Místo hodnocení kvality sklizeného obilí často jen na zkoušku vyrazí do polí, aby zjistili, jestli se technika nezaboří do bláta. Jihočeské zemědělce trápí deštivé počasí posledních dní, na polích jim zůstává podstatná část úrody. A její kvalita se každým dnem znatelně zhoršuje.
„Zemědělci začínají být nervózní, protože se jim letošní sklizeň stále více prodražuje. Často se vůbec s kombajnem nikam nedostanou, jak jsou pole podmáčená. Když to srovnáme s teplejšími roky, které u nás byly do roku 2019, tak jsme o dva až tři týdny pozadu,“ hodnotí letošní sklizně ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.
Její slova potvrzují i hospodáři napříč krajem, kterým zbývá sklidit ještě spoustu hektarů polí. Například v podniku Agra Přešťovice nedaleko Strakonic se obávají, že budou muset část úrody dokonce zaorávat.
„Týká se to hlavně ozimého ječmene, kterého máme na polích okolo 35 hektarů. Chybí nám sklidit veškerý oves, kterého zbývá asi 150 hektarů. Dokonce zůstává na polích ještě asi devět hektarů řepky. Nesklidili jsme ještě 35 hektarů pšenic,“ popisuje předsedkyně družstva Lenka Procházková.
Sklízet tam začali až před polovinou července, což je asi o dva týdny později než obvykle.
„V takovém vlhku navíc nabíráme další skluz, nemůžeme se dostat do polí a ujet to. Neporadí si s tím ani kombajny s pohonem na všechna kola. Nejenže o část úrody přijdeme, ale i to, co teď sklidíme, nebude moc kvalitní,“ připouští Procházková.
Podobně jsou na tom i v Zemědělském obchodním družstvu Borovany poblíž krajského města, kde kvůli dešťům museli sklízení obilí načas zcela zastavit.
„Navíc jsme začali až 5. srpna. Jeden den nám napršelo dokonce 55 milimetrů srážek, kvůli tomu jsme při každém výjezdu zapadli. Na polích nám zůstalo ještě asi 40 hektarů pšenice a nějaký oves,“ vysvětluje předseda družstva Jindřich Kořínek.
Zpoždění se promítne i za rok
Podobné roky však pamatuje každý zemědělec. „Problémem jsou těžké půdy, které jsou okolo Borovan, ty nám vůbec nepomáhají. Musím ale přiznat, že když bylo naopak velké sucho, dalo se alespoň sklízet. Včas nám také uzrála kukuřice, ale museli jsme počítat s nižšími výnosy,“ doplňuje Kořínek.
Zisky jsou podle ředitelky jihočeské agrární komory Šťastné zatím podobné jako v loňském roce, kdy se na hektar pole sklidilo okolo šesti tun obilovin. Propad však nastal u řepky, kde se výnosy drží těsně pod třemi tunami na hektar.
„Pokles je přibližně pětinový a zdá se, že ani příští rok to nebude o moc lepší. Řepka by měla být setá okolo 20. srpna, ale ne všude se to podařilo,“ říká Šťastná.
I kvůli dlouhým průtahům při žních se obává, že se včas nestihnou připravit ozimé plodiny. Na řadě polí, kde už nyní měly růst, totiž stále zůstává letošní obilí.
„Musíme udělat všechno pro to, abychom ho dostali pryč, pokud to bude aspoň trochu možné. Všechno je dávno zralé a dlouho už to nevydrží,“ podotýká Zdeněk Zámečník, ředitel Zemědělského družstva v Kunžaku na Jindřichohradecku. Podle něj družstvu zbývalo na začátku týdne sklidit ještě 200 hektarů ploch.
Zámečník tvrdí, že bude problém i s dosoušením plodin nebo pícnin, kterých se letos urodilo dostatek.
„Pokud se nám je podaří vůbec sklidit, budeme je muset ještě dosoušet, což platí i o obilí. Na slunce se bohužel spolehnout nemůžeme. Bez vody sice nejde nic, ale když je jí moc, také to není dobré,“ komentuje.
Značně se na letošních žních podepsal také nedostatek pracovníků v zemědělství. Družstva tak shánějí lidi, kde se dá.
„Běžně se stává, že při žních řídí kombajn hasič. V Roudném u Budějovic třeba sklízeli i vězni a na mnoha místech si najímají zahraniční pracovníky,“ dodává Šťastná s tím, že letošní žně prodražila kromě rozmarů počasí i stále se zvyšující cena materiálů.
„Zemědělci musejí řešit nepříjemnosti s drahým železem, technikou i náhradními díly. Výrazně se projevuje také inflace. Kvůli růstu cen krmných směsí i dalších surovin či energie se dá s jistotou očekávat, že cena potravin bude růst,“ varuje.