Relikviář už prohlédl a nafotografoval známý rytec a grafik Miloš Ondráček. Tvorba známky, od návrhu až po výslednou rytinu, mu bude trvat minimálně měsíc. "Z ryteckého hlediska je to složité. Kříž je bohatě zlatnicky vyzdobený," naznačil převor cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě Jan Justin Berka. "Vznik známky jen dokládá důležitost této relikvie. Známka vyjde na jaře příštího roku u příležitosti Zemské výstavy," doplnil.
O místě, kde je kříž nyní uchovaný, ví jen pár zasvěcených mnichů a policie. Od dubna si jej však budou moci prohlédnout i návštěvníci kláštera. V rožmberské oratoři kostela právě vzniká pancéřová klenotnice.
"Intenzivně pokračují stavební i zabezpečovací práce. Jde to pomalu kvůli silným zdem. Všechny úpravy musíme konzultovat s památkáři," řekl Berka. Dodal, že výšlap za křížem po úzkém točitém schodišti na gotickou věž bude součástí prohlídky vyšebrodského kláštera. "Připravujeme nové zábradlí. Lidé si budou moci odpočinout i na lavičce," podotkl. V klimatizované místnosti budou pancéřové dveře a mříže. Věřící mohou využít také klekátka.
Památku mohli lidé naposledy vidět naživo v roce 1976. Jeden z deseti nejvzácnějších relikviářů na světě vystavovali mniši v klášteře v letech 1279 až 1939 vždy o svátcích. Po zestátnění byl kříž součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta v Praze. Do Vyššího Brodu se vrátil v roce 1994, od té doby je v trezoru.
Podle historiků je hodnota Závišova kříže srovnatelná s českými korunovačními klenoty. Vznik zhruba 70 centimetrů vysoké památky je nejednoznačný. Převor Berka klade počátky už do 8. století, historikové se přiklánějí spíše ke 13. století. Jisté je, že relikviář ukrývající i ostatek kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus, daroval klášteru na konci 13. století Záviš z Falkenštejna, aby se vykoupil ze svých hříchů.
