Nadešla první neděle letošního adventu. Zhruba před hodinou se rozednělo, ulice i náměstí centra Padovy však stále zůstávají poloprázdné. Jen pár chodců někam spěchá a popeláři hbitě likvidují následky předešlé bujné noci.
Studená sychravá mlha v Padově, která se valí od blízkého Jadranu či z Pádské nížiny, spíše evokuje prosincové Polabí než bránu Středomoří. Ale pár rozdílů tu skutečně zaregistrujeme: vedle holého větvoví alejí v tamních parcích se tyčí mohutné olistěné koruny stále zelených fíkusů a z mrazivého oparu vystupují štíhlé siluety palem. Tato kombinace elementů léta a zimy působí velice bizarně.
Prvními náznaky oživení se ohlásilo rozlehlé oválné náměstí Pratto della Valle. Jeho okraje zabrala vozová hradba pojízdných trhovců, až nadobro zastínila středový parčík s vodním kanálem a pečlivě vyprojektovanou sochařskou výzdobou. V nabídce převažuje asijský textil, spotřební zboží a především spousta laciného kýče.
S chladnou scenérií barokních soch strnulých nad temnou hladinou kanálu ostře kontrastují oranžové plameny, které šlehají z obřího plechového kotle. To si ovšem jen prodejce pečených kaštanů chystá své rozměrné nádobíčko. Včetně gigantické pánve o minimálně dvoumetrovém průměru.
Po stopách historie
Pošmourné dopoledne je ideálním časem k návštěvě zdejších památek. Nejprve vstupujeme do klidného přítmí monumentálního chrámu svaté Justýny. Rozestavěný betlém naznačuje, že Vánoce se kvapem blíží.
Ani tramvaj ani busFlotila padovského dopravního podniku se může pochlubit kuriózním prostředkem městské dopravy. Upozornila nás na něj neobvykle položená dvojice kolejnic, mezi kterými se nalézal rozsáhlý volný prostor. Brzy se pak ulicí prořítilo zvláštní vozidlo. Designem odpovídalo tramvaji, avšak na bocích bylo osazeno koly s pneumatikami. Tento experimentální kříženec tramvaje a trolejbusu využívá středově umístěnou kolej jako vodící. Podobný hybrid je zároveň součástí městské hromadné dopravy v blízkých Benátkách a rovněž brázdí několik francouzských měst. |
Uvnitř jsme zcela sami. Pouze důstojný řeholník biblického symbolického svatého Mikuláše nám zapíná osvětlení oltářního obrazu. Poté zšeřelou chodbou pokračujeme do přilehlého baptisteria.
Mezitím už náměstím Prato della Valle korzují další turisté. Ale pitoreskní uličky bývalé židovské čtvrti pořád zejí romantickou prázdnotou. Zato o pár desítek metrů dál, na náměstí Piazza delle Erbe, neochvějně vládne klasická adventní vřava.
My se ovšem rozhodujeme pro prohlídku jedné z klíčových pamětihodností Padovy, a to bývalého justičního paláce městského soudu Pallazzo della Ragione. Interiéry velkolepé budovy totiž tají ohromný sál s nádherně dochovanou výtvarnou výzdobou.
Sál někdejšího soudu patří mezi největší v Evropě.
Obdobný klenot evropského středověku představuje baptisterium u padovského dómu. Také ono hýří barvami fresek, ale tady se zkušený malíř evidentně inspiroval uměním byzance. Mezi postavami je údajně zachycen i básník Francesco Petrarca.
Světové dědictvíPřestože je Padova hodně zastíněna sousedními Benátkami, tak i ona se pyšní prestižní zajímavostí. Zdejší botanická zahrada, která byla založena už v roce 1545, patří mezi elitní místa zapsaná do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Botanická zahrada návštěvníky zláká především během hlavního vegetačního období. |
Pomalu proplouváme příjemnými zákoutími, která byla vyhrazena prezentaci výtvarníků. Od hlavní vřavy je odděluje průchod pod věží rezidence Pallazzo del Capitanio s průčelím zkrášleným orlojem. Avšak oproti pražskému ten zdejší postrádá figurální část.
Těsně poblíž okraje historického centra se vedle podmanivého komplexu svatyně Chiesa degli Eremitani ukrývají skromné fragmenty antické Padovy. Nicméně návštěvu nejvýznamnější padovské památky raději operativně přesunujeme na večer, neboť nás brzy čeká nádherný zážitek.
Nedobytná Cittadella
Za ním se přesunujeme do nedalekého městečka Cittadelly. Internetové snímky mi hodně naznačily, ovšem realita předčila veškerá očekávání. Sotva jsme prošli venkovem střižené předměstí, tak před námi vystoupila impozantní cihlová hradba zbudovaná na nízkém pahorku. Ta dosud pevně svírá starobylé městečko.
