náhledy
Tady můžete začít, nebo skončit: na pláži pod dvěma kopci, na nichž se rozkládá starověká Stágia, rodiště Aristotelovo. Zdola vidíte hradby a plno stromů, ale nedejte se zmást a nevěřte šeptandě, že tam celkem nic není a s prohlídkou budete hotovi za dvacet minut.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Toulali jsme se po Stágiře dvě hodiny. Ve stínu ukazoval teploměr třicet devět stupňů, a to byl teprve červen. Na rozpálené akropoli muselo být snad padesát. Z akropole dohlédnete na ostrov, na který podle legendy král Filip II. Makedonský vypověděl svou vášnivou, leč žárlivou a panovačnou manželku Olympiadu, matku Alexandra Velikého, která těžce nesla polygamii svého chotě.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Celou dobu se mi vracely v různé podobě obrazy malého kluka, který tady pobíhal před téměř 2 400 lety. Okukoval zboží kupců na tržišti, plaval mezi skalami na pobřeží a sbíral mušle k večeři. Matka ho nejspíš starostlivě vyhlížela, když se večer zatoulal. A on mezitím vyspával pod olivou nebo vysedával někde nad mořem a třeba nad něčím hloubal. Jmenoval se Aristoteles a vyrostl z něho jeden z nejslavnějších filozofů světa a vychovatel neméně slavného Alexandra Makedonského, zvaného Veliký. Žil v takovémhle nějakém domě.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Z domu na obrázku zbyly jen tyhle ruiny, ale sedněte si pod olivovník a pusťte fantazii na špacír. Aristoteles odešel ze Stágiry v sedmnácti a zamířil do Athén. Mnoho lidí však věří, že je ve Stágiře dodnes: traduje se, že rok po jeho smrti si obyvatelé Stágiry vyžádali jeho ostatky a přenesli je do svého města. Kdoví, kam je uložili. Možná právě teď sedím na Aristotelově hrobě…
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Z vrcholku severního kopce je vidět vesnice Olympiada, proslavená krásnou pláží, mělkým mořem a hlavně mušlemi, kvůli nimž se tu dokonce každoročně slaví Svátek mušlí. Koná se začátkem července a na náměstí se ochutnávají vynikající mušle, sardinky, tradiční koláčky a retsina. Olympiada leží v pobřežní nížině 15 km od známého letoviska Stavros.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Starověká Stágira se rozkládá na dvou kopcích, mezi nimi byla agora, kterou archeologové odkryli. Dobře rozeznáte jednotlivé obchody a můžete si udělat představu, jak tržiště vypadalo a obdivovat trosky mohutných hliněných amfor zapuštěných do země. Uchovávalo se v nich obilí a další zboží.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Kamenný chodník vede od agory přímo k moři. Možná tam mezi skalami kotvívaly malé čluny obchodníků. Dneska sem chodí lidé sbírat mušle k jídlu, také se zde můžete osvěžit.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Od pobřeží se vydejte do vnitrozemí do současné Stágiry. Jak silnice stoupá a klikatí se, otvírají se panoramatické výhledy na pobřežní nížinu s letoviskem Olympiada.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Tady se Aristoteles nenarodil, ale pro někoho může být novověká Stágira místem, kde se pro něho Aristoteles zrodí. Protože v hravém parku, kde prozíravě hned u vchodu umístili vodu k osvěžení, jsou názorně ukázány Aristotelovy vynálezy a všichni tak můžeme pochopit alespoň jednu část Aristotelovy osobnosti (pokud nám jsou filozofické teorie vzdálené) a antický velikán se trochu přiblíží realitě. Několik jich přinášíme. Park je těsně za Stágirou vlevo od silnice směrem na Arnéu. Otevřeno celoročně.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Koule zavěšené do trojúhelníku. Zatáhněte pomalu za lano, aby se všechny koule daly do pohybu. Koule zavěšená na krátkém laně se zastaví první; čím delší je lano, tím déle se koule komíhá. Díky delšímu lanku má totiž větší výkyv a koule opisuje delší dráhu.