náhledy
Budovou univerzity na náměstí Matky Terezy vrcholí jižní část bulváru Národních mučedníků. Náměstí se dříve užívalo k přehlídkám a demonstracím na podporu albánských komunistů.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Prostor jižně od Skanderbegova náměstí je v noci umně nasvícen. V popředí je charakteristická kopule BunkArt 2, vpravo vzadu stojí Hodinová věž.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Vstup do muzea BunkArt 2
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Vstup do muzea BunkArt 2, pohled zevnitř. Kopule s portréty obětí komunistické hrůzovlády silně připomíná podobný (ale mnohem větší) prostor v jeruzalémském památníku Jad Vašem. Náhoda, nebo záměr?
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Tváře vrahů. Toto jsou velitelé albánských komunistických koncentráků a věznic.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Jména obětí. Albánskému komunistickému režimu bylo dokázáno zavraždění více než 6000 osob z politických důvodů, skutečné číslo je ale jistě mnohem vyšší.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
„Dům listí“, tedy muzeum odposlechové techniky
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Výsek z plakátové propagandy představené v „Domě listí“. Hlavní slogan hlásá „Ve službě lidu“.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Mladá žena přechází přes tzv. Most koželuhů, jednu z velmi mála historických atrakcí Tirany.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Jeden jako druhý. Budova Úřadu ministerského předsedy na bulváru Národních mučedníků ilustruje příbuznost fašistů a komunistů jako máloco jiného. Stavba sama představuje kvalitní architekturu z období fašistické okupace. Reliéf (v pravém horním rohu) s pěticípou hvězdou a rozjásanými tvářemi „pracujícího lidu“ ovšem přidali komunisté.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Kolmé linie a monumentální rozměry charakterizují nádvoří Archeologického muzea na náměstí Matky Terezy.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Co s tím? Pyramida, někdejší Hoxhovo mauzoleum, už roky chátrá.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Umíráček nebo...? Nápadů, co udělat s nevzhlednou budovou Pyramidy stojící na prestižním místě Tirany, už bylo mnoho. A nechyběla mezi nimi ani demolice. Zatím je ale osud stavby ve hvězdách.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Na snímku z roku 1961 tu ještě stojí Stalinova socha.
Autor: Fortepan, Creative Commons
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Letecký snímek z roku 1988 nabízí pohled k jihu. Vlevo v pozadí se táhne bulvár Národních mučedníků až k fašistické budově univerzity. Fontána a bazénky již dnes na náměstí nenajdete.
Autor: Peter, Creative Commons
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Snímek z roku 2016 ukazuje pohled ze středu náměstí k jihovýchodu. Vpravo od středu stojí jezdecká Skanderbegova socha, vlevo od středu se tyčí minaret historické Edhem Beyovy mešity.
Autor: Leeturtle, Creative Commons
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Současný snímek obsáhne (zleva): nároží Opery, pětihvězdičkový hotel Plaza, tzv. Hodinovou věž a (v lešení) minaret historické Edhem Beyovy mešity. Celek působí dokonale rozháraným dojmem.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz
Jak šel čas se Skanderbegovým náměstím. Jednou z mála stálic tohoto prostoru je dominantní mozaika na průčelí Národního historického muzea.
Autor: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz