Na prozkumání Austrálie jsem měl tři týdny v červenci. Poté, co jsem se rozloučil s mým kamarádem Zdeňkem po téměř třičtvrtě ročním společném životě na Novém Zélandu, se každý z nás vydal svou cestou. Zdeněk zůstal v Christchurch, kde začal pracovat jako programátor, a já jsem před cestou zpátky do Čech zamířil do Austrálie.
Opera v Sydney
Turistické vízum
Obstarání turistického víza do Austrálie je komplikovanější než na Nový Zéland. Na Zéland Češi vízum nepotřebují, pokud tam jedou na tři měsíce - stačí platný pas, doklad o finančních prostředcích na dobu pobytu a platná zpáteční letenka.
Do Austrálie ale musíte o turistické vízum žádat předem. Pokud cestujete z ČR, posíláte písemnou žádost na australskou ambasádu do Vídně. Od nedávna lze žádat i elektronicky, což by mělo celý proces zjednodušit - ZDE, nicméně bez problémů to není.
V mém případě se to trochu zkomplikovalo, protože jsem žádal ze Zélandu. Nejdříve jsem koupil zpáteční letenku do Austrálie, údaje letenky opsal do žádosti a zaplatil z platební karty 70 AUS$ jako poplatek za vízum. Pak jsem už čekal na odpověď a na výzvu, abych doložil fotokopie pasu a výpisu z účtu.
Přestože jsem ale žádal ze Zélandu, úředníci mi odpověděli, že mám české občanství a že české žádosti vyřizují ve Vídni, kam musím poslat notářsky ověřené doklady, a že celý proces potrvá nejméně 7 dní. Nakonec ale po dalším vysvětlujícím emailu uznali, že žádost vyřídí přímo kancelář v Hobartu v Tasmánii, kam se všechny žádosti z celého světa posílají. Stačilo jen naskenovat platný pas, výpisy z účtu za tři poslední měsíce, žádné notářsky ověřené dokumenty potřeba nebyly a za dva dny jsem vízum obdržel e-mailem (je to v podstatě několika místné číslo, které je u nich v systému svázáno s mým pasem).
Ještě upozornění - pokud žádáte z ČR, tak po vás ještě můžou chtít doklad o tom, že jste zaměstnán.
Krásné pláže, hrady z písku, pohoda - Byron Bay
Po Austrálii vlakem
Zatímco na Novém Zélandu není železniční přeprava lidí tolik rozšířená a vlaky se často provozují spíše jako turistická atrakce v některých oblastech, v Austrálii je to jinak. Tady funguje železniční síť, na které operuje několik společností a ty zajišťují spoje mezi jednotlivými městy a jinými zajímavými lokalitami.
Pokud jezdíte sami, rozhodně ušetříte tím, když si koupíte některý z nabízených tzv. RailPassů.
RailPass spolu s letenkou jsem si zakoupil už v cestovní kanceláři na Zélandu (Flight Centre, má pobočky i v Austrálii). Síťová jízdenka na jeden měsíc na celou Austrálii stojí něco málo přes 500 AUS$. Já jsem vzhledem k mému časovému plánu využil RailPass za 270 AUS$ pro východní pobřeží - platil pro státy Queensland, New South Wales, Victoria.
Kromě vlaků platí RailPass i na autobusové linky zajišťující dopravu do míst, kam nevede železnice, a na některé atrakce v okolí Sydney - výlet do nedalekých Blue Mountains, na nejoblíbenější sydneyskou pláž Bondi Beach nebo jako celodenní jízdenka na sydneyské metro.
S RailPassem můžete cestovat v rámci jednoho měsíce kolikrát chcete a kam chcete. Jen je nutné si trasu den předem zarezervovat na některé z poboček dopravních společností (pro Queensland, New South Wels a Viktorii je to společnost Country Link).
Dálkové vlaky jsou čisté a komfort v nich je srovnatelný s evropskými vlaky Eurocity.
Já jsem najezdil vlakem i autobusy po Austrálii skoro 5000 km a pokud bych si půjčil auto a platil si benzín, tak by cena byla mnohonásobně vyšší.
Podíval jsem se do Brisbane, na východní pobřeží a nejvýchodnější bod Austrálie, na krásnou, méně komerční pláž a stejnojmenné městečko Byron Bay, Casino, Sydney, Blue Mountains. Cestou do Melbourne jsem z vlaku v dálce viděl i nejvyšší pohoří Austrálie a zasněžené vrcholky Australských Alp - jinak je to na rozdíl od Zélandu většinou rovina.
