Obyvatelé ostrova Anguilla jsou přátelští lidé, kteří sami sebe vnímají jako hrdé poddané Jejího Veličenstva královny Alžběty II. Na silnici jezdí vlevo, hovoří anglicky a jedí hodně ryb. Jinými slovy: jsou to typičtí Britové, i když jejich ostrov leží zhruba 6 500 kilometrů od Londýna.
Přes velkou vzdálenost od mateřské země přidělává i lidem na Anguille vrásky na čele plánovaný brexit. Jejich starosti však bere v Londýně vážně jen málokdo.
Zhruba 16 000 obyvatel Anguilly se nyní obává o svou budoucnost. Pokud se nestane zázrak, opustí Spojené království za méně než půl roku Unii. A to způsobí problémy i na Anguille.
Kdo chce dnes Anguillu v Karibiku navštívit, nemůže tak v podstatě učinit, aniž by předtím vkročil na francouzskou či nizozemskou půdu. Velká letadla mohou v této části Karibiku přistávat jen na Mezinárodním letišti princezny Juliany na nizozemské části ostrova Svatý Martin, který s Anguillou sousedí.
Cestující následně autobus převeze přes hranici na severní část Svatého Martina, která patří Francii. Teprve odsud se zhruba za dvacet minut dostanou na trajektu do přístavu na Anguille.
To, že žijí pod správou tří různých členských zemí EU, nehrálo pro obyvatele Anguilly a Svatého Martina desítky let žádnou roli.
Anguilla dováží přes Svatého Martina bez problémů benzin, potraviny a pitnou vodu a opačným směrem posílá ovoce a ryby. Obyvatelé Anguilly chodí na ostrov Svatý Martin k lékaři a dostávají odtamtud svou poštu. Lidé z obou ostrovů spolu obchodují, dojíždějí za prací, žení se a vdávají a zakládají rodiny. Šéf anguillské vlády je příbuzný se svým protějškem ve funkci na Svatém Martinu.
„Jsme všichni jedna rodina, vždycky to tak bylo,“ vysvětluje situaci Blondel Cluffová, zmocněnkyně anguillské vlády v Londýně. „Lidé v Karibiku byli vždy hračkou v rukou evropských mocností, ale další starosti teď nepotřebujeme,“ dodává. I bez brexitu zažívají totiž lidé na Anguille podle ní těžké časy.
Peníze jen díky Unii
Před rokem ostrov postihl hurikán Irma, který zničil, nebo poškodil 90 procent budov. Cestovní ruch, který je pro mnohé ostrovany jedinou obživou, se propadl. Příznačně to byla právě Evropská unie, která poskytla pomoc v řádu milionů eur a umožnila tak rychlou obnovu.
Boris Johnson na návštěvě ostrova Anguilla po pustošivém řádění hurikánu Irma. Hurikán zničil nebo poškodil 90 procent budov.
Místní hospodářství je na turistickém ruchu závislé, kromě něj zbývá lidem pro obživu už jen rybolov.
Bez unijní rozvojové pomoci, která tvoří třetinu rozpočtu karibského ostrova, by byla Anguilla prakticky na mizině. Od britské vlády dostává Anguilla jen almužny. Pro Londýn je důležitá podobně jako Kajmanské či Panenské ostrovy jen jako daňový ráj. Tím Anguilla zřejmě zůstane i nadále, ať už k brexitu dojde, či nikoliv.
Vztah Anguilly ke Spojenému království je přitom velmi vřelý. Když se Londýn v 60. letech minulého století pokusil dát jí spolu se Svatým Kryštofem a Nevisem nezávislost, vypuklo ozbrojené povstání. „Jsme jediné místo na světě, které bojovalo proti Britům, aby zůstalo britské,“ říká Blondel Cluffová. Obyvatelům ostrova za to dodnes nikdo nepoděkoval.
Kvůli brexitu by nyní mohly vzniknout hranice a obchodní bariéry na místech, kde už dávno žádné nejsou. Cestovní ruch, který se začíná zotavovat, by se kvůli němu mohl opět propadnout. V rozpočtu ostrova by kvůli brexitu mohla vzniknout obrovská díra. A postiženy by kvůli němu mohly být dokonce i želvy a leguáni, na jejichž ochranu by do budoucna chyběly peníze, které nyní plynou z Evropské unie.
Podle Cluffové nejde jen o finance, ale i o „kulturní a rodinné vazby“. „Od prvního dne po brexitu můžeme být odříznuti od světa,“ varovala.