Procházka po hradbách zabere nejméně hodinu, včetně prohlídky dvou expozic umístěných uvnitř věží městských bran.
Dovnitř lze proniknout pouze čtveřicí opevněných bran. Na jejich omítkách se pořád rýsují emblémy rodu Carraresi, který Cittadellu spravoval během vrcholu středověku. Procházíme hlavní ulicí. Turistů je zde minimum, převažují místní. Před pompézním průčelím dómu se tyčí vánoční strom obklopený kluzištěm. Pro zdejší mládež to je vítaná atrakce.
Celé centrum města dýchá příjemnou provinční atmosférou. Doprovází ji omšelé fasády a autentická zátiší, z nichž vyzařuje dlouhá kontinuita dějin. Rozhodně si nesmíme nechat ujít procházku po hradbách. Bez ní by prohlídka Cittadelly byla nicotným odvarem. Vnitřkem městské brány šplháme na hradební ochoz. Celá trasa okruhu pak dosahuje přibližně jednoho a půl kilometru. Ocitli jsme se čtrnáct metrů nad přilehlou zástavbou.
Průčelí dómu v Cittadelle
Cittadella z ptačí perspektivy
Kolem nás se táhne strohá cihlová zeď pravidelně posílená hranoly obranných věží. Odtud městečko naplno odhalí svoji diskrétně schovanou tvář, protože za uličními trakty se ukrývá mozaika dvorků a zahrádek. Některé jsou pečlivě upravené, z jiných zase čiší útulný italský „pořádek“. Každopádně ale zdejší obyvatelé musí být značně odolní, když jim nezvaní příchozí každodenně nakukují do soukromí. Přestože linie opevnění působí zcela kompaktním dojmem, na dvou místech byla v minulosti prolomena. Oba úseky jsou velmi krátké. První překonáváme po nově zbudovaném můstku, druhý se dočkal opětovné obnovy.
Ve víru trhů
Soumrak vnesl do centra Padovy explozi nákupní a poživačné horečky, každý metr středu města obsadili stánkaři. Nejatraktivnější část pěší zóny je vyhrazena prodeji tradičních delikates. Co přístřešek, to jiný region. Zde se na jednom místě sešly všechny chutě Itálie. Od Sicílie přes Sardinii či Umbrii až po Trentino. Hromady sušených rajčat střídají gigantické bochníky rozličných sýrů, kýty šunky a hlavně pršutu. Pochopitelně nechybí přepestré variace oliv i hromady sladkostí. Naši střední Evropu nám připomene charakteristická vůně svařeného vína, která se line ulicí.
UniverzitaJiž od středověku bývá Padova považována za celoevropsky důležité středisko vzdělanosti. Vznik tamní univerzity nese letopočet 1222. A mnohé z renomovaných univerzitních objektů se řadí mezi stěžejní pamětihodnosti města. |
Celá vřava je zabalena tradičními atributy vánočních trhů: záplavou barevných girland a spoustou světelných dekorací, pouličními kumštýři i lehce zalkoholizovanou mládeží. Tlačenice místy přesahuje únosnou míru. Volíme ústup do spoře osvětlených a liduprázdných uliček, kde se okolo kanálů táhnou chuchvalce mlhy.Předěl mezi předvánočním rejem a pochmurnými padovskými „Stínadly“ je velice ostrý.
Pro katolické věřící přináší Padova též důležitý duchovní náboj. Nedaleko od ní prožil konec života svatý Antonín Paduánský. Pohřben je pod klenbou tamní baziliky, které se pochopitelně stal patronem. Samotný kostel patří k největším italským svatyním. A přísluší do šperkovnice drahocenných klenotů církevní architektury. Zrovna skončila mše. Před zpovědnicemi se vinou fronty. Stejně tak u bočních kaplí s relikviemi nebo podél nablýskaného světcova sarkofágu. Výstavba baziliky probíhala dvě dlouhá staletí. Následně byl středověký korpus obohacen plejádou pozdějších úprav. Ty vyniknou zejména uvnitř chrámových prostor. Barvami, zlatem, leštěnými ušlechtilými kameny ani štukatérskou sádrou se opravdu nešetřilo. Výsledkem je pozoruhodný koktejl mnoha slohů, z nichž každá ingredience prezentuje nejlepší ukázku dané epochy.
Může se hoditCittadella je z Padovy dobře přístupná po lokální trati do městečka Bassano del Grappa. A to i v neděli. Historické centrum leží zhruba deset minut chůze od železniční stanice. Internet |
