Cesta napříč Kalifornií plynule navazuje na roadtrip, který jsme s kamarádkou odstartovaly kousek od Los Angeles. „Slunečný stát“ jsme rychle opustily vstříc národním parkům v Arizoně, Utahu a Nevadě.
Národní parky Sequoia a Yosemite jsou našimi posledními horskými zastávkami, které ukazují, jak je Kalifornie geograficky pestrá. Na jedné straně Mt. Whitney, nejvyšší hora Spojených států (bez Aljašky), stromy, které začaly růst v době před naším letopočtem (a navzdory četným požárům rostou dál), horolezecké mekky El Capitan a Half Dome a na druhé straně nablýskaná velkoměsta, surfařské pláže a pouště s kaktusy.
V obou národních parcích nás čekají horské silnice s výrazným převýšením a mnoha serpentinami. Projíždíme je dodávkou Dodge RAM 1500 z roku 2004, takže se o řezání zatáček mluvit nedá, ale i tak si cestu užíváme. Krásné výhledy na okolní hory nám dávají zapomenout, že auto do kopce žere i trávu kolem silnice.
Hojně využíváme všech možností „řazení“, které vůz s automatickou převodovkou nabízí: tlačítka pro zvýšení otáček do kopce a po jisté zkušenosti konečně i „jedničky“ a „dvojky“, tedy převodů, které autu umožní brzdit motorem.
Když cestou z kopce zastavíme na nějaké vyhlídce, cítíme, jako by se něco pálilo. Čichovým testem brzd okolo stojících aut se ujišťujeme, že to je víceméně normální. Znatelně více zapáchají brzdy půjčených vozů s evropskými řidiči. Tehdy pochopíme, že používat „engine brake“ má smysl.
Na divoko v San Francisku
Ještě ten den si vychutnáváme noční pohled na most Golden Gate. Z Yosemitského údolí to je sem „jen“ necelých pět hodin cesty, což po devíti dnech za volantem hodnotíme jako kousek. Přespat hodláme tak trošku na divoko na vyhlídce na most. Narážíme tu na kroužící policejní vůz a vozidlo odtahové služby s nastartovaným motorem, což není nic, vedle čeho bychom si chtěly ustlat.
Odjíždíme tedy naslepo do sousední rekreační oblasti Marin Headlands, kde nacházíme obsazený kemp. Nakonec parkujeme na kopci vedle dalších dvou dodávek. Oba vany se brzy vypaří a místo nich přijíždí auto s majáčky. Policistům vysvětluji, že jen odpočíváme po dlouhé cestě, večeříme a do hodiny odjíždíme do města. Pánové situaci chápou, loučí se a my v deset večer řešíme, co dál.
Nakonec nocujeme na parkovišti v přístavu jachet, kde se smí parkovat 72 hodin v kuse. Děláme, že v autě nejsme, stejně jako ostatní. Městečko Sausalito se ukáže jako příjemná rekreační destinace se spoustou obchůdků, kaváren a barů.
Bullittova ulice
Celý den trávíme v San Francisku, které lze – na rozdíl od i těch největších zapadákovů, kterými jsme dosud projely – projít pěšky. První zastávku máme na Lombard Street, nejtočitější silnici na světě, a křižovatce proslavené slavnou honičkou z filmu Bullittův případ. Mít k dispozici Ford Mustang GT Fastback, ve kterém se proháněl Steve McQueen, nebo alespoň Dodge Charger Magnum jako jeho pronásledovatelé, neváhala bych ani minutu.
Spaní v autě
|
Klikatou silnici vybudovali roku 1922 pro zmírnění 27stupňového sklonu. Strmé ulice jsou všude. Činí město (spolu s domy ve stylu art deco a industriálními budovami) velmi fotogenickým, ale pro chodce fyzicky náročným, tím spíš, že máme štěstí na teplé a slunečné počasí. Záludné je i parkování. Někde najdeme speciální dopravní značky, které radí, jak správně zaparkovat, aby nedošlo k nehodě.
Většinu hlavních památek stihneme obejít za den a do auta se vracíme pěšky přes Golden Gate. Znamená to procházku dlouhou 2 737,4 metru, okořeněnou duněním šesti dopravních pruhů, která však rozhodně stojí za to. Při západu slunce most získává neskutečně fotogenickou barvu.
Druhý den stíháme ještě výlet lodí na ostrov Alcatraz a prohlídku věznice a rychlý nákup suvenýrů v podobě typických amerických plechových espézetek. Toto klišé nesmí na zdi mé garáže chybět!
Zátoka rypoušů
California State Route 1 je panoramatická silnice s neuvěřitelnými výhledy na skály a zátoky, která tak trošku nabádá řidiče k nepozornosti. Naštěstí je tu dostatek vyhlídek. Za zastavení určitě stojí ty v oblasti Big Sur – třeba Castle Rock Point s výhledem na Bixby Bridge, jeden z nejfotografovanějších mostů v Kalifornii, a Hurricane Point, kam se lidé večer sjíždí na rande s výhledem na západ slunce.
V oblasti Big Sur je několik kempů. Ten náš je poblíž městečka San Simeon a proslulé „pláže rypoušů“. Vynadívat se na ně lze z vyhlídky Elephant Seal Vista Point s velkým parkovištěm. Nám trvá zhruba hodinu, než se od ní odtrhneme. Podobně jsme na tom i na vyhlídce kousek před Santa Barbarou, kde náhodou spatříme delfíny. Podle místních je to běžná záležitost, což pochopíme až o dva dny později na Newport Beach, kde se delfíni prohánějí za plující jachtou.
Naše putování po Kalifornii uzavírá naprostá klasika: zastávkami v luxusních pobřežních destinacích Santa Barbara, Malibu a Santa Monica, kde končí slavná Route 66. Největší řidičskou chuťovku – průjezd Los Angeles – si necháváme na závěr.
Vcucne nás obávaná freeway 405, o které nám všichni povídali, že zde v zácpách strávíme mládí. Protože jedeme v neděli večer, je průjezd relativně hladký. Doprava vedená osmi proudy se sjezdy střídavě vpravo i vlevo nicméně posune naši vnímavost o několik úrovní výše, a to i když už máme za sebou tisíce kilometrů. Dvoudenní odpočinek na pláži je tak před odletem opravdu zasloužený.
Řidičské speciality
|

Kalifornské San Francisco, USA
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz