Sloni prý mají k lidem v ledasčem blízko. V čem je ta podobnost nejvíce znát?
Hlavně v sociální inteligenci a empatii. Sloni vytvářejí silná, dlouhodobá pouta – nejen mezi matkou a mládětem, ale taky v rámci přátelství. Pomáhají si a chrání se. Jsou velmi citliví a vnímaví.
Získali si vás právě tím?
Dalo by se říct, že ano. Moje rozhodnutí začít jim pomáhat ale nebylo jen emotivní, mělo i racionální základ. Vždy jsem se chtěl podílet na ochraně zvířat a v roce 2010 jsem během bakalářského studia odjel do Afriky na dovolenou. Když jsem na místě zjistil, jak špatná je situace slonů a že pytláctví je tam všudypřítomné, nemohl jsem jen přihlížet.
K obživě už Afričani tolik neloví slony, protože je to kriminalizováno, ale například primáty nebo luskouny, kteří jsou taky chránění.


















