Snad to můžeme přičíst na vrub „kulturním rozdílům“: zatímco na rakouském území byly cyklostezky na lince ze Salzburgu k italské hranici zprovozněny už dávno, na italském území taková cyklostezka přijatelné kvality dlouho chyběla. Teprve díky užší spolupráci rakouských spolkových zemí Salzburska a Korutan s italským regionem oblastí Friuli-Venezia Giulia se ledy pohnuly. Nyní na 420 kilometrech mezi Salzburgem a Gradem nenarazíte na žádný zásadnější problém co se bezpečnosti týká a to hlavní, co budete potřebovat, je přiměřená kondice.
Alpe Adria Radweg (italsky Ciclovia Alpe Adria) je z valné většiny skutečnou cyklostezkou, tedy komunikací vyhrazenou pouze pro cyklisty, bez automobilového provozu. Pokud se místy octnete na „normální“ silnici, tak jde o krátké úseky vesměs se slabým provozem, nejčastěji ve městech. Nepočítejte ale jen s nenáročným šlapáním typu Dunajské cyklostezky – přece jen musíte překonat dva hřebeny Alp včetně toho hlavního.
Z Mozartova města na rozvodí
Od startu v Salzburgu, kam se z Česka snadno dopravíte autem či vlakem, budete prvních 120 kilometrů převážně stoupat, ačkoli dlouho jde o téměř neznatelný sklon. Po 35 kilometrech vystřídá široké údolí Salzachu (Salice) úzká průrva, přijde prvních pár krátkých stoupání a taky delší úsek po silnici – jinudy to přes Pass Lueg (552 m) nejde.
Určitě vás upoutá hrad Werfen a skokanské můstky v Bischofshofenu, ostatně právě úsek skrze pohoří Tennengebirge patří k nejmalebnějším na trase.
Tip na dovolenouChcete se letos o dovolené hýbat? Vyberte si z naší nabídky sportovních dovolených tu svoji na Dovolená.iDNES.cz. |
Za Schwarzachem se cyklostezka vícekrát zhoupne nahoru a dolů, aby definitivně začala nabírat metry v údolí Gasteiner Tal. Vjedete do něj asi 1,5 kilometru dlouhým tunelem a když dospějete do slavného střediska Bad Gasteinu, budete už mít většinu stoupání za sebou – cykloznačení vás přivede přímo k proslulému vodopádu v srdci městečka.
Z Bad Gasteinu zbývá pár kilometrů k železniční stanici Böckstein, kde naložíte sebe i kola na vlak a ten vás proveze 8 370 metrů dlouhým tunelem skrze hlavní alpský hřeben „na druhou stranu“, tedy do korutanské obce Mallnitz. V letní sezoně tu soupravy pendlují takřka nepřetržitě, dlouho zdržet byste se neměli. V Böcksteinu jste dosáhli nejvyššího bodu celé trasy (1 200 m) a ze Salzburgu máte v nohách 120 kilometrů.
Pár desítek kilometrů nad Salzburgem se cyklotrasa, sledující údolí Salzachu, zařezává do hluboké soutěsky.
Značení cyklostezky Alpe Adria
Napříč Korutany: s kopce dolů k vápencovým Alpám
Druhý hlavní úsek Cyklotrasy Alpe Adria vede napříč Korutany k italské hranici. Celých 90 kilometrů, až do Villachu, pojedete skoro pořád s kopce a hned na začátku, v 10kilometrovém úseku mezi obcemi Mallnitz a Obervellachem, vás čeká nevýraznější klesání celé trasy. Tady se sice jede po silnici, ale asi vám to nebude moc vadit. Jen zkuste odolat pokušení v krásných serpentinách automobily předjíždět...
Dál už je údolí Mölltal mírnější co do sklonu, kolem sebe ovšem máte pořádně vysoké hory. Bývá tu tepleji než na severní straně Alp a často také pořádně vlhko. V obci Möllbrücke se Alpe Adria napojuje na dálkovou cyklotrasu podél Drávy (Drauradweg), po které pojedete až do Villachu. Z nemalé části vás ukazatele vedou po šotolině těsně podél řeky a tady je jediný úsek, kde bychom snad ke trasování cyklostezky měli malou výhradu. Pokud budete za Spittalem ignorovat cykloznačení a rozhodnete se pro jen nepatrně frekventovanou, ale neznačenou silnici na levém břehu Drávy, dobře uděláte.
