24 hodin ve Vilniusu

aktualizováno 
-
»Vypadá jako židovské město s pravoslavnými kostely někde v katolické Latinské Americe,« popsal na internetu jeden americký turista litevskou metropoli. Na první pohled to má v sobě jádro pravdy. Ve Vilniusu se střetávají různé vlivy,které ve výsledku vytvářejí duch půlmilionového města, kterému se také přezdívá Praha Východu nebo litevský Jeruzalém.

Ještě před válkou tvořili totiž třetinu obyvatel metropole Židé a stálo tu na 105 synagog. Vždy tu také žilo mnoho Poláků s nimiž mají Litva a »popolsky Wilno« společné dějiny. Ostatně tu bydlel a psal snad ten nejpolštější prozaik - Adam Mickiewicz. Neméně dlouhá historie spojuje Vilnius s Ruskem a přestože Litevci zvláště o sovětské etapě mluví jako o okupaci, v ulicích zazní i Ruština a stále se lze domluvit obecnou »slovanštinou«. Osou Vilniusu je Gediminasova třída (pojmenovaná podle zakladatele města, dříve také Sv. Jiří, Mickiewiczova, Stalinova a Leninova), která protíná centrum a vlastně se jí nelze vyhnout, když si chcete prohlédnout pamětihodnosti města. Průvodci obecně doporučují šest míst, která prostě musíte vidět. Nejprve je dobré získat nadhled. A to z cihlově červené Gediminasovy věže, která je poslední zachovalým objektem z někdejšího hradu na vyvýšině nad městem. Odtud si to můžete namířit k neoklasistické katedrále Sv. Kazimíra, patrona země, která se opuletně pyšní mramorem a štukami. Na jih od přilehlého náměstí Katedrály naleznete barokní srdce Vilniusu. Pokud však nemáte zájem o »kostely,kostely a kostely«, jak se dá popsat běžné turistické kolečko, stačí zajít na Gedimino 40. Zde v budově bývalého velitelství KGB sídlí muzeum ne tak dávné historie. Dnes je Vilnius klidné město se řadou klubů a restaurací, kde se však musíte připravit na to, že zaplatíte o něco více než doma, když si dáte pivo a k tomu v Pobaltí oblíbené topinky z černého chleba nebo si objednáte místné specialitu »zeppeliny« - knedlíky plněné masovou směsí ve tvaru známé vzducholodě. A když ještě nemáte dost, další specialitou je medový balzám - nasládlá kořalka, která má v sobě oheň.

KATEDRÁLA SV.KAZIMÍRA

Donedávna v sobě hlavní církevní stánek skrýval kromě ostatků králů i tajemství -poklad, který se podařilo ukrýt ve zdech před Rusy v roce 1655 a později i před sovětskou mocí. Na 270 církevních předmětů ze zlata a drahokamů bylo totiž nalezeno už v roce 1985 při instalaci klimatizace,ale na zveřejnění si objev počkal až do roku 1998. A propós i pro pohany je to svaté místo -před křesťanským chrámem tu stávala svatyně zasvěcená bohu hromu Perkünasovi, obdobě našeho Peruna.

NAPOLEON TOUŽIL PO ANNĚ

Když prý spatřil velký dobyvatel Napoleon Bonaparte kostel sv.Anny , chtěl ho rozebrat na kousky a odvést do Paříže. Jeho nešťastné tažení do Ruska však udělalo konec nejen tomuto plánu. Ale jeho touha je pochopitelná, protože kostel představuje vrcholnou gotiku a je postaven z 33 druhů cihel. Bohužel vnitřní zařízení vzalo v minulosti za své při ničivém požáru.

NA DISKOTÉCE

Průvodce opěvují Vilnius především jako město jazzu. Nemusíte mít však štěstí a můžete zapadnout na obyčejnou diskotéku. Divná věc - většinou -až na výjimky tu posedávají »páni a dámy« odděleně a usrkávají pivo, či kolu, zatímco parket zeje prázdnotou

BRÁNA ÚSVITU

původně patřila k opevnění města, ale v roce 1671 v ní karmelitáni vybudovali kapli Svaté Panny Marie s obrazem který má údajně moc uzdravovat. Brána se stala poutním místem a dnes ji používají pravoslavní křesťané, kteří se loučí se svatými místy rozmáchlým žehnáním kříže a úklonou až k zemi - alespoň ti skutečně ortodoxní.

GEDIMINO 40

Tento pomník připomíná oběti sovětské genocidy v parčíku před budovou někdejšího velitelství KGB.Tou budovou prošly tisíce Litevců, z nichž se většina nikdy nevrátila. Každý si může prohlédnout i cely ve kterých se tísnilo až dvacet lidí. Otevřeno je v pracovních dnech od 10 do 17 hodin
Autor:

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

VIDEO: Svátky světla ve Španělsku nahnaly koně do plamenů

Festival Luminarias (18.1.2019)

Každý rok se v půlce ledna sejdou obyvatelé vesničky San Bartolome de Pinares ke Svátku světla. Ve večerních hodinách...

Lidstvo se musí oteplování planety postavit, říká polární vědkyně

Marie Šabacká

Marie Šabacká tráví až třetinu roku na Špicberkách. V ledovcích vymrzlého souostroví Severního ledového oceánu hledá...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

Najdete na iDNES.cz