Nenápadná malá stavba za areálem bývalé Škodovky na okraji Českých Budějovic připomíná spíš rodinný dům. Včetně malé zahrádky a plotu. V sousedství továren a velkých firem tam působí poněkud nepatřičně. Dokud si však kolemjdoucí nepřečte nápis na jeho zdi – Animal Areal. Krematorium zvířat.
Samotný vchod, administrativní místnost i místnost pro rozloučení ovšem také působí, jako když jdete na návštěvu k někomu domů. Provozovatelé se snažili, aby tam bylo útulno a příjemně. Do technické části, kde je kremační pec, chladicí box a další zázemí, se totiž běžně nikdo kromě personálu kvůli hygienickým a veterinárním nařízením nedostane.
V pondělí 6. ledna tam vyhlíželi prvního klienta. Právě totiž otevřeli. A netrvalo příliš dlouho a zájemce se skutečně ozval. „Před sedmi lety jsem přišla domů s tím, že bychom to mohli zkusit,“ říká majitelka Gabriela Cikánová.
Je z rodiny, kde měli vždy nějakého zvířecího kamaráda, a sama vlastní salon pro psy. „Takže i od zákazníků jsem měla zpětnou vazbu, že tady v regionu nic takového není a že pokud se chtějí takhle rozloučit, musí například do Prahy,“ vypráví.
Zvíře do 90 kilogramů
Z boku domu jsou vrata, která vypadají na první pohled jako běžný vjezd do garáže. Ale je to jen začátek poslední cesty pro mazlíčka. „Zákazník tam předá zvíře. To zvážíme a přidáme k němu kamínek, kde je vyryté číslo. Je tak zaručené, že je to opravdu ten mazlíček,“ vysvětluje majitelka postup.
Teplota v peci dosáhne při kremaci až 900 stupňů Celsia a kamenná destička s číslem neshoří. Zákazník pak vejde do klientské části objektu, zatímco zvířátko už odpočívá v chladicím boxu.
„Přijímáme jen zvířata ze zájmového chovu a do devadesáti kilogramů,“ vysvětluje Cikánová. Takže psy, kočky, ptáky, plazy, drobné savce. Například koně už ne. „Už jsme měli také tento dotaz, na hospodářská zvířata, ale bohužel to nejde,“ zdůraznila.
Dále mazlíček nesmí být infekční a musí mít platná očkování včetně vztekliny. Takže sem nelze odvézt například ani uhynulou toulavou kočku. Personál je připravený také na situaci, kdy zvíře třeba nezvládne následky sražení autem na silnici, takže ostatky nejsou v perfektním stavu. Následuje nezbytná administrativa. Ale hlavně upřesnění podoby, jak má rozloučení vypadat.
Jako vzpomínku na parťáka si pak lze odnést nejen urnu, kdy je na výběr mnoho tvarů i materiálů, ale také otisky pacek, podobizny nebo šperky, ve kterých je umístěná srst či popel. A nechybí třeba také chlupatý polštář, který má uvnitř soustavu kapsiček, do kterých lze umístit popel. Ten může posloužit jako urna, se kterou se lze pomuchlat. Ceny zvířecí kremace začínají řádově na tisíci korunách a odvíjí se od hmotnosti mazlíčka. Dále je to už věc přání a provedení.
Tak jako je skoro pro všechny důležité se rozloučit s člověkem při pohřbu, někdo to stejně potřebuje právě i se svým zvířetem. Také tuto možnost krematorium nabízí ve své smuteční místnosti, která se spíše podobá obývacímu pokoji. „Zde ještě může páníček poslat svému miláčkovi vzkaz, napsat ho a vložit do připravené malé rakve. Oblíbenou dečku, hračku nebo pamlsek. Vše bezpečně shoří,“ jmenuje Cikánová.
Krematorium má nonstop službu na telefonu, v případě potřeby vyrazí na místo i veterinářka, která provede eutanazii zvířete.
„Nebyla jsem první, koho tohle napadlo. Ale stálo nesmírné úsilí sehnat pozemek. Pozemek, který musí být v průmyslové zóně a nemá dvacet tisíc metrů čtverečních,“ zdůrazňuje majitelka. „Pak jsme začali s vyřizováním povolení. První je posouzení vlivu na životní prostředí. Už tohle stálo nemalé peníze. Nebylo zde zasíťování. No a úplně na konci, kdy už bylo vše hotové, nefungovalo stavební řízení a my čekali měsíce na povolení,“ připomíná anabázi vzniku krematoria.
Je také ve Strakonicích
V Budějovicích funguje podobná služba, ale jen ve formě kanceláře a smuteční místnosti. Zvířecí krematorium Praha, jak se firma jmenuje, mazlíčka převezme a převeze ho na kremaci do hlavního města. „Majitelům zpátky doručíme urnu s popelem. V jihočeské pobočce se ale mohou lidé s mazlíčkem rozloučit, máme tam i obřadní síň,“ přiblížil před časem jednatel společnosti a předseda Asociace zvířecího pohřebnictví Jan Šípek.
Na jihu Čech pak už zhruba čtyři roky funguje také zvířecí krematorium ve Strakonicích. I tam se orientují na zvířata ze zájmového chovu, a to do 92 kilogramů. Pražská pobočka zvládne třeba i koně a jeho transport do Německa, kde větší těla přijmou.
České zákony dovolují uložit zvíře ze zájmového chovu na vlastním pozemku. V praxi to však tak jednoduché není, hrob musí být dvě stě metrů od vodního zdroje a sto metrů od budov. Nedoporučuje se ani nelegální zakopání v lese. Hrozí, že ostatky najde lesní zvěř, zejména divoká prasata. Běžná praxe tak bývá, že majitel zvířete využije služeb veterináře a kafilerie.
