„Takový člověk se narodí jednou za sto let,“ povzdechne si při vzpomínce Jan Škrle, dlouholetý jihočeský fotograf, který fanouška dlouho a dobře znal.
K Janu Zborníkovi neodmyslitelně patřila řehtačka, která doprovázela jeho skandování. Z toho také vznikla přezdívka „Honza Řehtačka“. Pravidelně chodil na duely píseckých fotbalistů, basketbalistů i házenkářek. Všechny kluby na sociálních sítích v úterý sdílely vzpomínku na svého známého a věrného fanouška.
„Milý Honzíku, víme, že jsi už tam nahoře a budeme se snažit ti tam posílat jen samé dobré zprávy, ať už ze Sršního hnízda, fotbalového stadionu nebo z házenkářské haly. Tak nám tam taky občas zafandi a přimluv se za nás. Budeš nám tu chybět,“ napsali basketbalisté.
Zborník zemřel v úterý ve věku 71 let po zdravotních komplikacích. V posledních týdnech se navíc vyrovnával ze ztrátou partnerky, která zemřela přibližně před dvěma měsíci.
„Bylo na něm znát, že už je takový jiný, trochu uzavřený. Bylo toho na něj dost. Minule chyběl na fotbale v Písku a bylo to zvláštní,“ přiznává Škrle.
V sršním hnízdě. Rodinný klub si váží vlastní pohádky: Zbláznili jsme Česko |
Na fotbal do Písku chodil téměř šedesát let. Ve dvanácti začal za tehdejší Spartak hrát jako žák. Brzy ale přešel na pozici rozhodčího, odřídil přes 350 utkání. Po konci rozhodcovské kariéry pracoval pro písecký klub, 35 let působil jako vedoucí týmů ve fotbalovém klubu.
„Honzíku, nikdy nezapomenu,“ vzkázal například Jan Zušťák, klubová legenda, kterému Zborník asistoval při rozlučce na konci jeho kariéry.
Jediný fanoušek v sektoru
Když byla možnost, jezdil Zborník i na venkovní utkání. Několikrát se stalo, že fandil v sektoru hostů osamocený. „Vytáhl vlajky a fandil, ať pršelo nebo bylo sluníčko. Sport miloval a byl to písecký patriot,“ potvrzuje Škrle.
Děti hltaly každou radu. Krejčí v Písku ukázal, jak trénují hráči NBA |
Své místo měl i na tribuně tamních basketbalistů. Do sportovní haly chodil zhruba hodinu a čtvrt před zápasem. Vyvěsil vlajky s motivačními hesly. Vypil jednu černou kávu, turka. Při rozcvičce týmů poklábosil s přáteli na tribuně a až pak byl správně natěšený na zápas. „Bez toho by to nebylo ono,“ líčil před dvěma lety pro iDNES.cz přímo na tribuně.
„Taková atmosféra, jaká panuje na basketu v Písku, není nikde jinde v republice. Už je to hodně let, co bych vynechal zápas. Rád jezdím i ven, když se dělá výjezd,“ podotkl.