Pohled na Dognu z cyklostezky
Příjezd do Palmanovy je impozantní (Porta Cividale)
Cyklostezka Alpe Adria
|
V každém případě dorazíte do Villachu (510 m), města, které rozhodně stojí za prohlídku – nejpozději tady ucítíte jižní závan také v architektuře, ve Villachu v minulosti působilo nemálo italských architektů a umělců. Komu by se již nesnesitelně stýskalo po kopcích, může si na kole vyjet po Villacher Alpenstrasse až na vyhlídkovou horu Dobratsch; na výškoměru vám v takovém případě přibude 1 600 metrů.
I bez této masochistické zajížďky se ale za Villachem hlavní cyklotrasa začíná zvedat, byť mírněji. Na dvaceti kilometrech k italské hranici (přechod Thörl-Maglern/Tarvisio) musíte vystoupat 200 metrů a před hranicí se nezapomeňte ohlédnout: osamocený, majestátní masiv Dobratsche (2 166 m) je skutečným horským králem této oblasti.
Rakousko-italská hranice Thörl-Maglern / Tarvisio
Druhé rozvodí: z Camporossa cyklostezka několik desítek kilometrů klesá po trase bývalé železnice.
Cyklistický ráj: po bývalé železnici do pobřežní nížiny
Prvních deset kilometrů na italském území ještě nepatrně stoupáte, ale dosáhnout rozvodí v obci Camporosso (820 m) nevyžaduje žádných velkých útrap. Kolem vás se zubatí ostré štíty Julských Alp a na co se dívat je i přímo na asfaltu pod vámi. V Camporossu totiž Alpe Adria najíždí na těleso zrušené železniční tratě, které tu říkají Pontebbana. Následujících 40 kilometrů budete pořád klesat a prakticky stále stejným sklonem. Perfektní asfalt, nalajnovaná cyklostezka, desítky tunelů a viaduktů, nádherné scenérie okolo... Jestli existuje něco jako cyklistický ráj, tak na Pontebbaně ho máte. Snad jediným „nedostatkem“ je, že když pojedete v tomto směru (a když pojedete ve dne), tak vám bude téměř jistě foukat protivítr. Ale taková je zkrátka geografická zákonitost.
Na chvíli se zastavte nad vesnici Dogna, tady je údolí řeky Fella úzké a dramatické. Vtěsnají se do něj čtyři linie: řeka, dálnice (vesměs v tunelech), stará silnice plus železnice, tedy vaše cyklostezka. Bývalé nádraží Chiusaforte dnes slouží jako restaurace s výhledem, rozhodně se tu zastavte.
V okolí Chiusaforte cyklostezka prochází řadou tunelů.
Retrospektiva: před deseti letyBylo to v roce 2004, kdy jsme se s tehdy desetiletým synem vydali na bicyklech přes Alpy k moři. Cyklostezka žádná, trasu jsme naplánovali z Mnichova přes hory a doly do italského Caorle. Abychom se vyhnuli frekventovaným silnicím, museli jsme překonat tři alpské průsmyky, z nichž nejtěžší byl ten poslední, Plöckenpass (Passo di Monte Croce Carnico) na rakousko-italské hranici. Byla to zkrátka jiná cesta, jedno však zůstane stejné - ten pocit, když jsme po pěti dnech konečně spatřili ceduli oznamující cílovou destinaci, ten se nezapomíná... |
U Carnie se krajina pomalu začíná otevírat do nížiny. Až do Udine se cyklostezka různě klikatí po místních komunikacích, aby se vyhnula hlavní silnici. Vy se ale určitě nevyhněte nádherné středověké vesnici Venzone a doporučujeme vyjet i pár desítek metrů vzhůru do Gemony del Friuli. Město je plné připomínek katastrofálního zemětřesení v roce 1976.
Stotisícové Udine již leží v rovině, je vhodné ve městě přespat a věnovat půlden na jeho prohlídku – dvě veřejné lodžie v centru vytvářejí mimořádně malebný soubor, z opevnění bývají v dálce vidět Alpy, které jste přejeli. A pak už zbývá jen posledních 55 kilometrů k moři - jsou rovné jak stůl, vedou mezi často lány kukuřice a mohou být nesnesitelně horké.
Cestou se zastavte také v Palmanově, ideálním renesančním městě postaveném na půdorysu devíticípé hvězdy, a také ve slavné bazilice v Aquilei s mimořádnými mozaikami. To už cyklostezka zase vede po tělese bývalé železnice. Pak začnete cítit mořský vzduch, za chvíli najedete na hráz přetínající lagunu... a pak konečně uvidíte Grado. CÍL!
Může se hoditUžitečné weby
Logistika |
Cyklostezka Alpe Adria z rakouského Salzburgu do italského Grada
