Gibraltarská úžina je velice strategické místo, které odděluje Atlantický oceán od Středozemního moře. A Evropu od Afriky.
Ze zdejší skály můžete odříznout jakékoliv lodní spojení mezi těmito lokalitami. Proto tu také už dávno vyrostla pevnost s děly, jež znamenala velkou hrozbu.
Dnes už se děly nestřílí a Gibraltar se stal oblíbeným místem turistů. A hlavní zdejší atrakcí je opice makak.
Britská skála ve Španělsku
Svůj název nese Gibraltar po svém prvním dobyvateli Tárikovi. Původně to znělo Džabal al Tárik - Tárikova skála. A zkomolením tohoto názvu vznikl Gibraltar.
Tárik skálu obsadil v roce 711 a následně tu vyrostla pevnost, jejíž pozůstatky se dochovaly dodnes. V roce 1462 se pevnost dostala do španělské správy a o nějakých 240 let později ji dobyl holandsko-britský expediční sbor.
Tento zábor potvrdila Utrechtská smlouva z roku 1713. Španělé se pokoušeli několikrát získat strategické místo zpět, ale vždy neúspěšně.
Během druhé světové války museli civilisté Skálu opustit. Gibraltar se změnil v pevnost a námořní základnu.
Po válce vztahy se Španělskem velice ochladly, a hranice byla dokonce uzavřena. Otevřela se až roku 1985. A Španělsko si Gibraltar stále nárokuje.
Poslední referendum o jeho připojení proběhlo v roce 2002 a i tehdy to většina obyvatel jasně odmítla.
Pohled na Gibraltar ze španělské hranice
Turisto, vítej a zaplať!
Překročení hranice na Gibraltar ve vás může vyvolat vzpomínky na časy minulé. Ačkoliv jste v Evropě, budete muset ukázat cestovní pas. Velká Británie nepatří do zemí Schengenu, a tak tu zůstaly i pasové kontroly.
Pokud pojedete na Gibraltar v sezoně, počítejte s tím, že můžete na hranici chvíli čekat - Gibraltar žije hlavně z turismu.
Vyplatí se zahrát Britům na city. Při přechodu hranic pusťte v autě z přehrávače nějakou britskou klasiku a celníci na vás budou milejší.
K hranici se dostanete po silnici N351, která kopíruje Algeciraský záliv a dovede vás až pod Skálu. Vzhledem k malému prostoru na Gibraltaru je parkování velký problém. Auto můžete nechat ve španělské La Línee a ke Skále dojít pěšky.
V minulosti to bývala vojenská pevnost, což je na mnoha místech dodnes patrné.
Hned za hranicemi je parkoviště taxíků a autobusů a linka číslo tři končí až na jižním cípu Gibraltaru Europa point. Navíc za jízdenku jsme letos na jaře zaplatili 60 pencí. Celodenní lístek stojí 1,5 britské libry.
Od hranice vjedete přímo na gibraltarské letiště. Je tu totiž tak málo prostoru, že se jediná hlavní silnice křižuje s letištní dráhou.
Když přistává nebo vzlétá letadlo, spadnou závory a na semaforu je červená. Bát se nemusíte, moc rušné letiště to není.
Na hlavní turistickou atrakci - Skálu (The Upper Rock) - vás spolehlivě navedou ukazatele. Ovšem pozor, za výstup nahoru se platí. Pro pěší je to 1,5 libry a pro každého pasažéra v autě osm liber.
Tip pro cestovatelePokud pojedete na Gibraltar v noci, vyhnete se placení poplatku. Při mé cestě byly všechny závory otevřeny, jen v jedné budce seděl hlídač, kterého projíždějící auto nijak nezajímalo. Odměnou může být adrenalinová noční jízda serpentinami Gibraltaru a pohled na osvětlený Algeciraský záliv, který má něco do sebe |
Cesta pěšky od místa, kde se poplatek vybírá, až na samotný vrch trvá necelou hodinu, ale trošku se zapotíte. Nejvyšší bod je ve výšce 426 metrů.
