Bez hluku, smogu a spěchu. Poznejte místa, kde auta rozhodně nemají zelenou

Auto je bezpochyby jedním z největších vynálezů dějin. O pohodlném a rychlém cestování, které nám poskytuje, si celé generace našich předků mohly nechat jen zdát. Jenže má i své stinné stránky: od hluku přes znečištění až po fatální dopravní nehody. Počet měst, která z těchto důvodů dala autům červenou, neustále roste.

JAKO MÍSTNÍ. Některá evropská velkoměsta jsou přímo stvořená (nebo spíš upravená) pro cyklisty. Nizozemský Amsterdam nebo dánská Kodaň jsou etalony městské cyklistiky.

Bez auta se dnes ve vyspělé části světa obejde jen málokdo. Zvlášť ve městech se však řidiči musí obrnit trpělivostí. Obyvatelé Los Angeles stráví každý rok v kolonách 119 hodin, v Moskvě dokonce 210 hodin, v Praze je to zatím „pouhých“ 28 hodin.

Další místo na seznamu: Praha

I české hlavní město hodlá neudržitelnou situaci řešit, a to zpoplatněním vjezdu do historického centra pro nerezidenty. Opatření by mohlo začít platit už na začátku příštího roku.

Smog z aut je příčinou stovek tisíců předčasných úmrtí ročně a přes milion lidí přijde o život při dopravních nehodách. Parkovacích míst je často násobně víc, než je v dané zemi samotných vozidel, například v USA asi osmkrát. Ty tak zabírají prostor, který by mohl být třeba parkem. Jinde je parkovacích míst málo a zoufalí řidiči zastavují, kde se dá. To je případ Prahy, do které denně přijede až 350 tisíc aut.

Ve světle těchto informací nejspíš nikoho nepřekvapí, že některá místa začala s motorovými vozidly aktivně bojovat. Odměnou je jim nejen čistý vzduch, ale také příliv turistů. Kdo by se nechtěl procházet po malebných historických čtvrtích bez řevu a zápachu motorů? A upřímně řečeno, i fotky vypadají bez všudypřítomných neestetických „plechovek“ zkrátka lépe. Pokud pořád tápete nad destinací letní dovolené nebo zaslouženého eurovíkendu, následující místa jsou oázami klidu a zeleně.

Rekordní kolony

Největší dopravní zácpa v dějinách se stala ve Francii, a najdete ji dokonce i v Guinnessově knize rekordů. Byla dlouhá 176 kilometrů, táhla se směrem od Lyonu na Paříž a Francouzi v ní trpěli 16. února 1980. Nestalo se nic zvláštního: jen se spousta lidí vracela z hor a přišlo špatné počasí. Hustě sněžilo, provoz se zpomaloval, auta klouzala, srážela se, až se kolona zastavila úplně. Trvalo den a noc, než se znovu rozjela.

Ale pozor. Lze najít ještě delší zácpu. Byla prý dlouhá na 250 kilometrů a vytvořila se 9. května 2008 v brazilském Sao Paulu. Zní to dost neuvěřitelně – a neověřitelně. Druhá největší dopravní zácpa všech dob je proto dlouhá „jen“ 150 kilometrů. Postihla v roce 1993 řidiče na dálnici směrem k Hamburku.