Už na první pohled je Zeměráj něčím nápadný. Nikde v dohledu nejezdí auta, není vidět ani blízkou vesnici, žádné sloupy a dráty elektrického vedení. Široko daleko vidí člověk jenom přírodu. A také ji slyší. Luční kvítí přitahuje cvrčky a motýly, vedle středověké vesnice mečí v ohradě původní druhy koz a ovcí. A ve stromech zpívají ptáci.
„Snažili jsme se vytvořit místo, kde si český člověk uvědomí, co všechno krásného tu je. Všichni pořád chodí koukat na kovboje, Vikingy a do indiánských vesnic. My jim ukazujeme spojení malebné jihočeské přírody a lidí, kteří s ní dřív žili velmi úzce spjatí,“ vysvětluje majitelka Kateřina Havránková a ukazuje jednotlivá stanoviště s úkoly a hrami.
Často se podle ní stává, že rodiny přijedou dopoledne a v sedm hodin večer litují, že nestihly projít celý areál a vyzkoušet si všechno, co nabízí.
Vypněte mobil a raději si vyzkoušejte mletí mouky
V raně středověké vesnici se nad fotoaparáty a mobilními telefony návštěvníků podivují doboví obyvatelé.
„Pojďte si vyzkoušet, jak se češe vlna nebo mi můžete pomoct umlít mouku,“ láká bosá vesničanka. Děti i dospělí jí ochotně pomáhají s prací, zkoušejí štípat dříví, mlít mouku mezi velkými kameny a vyčesávají hrubou ovčí vlnu.
„Domečky jsme budovali asi tak půl roku a dohlížel na to odborník. Skanzenů najdete v republice víc, ale často je tam použitá nějaká nesmyslná technologie nebo třeba hřebíky. Navíc tady si mohou lidé všechno osahat, klidně si třeba lehnout do postelí,“ popisuje Havránková.
Vesničanka mezitím ukazuje práci s hrnčířským kruhem. Do práce kolem chýše s doškovou střechou se rodina návštěvníků zapojila s takovou samozřejmostí a úsilím, jako kdyby tu opravdu bydlela.
Další skupina se shlukuje kolem archeologického naleziště na druhé straně parku. Děti v písku hledají podle instrukcí kost, kus středověké keramiky, korálek, mince a záušnice.
Zatímco malí archeologové se zápalem hrabou, tatínkové z lavičky znalecky udělují instrukce. Nevydrží ale posedávat dlouho, sundávají boty a vrhají se do pískoviště. Do role se vžívají snad víc než jejich děti.
Pětiletý Lukáš Hámka s pomocí táty našel už tři z pěti předmětů a hrabičkami pečlivě prohledává písek. „Už jsem si taky vyrobil kouzelný amulet z hlíny, moc mě to tu baví,“ říká Lukáš, aniž by vzhlédl od písku. Práce na vykopávkách vyžaduje soustředění.
„Naši předkové chodili jenom bez bot“
Další zajímavostí je stezka bez bot. Na kilometr dlouhé procházce se člověku pod nohama vystřídají různé přírodní materiály, drobné šišky, velké i malé kameny, voda a bláto.
„Naši předkové chodili jenom bez bot. Stezka je další způsob, jak se přiblížit jim i přírodě. Navíc je bosá chůze přirozená pro tělo, zdravá a člověk u toho báječně relaxuje,“ vypráví Kateřina Havránková. Chůzi bez bot je ostatně přizpůsobený celý park tak, aby mohli mít návštěvníci k přírodě opravdu co možná nejblíž.
Všechno v Zeměráji odkazuje na tradiční přírodní způsob života v české krajině. I altánky, u kterých si mohou návštěvníci odpočinout a zároveň vyzkoušet různé hlavolamy, jsou vlastně jenom trochu upravené zásobníky, ve kterých se dřív sušilo seno. Navíc se tu téměř neustále něco buduje a vylepšuje. Třeba nové bludiště, samozřejmě z přírodních materiálů.
Každý víkend je v Zeměráji navíc připravený speciální program, třeba závody v bosém běhu, škola lovu nebo víkend věnovaný středověké kuchyni.
Otevřeno je každý den až do 28. září od 9 do 18 hodin. Ve všední dny v červenci a srpnu můžete zůstat v areálu až do sedmi hodin večer. Zážitkový park nabízí i stylové občerstvení v budově bývalého mlýna. Dojet sem lze pohodlně autem. Vstupné je 80 korun, děti do dvou let neplatí nic. Další praktické informace jsou na webu www.zemeraj.cz.
