1745 za vlády Marie Terezie, v té době byl však Radkersburg (název Bad Radkersburg se začal užívat až v roce 1976) součástí Rakouské monarchie. Po první světové válce bylo původní město rozděleno na dvě části mezi Rakousko a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. „V dubnu 1941, po útoku na Jugoslávii, anektovalo celou oblast Německo. O padesát let později zde proběhla desetidenní válka, která vedla k vyhlášení nezávislosti Slovinska na Jugoslávii. Teď už je naštěstí klid a vzájemné vztahy jsou dobré,“ líčí historické události slovinský starousedlík.
Celou pohraniční oblast můžete prozkoumat po krásných turistických cestách a cyklostezkách, které vedou přes stinné lesy, luka, vinice a kolem Mury. Nejprve projíždím pobřežní, kaštanovou promenádu ve Slovinsku a poté pokračuji po Vodní cestě na rakouské straně.
Vodní cesta vám zprostředkuje krásu tekoucích i stojatých vod a minerálních pramenů.
Přes dvaadvacet kilometrů dlouhá trasa vám zprostředkuje krásu tekoucích i stojatých vod a minerálních pramenů Josefsquelle, Johannesquelle a Long Life. Její součástí je také přibližně tři tisíce hektarů rozlehlá Murská niva. Druhou největší aluviální oblast v Rakousku vyhlásilo UNESCO jako biosférickou rezervaci Unteres Murtal.
Navíc se Bad Radkersburg stal členem Zeleného pásu Evropy (Das Grüne Band Europa), projektu na ochrany přírody a unikátní biotopové sítě podél bývalé železné opony. Toto území se táhne od Severního ledového oceánu k Černému moři s odbočkou směrem k Jaderskému moři, Balkánu a k pohraničním oblastem kolem bývalé Jugoslávie a Albánie.
Starobylé domy tvoří kolorit Bad Radkersburgu.
Cyklistické stezky v okolí Bad Radkersburgu vedou i mezi poli, kde rostou dýně.
Po několika kilometrech se vzdaluji od řeky a přijíždím k Sicheldorfu, kde narážím na pole plná dýní. Osmi- až desetikilové plody vypadají z dálky jako žluté korálky a v dlouhých řadách vytváří zářící šňůry. V jižním Štýrsku sedláci pěstují dýně od šestnáctého století. Zpočátku měli k netradiční zelenině, jež se dostala na starý kontinent z Ameriky, nedůvěru. Avšak dýně se venkovanům brzo osvědčily. Mohli je dlouho skladovat a připravovat z nich velké množství pokrmů. Během staletích pak s jednoletými rostlinami experimentovali, až zhruba před sto padesáti lety vyšlechtili speciální štýrskou variantu.
„Dýně sklízíme v září a říjnu speciálními kombajny, které je otrhají a vyberou z nich semena. Ta umyjeme v čisté vodě, pečlivě usušíme a orestujeme v železných pánvích. Po tepelné úpravě semínka putují do mechanického lisu, aby po hodině a půl vydala olej zelené až červenohnědé barvy. Spotřeba semen na výrobu oleje je opravdu velká, na jeden litr potřebujeme dva a půl až tři kila semínek, což je množství z pětatřiceti dýní,“ říká farmář Jozef Majczan, který se jejich pěstováním zabývá přes pětatřicet let.
V okolí Bad Radkersburgu dojedete na kole k přímo k farmářům.
Za svůj olej získal mnohá ocenění, a tak se na jeho statek Ferien & Kürbishof Majczan sjíždí mnoho místních i turistů, aby si zakoupili „černé zlato“. Velmi hustý olej tvoří základ štýrské kuchyně a Rakušané ho přidávají do zeleninových i bramborových salátů, polévek, pomazánek, míchaných vajíček, na chřest nebo k hovězímu masu. Kapou ho také na vanilkovou zmrzlinu a palačinky. Zároveň ho užívají jako přírodní lék. Vědecké studie prokázaly, že dýňový olej snižuje vysoký krevní tlak, škodlivý LDL cholesterol a posiluje srdce.
Výlety za vínem
Jižní Štýrsko je proslulé znamenitou domácí kuchyní a spousta pěších a cyklistických tras směřuje právě za dobrým jídlem a pitím. Proto na druhý den jedu do Vulkalandu, kde se řádky vinic linou na úpatích vyhaslých sopek. Vulkanická půda a zdejší horniny svědčí zejména tramínu, který vinaři pěstují v okolí Klöchu.
Před sto lety vesnička fungovala jako přírodní lázně, kam lidé jezdili za ozdravným vzduchem a vodou. Slibný rozvoj však přerušila první světová válka a pro potěchu těla a ducha zůstalo jen výborné víno. Zejména lokální specialita – tramín s vůní růže – nadchne milovníky Dionýsova nápoje. Ti se do Klöchu sjíždějí hlavně na podzim, kdy své dveře otevírá jedenáct buschenků (vinných sklípků). Jejich vchod zdobí svazek borovicových větví a hosté zde kromě sturmu (burčák) a heurige (nové víno) mohou ochutnat víc než sto druhů vín. Když je přestane bavit posezení na dřevěné lavici, zábavu jim poskytne prohlídka vinařského muzea nad vinotékou Klöch nebo vinná stezka, jejíž výchozí a konečný bod je právě u vinotéky.
Ve Vulkalandu se řádky vinic linou na úpatích vyhaslých sopek.
Traminerweg měří třináct a půl kilometru a dá se rozdělit na dva samostatné okruhy, které jsou značené symbolem červené růže. První úsek vede na Seindl, Klöchberg a Zaraberg, druhý pak na Ölberg, Klinzl, Gruislu, Deutsch-Haseldorf a Hochwarth. Túra vede zvlněnou krajinou přes vinice, zelené louky a romantické lesy. Šmrnc jí dodávají čarokrásné vyhlídky, místa se silnou pozitivní energií a spousta hostinců, vinných šenků i samoobslužných stanic s vodou, džusy a vínem.
„Buschenky existují ve Štýrsku víc než dvě stě třicet let, a to díky patentu císaře Josefa II. Jako provozovatelům nám zákon například stanovuje, jaké druhy jídel a nápojů můžeme hostům podávat,“ vysvětluje majitel vinného sklípku ve Vulkalandu. „V zásadě platí, že nabízíme to, co vyprodukujeme na statku nebo na vinících. Proto se u nás setkáte hlavně s vínem a s Brettljause – nakrájenými uzeninami, sýry, zeleninou a nastrouhaným štýrským křenem na prkénku. Provozování buschenků je u nás stará, silně zakořeněná tradice. Rozhodně ji chceme udržet a předat dalším generacím,“ dodává vinař.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditAutem se z Vídně dostanete do Bad Radkersburgu po dálnici E59, je to necelých 205 kilometrů. Existuje i vlakové spojení, z České republiky jede vlak do Štýrského Hradce (Graz), kde přestoupíte na vlak do Bad Radkersburgu. Kola si půjčíte ve Fahrradfachgschäft Bad Radkersburg (Langgasse 26). Počet kol je však omezený, proto si udělejte rezervaci předem na e-mailu office@fahrradfachgeschaeft.at V areálu termálních lázní Parktherme se nachází saunová vesnička. Jednotlivé dřevěné či kamenné domečky jsou rozsázené vedle sebe a v každém z nich najdete jinou terapii. S ostatními naháči tak například pobydete v sanariu, panoramatické, finské, infračervené, vulkánové nebo vinné sauně. |
