Park Kakadu, dějiště filmu "Krokodýl Dundee", byl Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) vyhlášen součástí dědictví lidstva. Je domovem více než 1300 druhů rostlin, 10.000 druhů hmyzu, 120 druhů plazů a 26 druhů netopýrů. V tomto tropickém ráji žijí také původní australští živočichové, například polovina žabí populace z celézemě, třetina druhů sladkovodních ryb a třetina ptáků a vačnatců včetně tak populárních klokanů.
Samičky ropuchy obrovské mohou naklást až 30.000 vajíček měsíčně a samečci jsou sexuálně aktivní v jakékoliv roční době. Podle Tylera žabí vetřelci najdou na více než 20.000 kilometrech čtverečních chráněného území Kakadu ráj zásluhou množství jezer a rybníků a "za necelý rok se žádný turista vinou této metly nebude krásami parku kochat".
Strážci z Úřadu pro život v divočině a parky Severního teritoria, pověření správou Kakadu, už narazili na tyto žáby sotva deset kilometrů od jihovýchodní hranice parku, tedy o 20 kilometrů blíže než před dvěma měsíci. Tyto ropuchy, pocházející z Venezuely a Střední Ameriky, "se mohly do chráněné oblasti na severu kontinentu dostat v některém z kamiónů, které vozí náklad z Queenslandu, kde je těchto
obojživelníků nadbytek, nebo v automobilu některého turisty", míní australský odborník na žáby.
Žáby, které byly do Queenslandu přivezeny v roce 1935, aby zničily brouky-škůdce třtinových porostů v státě, se na severovýchodě Austrálie bez kontroly množily a území, které nyní obývají, roste rychlostí 30 kilometrů za rok směrem na jihovýchod
a do centra země. "K likvidaci téhle metly nejsou spolehlivé metody. Domorodci
v Kakadu navrhli výstavbu bariéry, která by jim zabránila v proniknutí, ale park je tak ohromný, že desetikilometrová mříž nikdy nezabrání invazi těchto obojživelníků," vysvětluje Tyler.
Před několika lety navštívil Venezuelu tým badatelů z australského Střediska pro technologický a vědecký výzkum (CSIRO), aby prozkoumal účinky jistého viru napadajícího zdejší ropuchy a zhodnotil jeho využití pro možnou kontrolu této ropuší populace v Austrálii. V krátké době však vědci tuto metodu opustili, když došli k závěru, že virus by zahubil i stovky druhů původních žab na kontinentu.
V současnosti výzkumníci z univerzity v Adelaide provádějí výzkum, který by mohl dát novou naději při hubení jihoamerických žab, které pronikly i na karibské ostrovy, Havaj, Filipíny, Papuu-Novou Guineu a další tichomořské ostrovy. Nové pokusy jsou založeny na produkci chemických látek, které odpuzují nebo naopak přitahují tyto žáby vzhledem k "pachu, který je pro ně zásadní. Některou kořist mohou ucítit až z 200metrové vzdálenosti," říká Tyler.
"Jestli se nám podaří vytvořit fungující chemický produkt, budeme moci zahnat tyto živočichy především v chráněných oblastech, jako je Kakadu, nebo je naopak přilákat do určité oblasti, kde budou 'obětováni' a ekosystém Austrálie ochráněn,"
zdůraznil odborník na závěr.
 |
