Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Zubařů na jihočeském venkově ubývá, lidé za nimi musí do měst

  • 1
Mladým zubařům se nechce žít v malých městech a vesnicích. Ti staří tak za sebe často nemohou najít náhradu. Za péčí o chrup dnes mnozí lidé na jihu Čech najezdí i desítky kilometrů, další mají problémy vůbec stomatologa sehnat.

Na konci července skončil zubní lékař ve Strunkovicích nad Blanicí. Pro mnoho obyvatel městyse na Prachaticku to znamená jediné - sehnat si zubaře jinde.

Jenže podobné nesnáze mají i v jiných obcích. Sehnat někoho, kdo se bude lidem dobře starat o chrup, je problém.

Staří lékaři odcházejí do penze a noví se do řídce osídlených oblastí nehrnou. Podle zákona přitom platí, že lidé by za zdravotnickou péčí neměli dojíždět déle než 35 minut. V mnoha případech to neplatí.

„Naštěstí mám zdravé zuby, takže jsem to ještě řešit nemusel, ale nového zubního lékaře se k nám zatím sehnat nepodařilo, a tak i já zřejmě budu muset hledat jinde. Od VZP jsme zatím jako městys získali jen seznam lékařů, kteří už další pacienty nepřibírají,“ říká starosta Strunkovic Karel Matějka.

V absolutních číslech situace nevypadá tak zle. V celém Česku působí přes sedm tisíc stomatologů. Ideální by bylo, kdyby se každý staral o 1 800 pacientů. Jenže rozložení lékařů není rovnoměrné a sehnat kvalitního zubního lékaře v přijatelné vzdálenosti začíná být hlavně na venkově a v menších sídlech problém.

Jižní Čechy jsou ukázkovým případem. Dostat se k zubnímu lékaři je komplikované i v okresních městech a z vesnic musejí lidé jezdit často desítky kilometrů. Mnoho lékařů navíc přesluhuje, a naděje na zlepšení stavu je tak mizivá.

„Mám pocit, že za pár let už bude snazší potkat někoho, kdo má problémy sehnat zubaře, spíše než toho, kdo má zubařskou péči zajištěnou. Ani můj lékař už nikoho nepřijímá, přesluhuje,“ říká Martin Furiš z Libínského Sedla u Prachatic, který jezdí za zubařskou péčí do dvacet kilometrů vzdálené Lenory.

Zubní lékaři, kteří v regionech zůstávají, cítí po odchodu některého ze svých kolegů enormní tlak. Jejich ordinace se plní lidmi, kteří by rádi využili jejich péče.

Jenže čím více pacientů lékař musí zvládnout ošetřit, tím víc ubývá čas pro provedení kvalitní práce. Při dlouhých čekacích lhůtách se zkrátka některé složitější úkony provádět nedají a lékaři musejí pacienty odmítat.

Na Prachaticku už kromě Strunkovic zubní lékař nějakou dobu standardně nefunguje třeba v Netolicích. Komplikovaný je navíc příjem nových pacientů i ve velkých městech, kde stomatologů působí dost. I do Českých Budějovic lidé jezdí za zubařskou péčí z mnohem větších dálek, než by podle zákona měli.

„Máme několik pacientů z Prahy, jezdí k nám i celá rodina až ze Sušice. Kapacitu pro nové pacienty určitě nemáme, objednávací doba je tři měsíce. Přesto k nám lidé s žádostí o přijetí volají téměř denně,“ popisuje budějovická zubařka Hana Němečková, do jejíž ordinace chodí zhruba 2 800 registrovaných pacientů.

„Za speciální péčí se bude jezdit mnohem dál než dnes“

Hlavním problémem je podle lékařů nechuť mladých kolegů pracovat a žít v malých městech, kde dříve zubařská péče patřila ke standardu. Faktem navíc je už řadu let i to, že někteří lékaři se v příhraničních regionech soustředí hlavně na zahraniční klientelu, která za péči lépe platí. To je znát hlavně na Jindřichohradecku a Českokrumlovsku.

„Mnoho kolegů přesluhuje i já se chystám příští rok ukončit svou kariéru, která trvá už čtyři desítky let. Na to, že zubních lékařů bude nedostatek, jsem krajské politiky upozorňovala prvně už před patnácti lety. Tehdy mi řekli, že příliš předbíhám,“ vzpomíná zubní lékařka Milada Hálková, která je zároveň mluvčí České stomatologické komory pro jižní Čechy.

Podle ní se v současné době zubní lékaři shodují na tom, že situace se bude i nadále měnit a pacientům nezbude, než se trendům přizpůsobit.

„Ptala jsem se na to samé Romana Šmuclera, který se brzy stane prezidentem České stomatologické komory. Odpověděl mi, že si lidé budou zkrátka muset zvyknout, že za speciální péčí budou muset jezdit mnohem dál než dnes. Vše se koncentruje ve velkých městech. Dvě pětiny zubařů jsou v důchodovém věku a mladí se nechtějí smířit s podmínkami, na které jsme byli zvyklí my,“ míní Hálková.