Podle Roberta Walkera, profesora geografie na univerzitě na Floridě, se z amazonského pralesa stane v průběhu nadcházejících 44 let savana. Tato přeměna bude mít vliv zejména na místní obyvatele, pro které je současný les zdrojem pitné vody i obživy.
Důležitou roli v obavách z vysychání pralesa podle Walkera hraje správa životního prostředí jihoamerických států. „Obecný kolaps správy životního prostředí v Brazílii a dalších amazonských zemích obnovil obavy veřejnosti o osud lesa,“ říká Walker podle deníku Daily Mail.
Vlády těchto zemí povětšinou staví ekonomický zisk nad ekologické chování. V posledních letech tak stále častěji dochází k odlesňování, díky němuž státy získávají větší množství zemědělských ploch, na kterých mohou pěstovat plodiny určené pro export.
K dopadům kácení se vyjadřují další experti. „Pokud se těžba nezastaví, existuje vážné riziko, že se více než padesát procent amazonského pralesa promění v života neschopnou savanu,“ upozornil již v roce 2018 Carlos Nobre, vědec z Brazilské akademie věd.
K odlesňování dochází podle Walkera také kvůli velké chudobě v jihoamerických zemích. Lidé se nezajímají o životní prostředí, protože les a zejména jeho kácení jim dává práci, díky které se nemusí bát o zajištění základních potřeb.
„Lidé se tam tolik nebojí o biologickou rozmanitost nebo životní prostředí, když si musí dělat starosti s jídlem,“ řekl Walker, který s místními obyvateli trávil v rámci svého pozorování hodně času, pro United Press International.
Požáry spálily plochu Jamajky
Kácení však není jedinou hrozbou pro vzácný ekosystém. Důležitou roli v nárůstu problému hrají také stále častější požáry i klimatické změny.
Amazonský prales
„Největší obavou je zvýšení úmrtnosti stromů na základě sucha, které vyplývá ze spolupůsobení požárů, odlesňování a těžby dřeva,“ vyjmenovává Walker největší problémy oblasti.
Amazonský deštný prales
|
Amazonské požáry v posledních letech značně zesílily. V srpnu roku 2019 hlásil národní institut pro vesmírný výzkum v Brazílii více než 80 000 požárů, což je meziroční nárůst o 77 procent.
Od srpna 2019 do loňského srpna pak zmizel v Amazonii podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeským krajem), což je dvanáctiletý rekord.
Odborníci vidí mezi zmíněnými jevy souvislost, požáry v Amazonii přičítají z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.
Možná jeden z nesmutnějších satelitních snímků zachycuje odlesňování Amazonských deštných pralesů. Snímky jsou z let 1989 a 2019. Stát Rondônia v západní Brazílii se stal jednou z nezasaženějších oblastí Amazonie. Kdysi domov lesů o rozloze 207 199 kilometrů čtverečních doznal za posledních třicet let drastických bolestivých změn v podobě rychlého kácení a degradace půdy. Do roku 2003 zmizelo asi 67 340 kilometrů čtverečních pralesa – tedy oblast větší než stát Západní Virginie v USA. Devastace pokračovala i v dalších letech a umocnily ji rozsáhlé požáry v roce 2019.
Vůči dlouhodobým výkyvům změny klimatu, které lze sledovat prostřednictvím geologického záznamu trvajícího miliony let, bylo amazonské prostředí podle profesora Walkera odolné. „Nyní je ale nesporné, že se amazonské klima mění,“ uzavírá profesor Walker.
Amazonský deštný prales hraje důležitou roli ve snižování znečištění ovzduší, reguluje světové zásoby kyslíku a jeho srážky zásobují jeho obyvatele sladkou vodou. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ světa.
