Josef Režný začínal hrou na housle, později na violu a kontrabas. V roce 1949 založil Národopisný soubor, pak Prácheňský soubor lidových písní a tanců. Kromě práce v souboru sbíral písně a tance z Prácheňska, jeho sbírka dnes čítá na tisíc lidových písní.
Roky se věnoval výzkumu a dokumentaci dud a dudácké hudby jak u nás, tak ve světě. V roce 1955 založil Jihočeské slavnosti písní a tanců ve Strakonicích, ze kterých se posléze stal mezinárodní dudácký festival, jehož byl čestným předsedou programové rady.
"Josef byl fenomén, světoznámý odborník dudácké hudby a ve své podstatě nenahraditelný člověk," zavzpomínala Eva Dresslerová, ředitelka Městského kulturního střediska ve Strakonicích a dlouholetá spolupracovnice v programové radě festivalu. Režného pravidelně navštěvovala v nemocnici, naposledy za ním byla v pátek.
Josef Režný měl za svůj život několik povolání. Byl učitelem, úředníkem, ale i dělníkem ve strojírenském podniku ČZ. Vedl také Městské muzeum ve Volyni, po válce řídil pěvecký spolek Palla ČZ.
V roce 2009 mu strakoničtí zastupitelé za dlouholetý přínos v oblasti kultury a za propagaci města v celosvětovém měřítku i za výchovu několika generací muzikantů udělili čestné občanství.
"Je to obrovská ztráta a jsem rád, že se dožil letošního dvacátého jubilejního ročníku festivalu, který zaštiťoval. Byl ikonou nejen pro české soubory, ale byl velmi známý i v zahraničí," řekl místostarosta Strakonic Pavel Pavel.
