Podařilo se zachránit zchátralou barokní budovu přestavěnou z původní tvrze. Do rekonstrukce se loni pustila stavební firma Auböck, která je jeho vlastníkem zámečku a zároveň má nedaleko své sídlo a na obnovy historických objektů se specializuje.
„Pro nás je zámeček hodně srdeční záležitost a věděli jsme, že když se do renovace v dohledné době někdo nepustí, tak už bude pozdě. To byl první zásadní krok, že akci spustíme. Pak bylo důležité najít společně kompromisy s památkáři při samotné rekonstrukci. Vše se nakonec podařilo,“ hodnotil jednatel společnosti Jan Vilánek.
Obnova byla velmi složitá. Stavbaři museli dostat do historické památky v ohrožení veškeré sítě, instalovat nové rozvody, vodovody a kanalizace a útroby celkově proměnit. Nakonec tam je 13 bytů od jedno- po čtyřpokojové.
„První nájemníci se začnou stěhovat 1. června. Moc nás těší, že zájem projevili lidé, kteří to nevnímají jen jako bydlení, ale vidí tam i ten historický a řekněme, také duchovní rozměr. Věřím, že si tak k místu vytvoří vřelý vztah,“ řekl Vilánek. Dodal, že na proměně se podílela ještě jedna společnost, a to v části, na jejíž obnovu se podařilo získat dotaci.
Komunitní centrum už funguje
Součástí objektu je také komunitní centrum, které začalo fungovat v květnu. Skládá se z velkého a malého sálu a klubovny.
„Do velkého se může vejít přibližně 130 lidí tak, aby viděli například při přednáškách a besedách, které zde chceme pořádat. V malém sále už je živo. Tam spouštíme lekce jógy a pilates. V klubovně by mohla být například tvořivá dílna,“ popsala Jana Vilánková, která komunitní centrum vede.
Sály se podle ní na takové využití nabízely a po domluvě je může využívat třeba i obec na své akce. Boršov nad Vltavou zase zajistil oživení a úpravu okolního parku zámečku v anglickém stylu.
Starosta Boršova Jan Zeman v souvislosti s tím upozornil na jednu zajímavost. Roste tam nejstarší a největší liliovník tulipánokvětý v České republice. Strom vysadili v roce 1850 a v současnosti má na výšku přes dvacet metrů.
Park patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ho pronajímá obci. Starosta pozitivně hodnotí, že se podařilo zámeček zachránit.
„Pokud by k rekonstrukci nedošlo, hrozilo, že by se zřítil. Byl v dezolátním stavu a více než dvacet let opuštěný,“ zmínil Zeman.
Židovský statkář zemřel v koncentračním táboře
Objekt vznikl na přelomu 14. a 15. století. Je to trojkřídlá patrová budova s nádvořím. Měla celou řadu majitelů. Držel ho třeba dominikánský klášter a poté se jako vlastníci střídali movití českobudějovičtí měšťané. Žili v něm v 19. století i budějovičtí starostové, jako podnikatel a mecenáš Adalbert Lanna nebo Eduard Claudi.
Pak ho vlastnil židovský statkář, který zemřel za 2. světové války v koncentračním táboře. Poté ho mělo ve správě JZD a v té době začal hodně chátrat.
Už v 80. letech minulého století tam vznikly byty. Poslední nájemníci v něm bydleli do roku 1995, když už byla budova v hodně špatném stavu. Do soukromých rukou se dostal po revoluci a v roce 2014 do insolvence a byl opět na prodej. Minulý pátek se dočkal slavnostního otevření.
„Od roku 1942 má zámeček konečně normálního majitele. Bylo tam doléčovací zařízení pro vojáky wehrmachtu. V květnu 1945 tam české gardy zabily devět lidí, pak tam družstvo udělalo byty. Po revoluci změnil zámek třikrát majitele, vždycky se to stalo součástí úvěrového podvodu,“ upozornil už dříve starosta Zeman.