Na vrcholu se otevře nádherný výhled na obě strany. Afriku zahlédnete jen na obzoru. Nejbližší marocká pevnina je vzdálena přes dvacet kilometrů.
Na vrcholku Skály najdete pamětní desku k návštěvě britské královny
Na Skále je několik zajímavých míst, která stojí za to navštívit.
St. Michaels Cave – jeskyně ve výšce 300 metrů nad mořem měla v průběhu války sloužit jako nemocnice. V dnešní době se používá především jako koncertní síň, je tu výborná akustika. Vstupné do jeskyně je příšerně drahé, letos na jaře to bylo přes deset liber.
Podle legendy je jeskyně vstup do chodby, která se táhne pod celou gibraltarskou úžinou a druhý konec má v Africe.
Apes Den - část ostrova, kde žijí místní opice, makakové bezocasí (macaca sylvanus). Tyto opice se pyšní titulem jediného volně žijícího zástupce svého druhu na evropském kontinentě. Nebuďte překvapení, pokud je potkáte a jejich chování bude víc než drzé.
Gibraltarský turismus je dokonale vychoval, a tak není neobvyklé, že občas ukradnou foťák a téměř neustále loudí něco k jídlu. O jejich chov se stará místní vláda, možná i z důvodu dodržení dávné legendy. Ta praví, že dokud budou na Gibraltaru makakové, do té doby zde bude i britská nadvláda.
Krmení opic je sice zakázáno, ale odolejte ...
Great Siege Tunnels - obranný systém tunelů vytvořených v letech 1779-1783. Neuvěřitelná je jejich délka - údajně až 70 kilometrů. Přístupná je jen malá část z nich.
Dalším cílem návštěvníků Gibraltaru jsou nákupy. Všechno se tu totiž prodává bez cla.
Centrum města tvoří hlavní pěší zóna Main street. Po celé své délce překypuje obchody se suvenýry a oděvy a hlavně typickými puby s anglickými jídly.
Nakoupit se tu vyplatí hlavně benzin. Ceny jsou o dost nižší než ve Španělsku. Když šla cena ropy nahoru a benzin zdražoval, na Gibraltaru se kvůli tomu stávkovalo. Pokud by na Gibraltaru byly stále stejné ceny, naplňte i kanystry.
To nejjižnější místo na Gibraltaru nemůžete minout. Říká se mu Europa point a je na něm maják z roku 1838. Kdysi tu stála starobylá mešita. Když ale Gibraltar obsadili katoličtí Španělé, kteří vyháněli Maury, přestavěli mešitu na katolickou kapli Panny Marie Evropy. Až nedávno vedle ní vyrostla nová obrovská mešita.
Když se na Europa pointu zastavíte a zahledíte na předěloceánu, při dobré viditelnosti spatříte marocké pobřeží. Se západem slunce se vám naskytne až kýčovitě překrásný pohled.
Jediné, co na Gibraltaru nenajdete, jsou pláže. Zato celé východní pobřeží španělské La Líney je plážemi doslova pokryto.
Další nádherné pláže jsou opačným směrem, pokud byste se vydali autem nebo autobusem po pobřeží směrem na Malagu. Nejbližší větší letovisko Estepona nabízí krásné písčité pláže Playa de la Rada nebo La Playa del Cristo.
A pokud by vás samotný Gibraltar přestal bavit, můžete vyjet pozorovat delfíny. Tyto výlety jsou v Gibraltaru velice oblíbené, každý den za tímto účelem vyjíždí spousta lodí s turisty. Za cenu okolo dvaceti liber zažijete necelé tři hodiny neobvyklé zábavy.
Může se hodit
Kde bydlet Výlet na Skálu Na vrchol se dá dostat i tzv. cable car (lanovka). Výchozí stanici najdete u botanické zahrady, dále lanovka zastavuje na Apes Den a poté pokračuje na vrchol, kam se dostanete přibližně za 10 minut. Jednosměrná jízdenka na lanovku stojí sedm liber. Peníze Užitečné odkazy: |
