Mrtvá ryba vám nepatří
Člověk pobývající v americkém národním parku se může prohřešit i docela nevinným způsobem. Třeba když, hnán morbidní zvědavostí, bude šťourat klacíkem do leklé ryby na břehu jezera. To se totiž nesmí.
Asi nikdo nezpochybňuje, že je zakázáno přechovávat, ničit, zraňovat, poškozovat, odstraňovat, vykopávat nebo rušit volně žijící živočichy, rušit je v jejich přirozeném chování anebo narušovat jejich hnízda.
Ale jak to souvisí s mrtvou bělicí? Ta je, i když tak možná nevypadá, nedílnou součástí zdejšího ekosystému. Možná se stane něčí potravou, možná rozklad jejího šupinatého těla pohnojí půdu. Předem těžko říct, jaké s ní má příroda plány. Ale správci všech amerických národních parků chtějí, aby ten děj, ať už je jakýkoliv, probíhal nerušeně. I mrtvá ryba tedy požívá federální ochrany, a pokud nechcete mít pletky se zákonem, nechejte ji raději ležet dál.