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Hranol a barvy spektra. Všimněte si barev spektra, když se díváte skrz prizma. Před vámi je optický hranol, což je průhledné těleso se dvěma rovinnými stěnami, které lámou světlo. Světlo prochází hranolem, uvnitř něho mění směr šíření rozkladem (tzn., že se šíří různými směry) a odrazem. Hranol rozloží bílé světlo na celé duhové spektrum. Aristoteles tvrdil, že bílé světlo je ve své podstatě čisté. Isaac Newton dokázal, že se Řek mýlil, že bílé světlo obsahuje směs všech druhů barev.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Kuličky v jedné řadě. Krajní kuličku vezměte a udeřte s ní do ostatních kuliček. Kinetická energie, kterou kulička získala pohybem, se přenese přes všechny ostatní kuličky v řadě (která zůstávají stát) a vychýlí poslední kuličku. Ta spadne zpět a předává energii opačným směrem a vychýlí zase kuličku na začátku. A tak se to opakuje, dokud všechnu energii nepohltí stojící kuličky.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Sluneční hodiny. Stín ukazatele (gnómonu) ukazuje místní čas a světelný bod ukazuje den v měsíci.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Čočka. Čočka soustřeďuje světlo do jednoho bodu. Tím se vytvoří velká energie kumulovaná do jednoho bodu. Energie uvolňuje intenzivní teplo, které je schopné i zapálit. U čočky najdete výstražnou tabulku s výzvou, abyste si dali pozor a nepopálili si pokožku. Tu jsem si hlídala, ale neodolala jsem nutkání pokračovat v pokusu: nastražila jsem suché větvičky a otáčela čočkou ve snaze založit oheň. Nepodařilo se mi to, ale čočka za to asi nemohla, ani s ebenovou tyčí a liščím ocasem jsem kdysi v hodinách fyziky neuspěla...
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Matoucí geometrické tvary. Talíře s černobílými ornamenty, které se mění v jiné, když se talíře roztočí. Lidské oko je totiž schopné zachytit pouze určitou frekvenci pohybu. Když se ornamenty začnou pohybovat rychleji, oko už je nestíhá zaznamenat, a proto se zdá, že změnily tvar.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Matoucí geometrické tvary. Talíře s černobílými ornamenty, které se mění v jiné, když se talíře roztočí. Lidské oko je totiž schopné zachytit pouze určitou frekvenci pohybu. Když se ornamenty začnou pohybovat rychleji, oko už je nestíhá zaznamenat, a proto se zdá, že změnily tvar.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Kompasová růžice. Ukazuje rozdělení světových stran a zeměpisné stupně. Uprostřed je v medailonu zapsaná poloha této růžice na Zemi. Asi vás nepřekvapí, že kontrolní měření na místě prokázalo správnost údajů.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz
Kolem zábavné fyziky se dostanete až k mohutné bělostné soše Aristotelově, kterou máte celou dobu před očima jako připomínku starověké vzdělanosti. Aristoles žil ve 4. století př. n. l. a byl především filozofem, ale zabýval se i přírodními vědami. Například jeho dílo Physica zahrnuje osm knih o přírodě, pohybu hmotě a jiných základních pojmech. Klid je podle něho přirozeným stavem těles a pohybují se jen působením síly. Zastával geocentrický názor, že svět tvoří koule vyplněná naší Zemí a Země má výlučné postavení ve vesmíru: Slunce a celá sféra obíhá kolem Země. Mnohá jeho tvrzení vyvrátil Galileo Gallilei a zábavní park v Stágiře ukazuje i jevy, v jejichž výkladu se Aristoteles mýlil. Kousek za sochou naleznete kavárnu s terasou, ze které je pěkný výhled na blízké hory. A v diskusi se můžete podělit o své znalosti z fyziky a přiřadit jednotlivé jevy k příslušným fyzikálním zákonům.
Autor: Lenka Tomsová, iDNES.cz