Kapacitu zpracování bioodpadu chce nově navýšit ve svém provozu v Jarošovicích u Týna nad Vltavou jednatel firmy BPS František Janovský. Bude k tomu potřebovat až trojnásobek základních surovin. V současné době k tomu Jihočeský kraj zahájil zjišťovací řízení, na jehož konci by měl vydat povolení.
„Jsem spíš menší zemědělec, živočišným odpadem chci nahradit pěstovanou kukuřici. Zatím nemám smlouvy s dodavateli surovin, odpadu je sice dost, ale řízení k rozšíření provozu je dost složité,“ postěžoval si na přípravu projektu Janovský.
Pokud dostane všechna potřebná razítka, mohl by plný výkon spustit už příští rok. Znamenalo by to denně navést deset tun živočišného odpadu. Podle odborníků by problém s bioodpadem být neměl. Statistiky totiž uvádějí, že každý Čech vyhodí ročně až 100 kilo potravin.
Janovský zpracuje zatím ročně více než tři tisíce tun rostlinného materiálu, v konečné fázi to bude i s živočišnými odpady skoro 11 tisíc tun. Část vyrobeného biometanu přeměňuje zařízení s generátorem o výkonu 330 kilowatt na teplo a elektrický proud.
Kompostárna Jarošovice je největší v kraji
Pro lokalitu na okraji Týna nad Vltavou to přitom není jediná alternativní výroba energie. Sousedem BPS je agrární společnost založená zemědělcem a prvním prezidentem Agrární komory – dnes 75letým Jiřím Netíkem. Rovněž využívá ve své kompostárně bioodpad na výrobu plynu a elektřiny.
Současný výkon tamní plynové elektrárny provozované v areálu Kompostárny Jarošovice je 550 kilowatt a společnost ho chce zdvojnásobit. V dubnu prošlo modernizované zařízení kolaudací. Ročně chtějí zpracovávat až 60 tisíc tun bioodpadu. Měsíční výkon stanice je 2 000 megawatthodin.
Zbytky z kuchyně jako palivo budoucnosti. Bioplynek na odpady přibývá |
Tato kompostárna založená před dvaceti lety je dnes největší svého druhu v kraji a od dubna je první multifunkční stanicí v zemi. Z odpadu totiž vyrábí nejen energii, ale i zemědělské hnojivo. Zpracovává kolem 60 procent veškerého jihočeského bioodpadu. Součástí areálu je i fotovoltaická elektrárna a bateriové úložiště.
Na rozdíl od Janovského má Netíkova kompostárna třídicí linku, takže může přijímat i vyřazené balené potraviny. Menší stanice společnosti BPS je totiž závislá hlavně na zelinářském odpadu. Jako tekutina nutná k fermentaci rozdrcené masy slouží nejen vlastní voda ze studně, ale třeba i nesnědené polévky ze školních jídelen.
Školáci vracejí polévky a luštěniny
Obecně podle vedoucích školních jídelen ve městě sní děti maximálně pět procent uvařených polévek a ze zbytků zůstává také hodně luštěnin. Právě ty jsou vhodné pro vznik bioplynu.
Podle Jiřího Netíka, zakladatele rodinné firmy, je dnes plýtvání potravinami společenský a světový fenomén, který musí řešit někdo jiný. Odpady sváží k němu do stanice dodavatel ze 700 míst v kraji. Živočišné zbytky musí vždy podrobit přísné hygienické kontrole.
„Dříve se tyto suroviny mohly normálně zkrmovat v živočišné výrobě, teď je to zakázané. Nezpracováváme jen rostlinný a živočišný odpad, ale třeba i kaly z čistíren. Než jsme dostali na provoz povolení, trvalo to patnáct let,“ svěřil se celoživotní zemědělec Netík.
Rodinná Kompostárna Jarošovice dodává biometan nejen do okolních provozů, ale z její čerpací stanice si odvážejí plyn i zákazníci v cisternách. Kromě toho pečuje rovněž o ovocné sady a práci nabízí lidem s postižením.
