Alsaská kuchyně: sýry i jitrnice

aktualizováno 
-
Alsasko, vklíněné mezi francouzské pohoří Vogézy a majestátní tok Rýna, střídá nekonečné pásy vinic se střechami středověkých měst, německé vlivy s francouzskými. Už přes tisíc let.

Styly se mísí na štítech domů. Odlišnost od zbytku Francie se promítá v hrdelních výrazech, kterými prokládají Alsasané svou originální řeč příbuznou se staroněmčinou. Své kořeny na obou stranách hranic má bezesporu i tamní kuchyně. Jaká vlastně je? Německá, jak jinak, řeklo by se při pohledu na rozložitý talíř s obří jitrnicí, opečenou vepřovou kýtou, umístěnou uprostřed vonící kupy kysaného zelí. Kdepak, francouzská, nemůže být pochyb, když zavoní uzené ryby a sterilovaný celer v proslulém štrasburském salátu. Je libo svlažit hrdlo? Zpěněné lehké pivo na německý způsob soutěží s čistými odrůdovými víny místního původu. Barvitá kombinace kultur, které mísily královské dekrety a nesmiřitelné války, je stejně pestrá jako kombinace německých a francouzských charakteristik na alsaských vinicích. Jedno zde platilo bez výjimky půdu dostal každý,kdo se zavázal ji kultivovat a udržovat její úrodnost. Žádný div,že výhody nalákaly početné zástupy Švýcarů či Lotrinců. Dějiny čteme přímo z talíře v každé ze štrasburských restaurací. Znáte například lotrinský sýrový koláč? Je zlatavě propečený a pikantní chuť mu dávají kořeněné kousky slaniny. Neznámým pojmem nejsou ani roztavené sýry,jak je zvykem v alpských zemích. Že raději německý sýr? Nabízí se třeba smetanový z Münsteru, opravdová lahůdka. Vlivů se sešlo na malém kousku země opravdu hodně. Jedlové lesy kolem malebných městeček dávají vláhu dlouhému pásu vinic. Zdejší oblíbené odrůdy jsou především Pinot noir, Muscat blanc, Riesling a Chardonnay. Řeky protékají vinicemi a dole v údolí obemykají kamenné domy. Nad vchody hostinců se pyšní typická tepaná znamení. I jejich interiéry dávají tušit různé inspirace. T ypické prostorné pivnice občas střídají intimní vinárny s nevelkým počtem stolů a rodinnou klientelou. V obou z nich dostane člověk třeba flammekueche, podobné tenké italské pizze. Zdobí jej sýr, čerstvá smetana, slanina a cibule. Cizinec ji vyžaduje. Ale místní? V mnoha případech je více zajímají etiopské či čínské speciality, to však nic nemění na tom, že alespoň jednou měsíčně si dají opravdové alsaské jídlo v restauraci. Specialit je hodně,ale jenom choucroute garnie je ta pravá. K ysané zelí v ní nesmí nikdy chybět. Uslyšíte-li výraz mangeurs de choucroute, vězte, že ovládáte dobře němčinu, je to s pokrmem souvisící místní ironický výraz pro Němce. Porce nebývají malé. Málokdo při pohledu na vydatné porce uzeného masa s ještě větším kopcem zelí uvěří, že je v jeho silách talíř zdolat. Ano, povede se to, ale za jakou cenu! Kapusta na bílém víně s horkými bramborami a lotrinskými párečkami představují další lákadla po krajích talíře, které dráždí gurmánovu fantazii. Nedá se neochutnat. Nezkušený návštěvník je z podobného jídla ještě druhý den ráno zcela vyřízen. Ne tak Alsasané, mají přece trénink. S poučkami o zdraví si rovněž vědí rady. Existuje dobrý a špatný cholesterol, zní zde obecně sdílené přesvědčení. Na třicet druhů zdejších párečků, které bývají doplňkem choucroute,má prý jedno jediné společné: neobsahují ten špatný cholesterol, kterým tak oplývají jiné párky,rozuměj ty z obchodů, které nepocházejí z Alsaska. Stejně tak studený předkrm například studený vepřový jazyk zvaný presskopf. A nakonec sladkosti. Ty mají prostě v Alsasku smůlu. Každý se většinou cítí tak zmožen, že kolikrát vyjdou zkrátka, prostě se na ně nedostane. Po jedné návštěvě restaurace je každý poučen: stačí vybrat to nejmenší menu, vystačí každém u bohatě, až do absolutního přesycení.



Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Další z rubriky

Místo prosecca si dám radši pivo, říká nejlepší someliér na světě

Nejlepší sommeliér světa za rok 2018 Eros Teboni miluje ryzlinky a jihotyrolská...

Víno má podle něj hlavně vzbuzovat silné emoce. A o vínu umí Ital Eros Teboni vyprávět tak, že odložíte skleničku a...

Prakticky jsem k ničemu, říká jeden z posledních ponocných v Evropě

Renato Häusler pracuje jako ponocný v Lausanne od roku 2002.

Už nevaruje před požáry, ale každou noc oznamuje hodiny z výše zvonice na katedrále v Lausanne. Ponocný v tomto...

Dovolená s miliardáři. Svatý Mořic je jako jahoda v předraženém šampaňském

Svatý Mořic na břehu jezera Moritzer See je nejstarší alpskou turistickou...

Byli tu snad všichni. Charlie Chaplin, Brigitte Bardotová, J. F. Kennedy, Alfred Hitchcock či německý filozof...

Najdete na iDNES.cz