Nejvýchodnější bod Austrálie v Byron Bay
Přečtěte si seriál
ČEŠI NA NOVÉM ZÉLANDU
Přečtěte si seriál
1.díl: Češi na Novém Zélandu za prací
2.díl: ...zatím pořád bez práce
3.díl: Kde Čech Čechu není bratrem
4.díl: Konečně práce, konečně výdělek
5.díl: Černé labutě a včelí úl parlamentu
6.díl: Jak chutná ráj bez peněz
7.díl: Češi na Zélandu: vinice, bramboráky a Staropramen
8. díl: Vzhůru na Západní pobřeží
9.díl: Práce v oboru IT na obzoru, cesty se asi rozdělí
10.díl: Z česače jablek programátorem v dobré filmě
Fotky z Austrálie
Zvláštnosti Austrálie
Co mě překvapilo celkem nemile hned po příletu, bylo ubytování. Nejsou tu totiž malé, příjemné, čisté hostely pro cestovatele jako na Zélandu. Ve městech je jich méně, za to jsou ale velké, bývá v nich i 150 lidí. Většinou jsou to uzavřené komunity mladých Irů nebo Angličanů z bohatších rodin, kteří jedou do světa na zkušenou a neznají moc hodnotu peněz.
Trochu pokulhává i vybavenost hostelů, hlavně kuchyní. Je to dáno tím, že je všude spousta fast-foodů a málokdo tu vaří. A pokud chcete talíře, misku, příbor, tak si je za vložený depozit můžete zapůjčit na recepci, ale musíte si je hlídat.
Hyde Park v Sydney
Doprava je také v porovnání se Zélandem méně bezpečná, celkem často vidíte auta ve městech jezdit na červenou, popřípadě chodit na červenou i celé skupinky chodců.
Celkově ale na mě Austrálie zapůsobila jako pohodová země, lidé se na sebe na ulicích usmívají, jsou přátelští, dávají se s vámi do řeči. Ve srovnání se Zélandem má Austrálie vyšší životní standard a platy v některých oborech jsou takřka dvojnásobné, což je hlavní důvod, proč spousta Novozélanďanů po škole do Austrálie odchází za prací. Tento problém se mimochodem v poslední době často řeší v médiích i v novozélandském parlamentu.
I když jsou to milionová velkoměsta, tak jsou upravená, čistá a člověk se tu cítí bezpečně a a dobře, protože se tu myslí v první řadě na lidi. Ve všech městech jsou ohromné, nádherné a čisté parky, v nichž můžete pozorovat veliké kaloně, spoustu papoušků a dalších druhů živočichů. Vstup do všech botanických zahrad je zdarma.
Lone Pine Koala Sanctuary nedaleko Brisbane
Centrum Sydney má jednu zvláštnost - kovová víka na kanalizaci vyobrazují, jak to v té lokalitě vypadalo třeba před sto lety. V Melbourne je zase na chodnících spousta elektronických info kiosků, které vám zdarma pomohou najít cíl vaší cesty i potřebné spoje, a vše si můžete vytisknout.
Je třeba dodat, že každé z těch tří zmiňovaných velkoměst má své dopravní specifikum. Zatímco na Zélandu v některých městech neexistuje městská hromadná doprava, tak Brisbane je město autobusů, Sydney dominuje metro s dvoupatrovými vagóny a 25 nástupišť v centru, a Melbourne je královstvím tramvají.
Systém dopravy je ale jednoduchý a člověk se v tom velice rychle zorientuje. Když navíc opouštíte metro v Sydney, tak vás turniket pustí ven až po vložení lístku, který už zůstane uvnitř, takže se nikde na zemi žádné nevalí.
V přírodě pak vidíte spoustu klokanů i koaly, u jezer hejna pelikánů. Seděl jsem na útesu až do západu slunce a pozoroval migrující plejtváky, delfíny a další druhy zvířat, z nichž spousta žije jen tady.
Noční Sydney
Pracovní možnosti
I v Austrálii jsem zjišťoval možnosti legální práce v mém IT oboru. Během mého pobytu v Sydney jsem kontaktoval největší pracovní agenturu a šance jsou skoro stejné jako na Zélandu, protože australská vláda vypsala seznam oborů, ve kterých je nedostatek pracovníků a kromě programátorů je tady například i veliká poptávka po zdravotních sestrách. Víc jsem v tom nepodnikal, mám pouze kontakt na agenturu http://www.freespirit.com.au/, která mi v podstatě potvrdila to, že pokud člověk hledá a je trpělivý, šance tu je.
O Austrálii i o Zélandu by šlo psát ještě dlouho, já jsem ale spíš snažil dát vám pár ověřených rad, jak se sem dostat, spokojeně žít a možná posloužit jako inspirace k tomu, jak si život trochu obohatit a zkvalitnit. Protože musím říci, že mi ta pohoda a upřímnost teď po návratu celkem chybí, stačí si večer pustit v TV zprávy a kouknout se do zrcadla naší společnosti. Ale nechci celé vyprávění končit pesimisticky, jsem rád, že jsem měl to štěstí vidět „jiný svět“ a doufám, že se tam ještě někdy podívám.
Park v Brisbane
cestovatel Roman Smetana, novyzeland@email.cz
