V Českých Budějovicích se děti učí vytvářet mokřady, v Táboře se pustí do obnovy tůní, v Písku vrátí život starým rybníkům a ve Strakonicích vznikají v ulicích jednoduché dešťové zahrady.
Vysychání krajiny nenechává v klidu snad žádné město a obec napříč Jihočeským krajem. MF DNES zjišťovala, jak proti nedostatku vody v půdě bojují největší města regionu.
Před několika dny se na pilotním projektu zadržování vody v krajině dohodli v Táboře. Správa městských lesů se tam pustí do obnovy rybníčků a tůní v prvních pěti vybraných lokalitách. Jsou to rybníky u Kobylí hlavy a Protržený a tůně Netrefílek, u pískovny a u Dlážděné ve Strkově.
První s touto myšlenkou přišel bývalý táborský místostarosta Jiří Navara. Rada města si pak v říjnu vyžádala zpracování ideové a objemové studie, kterou se bude znovu zabývat, a projedná další postup. Předpoklad je, že obnova pěti míst bude stát 3,5 milionu korun.
Práce začnou zřejmě příští rok. „Na obnovu rybníčků lze navíc získat státní dotaci ve výši 60 až 90 procent,“ zmínila místostarostka Michaela Petrová.
V Písku za poslední roky investovali do obnovy a rekonstrukce vodních ploch už 35 milionů korun a v příštích dvou letech plánují přidat dalších 33 milionů.
Zastupitelstvo na říjnovém jednání schválilo výstavbu retenčních nádrží v lokalitě Mlaka u Písku. „Další připravovanou akcí je výstavba polosuchého poldru na Mehelnickém potoce a obnova dvou historických rybníků Jánův a Sádka. V plánu je také vytvoření mokřadu v lokalitě Putimská Vysoká,“ vyjmenovala mluvčí písecké radnice Irena Malotová.
Už dříve se podařilo na Písecku obnovit soustavu retenčních nádrží Na Americe, Klášterské rybníky, vybudovat šest přírodních tůní v oblasti Ražického rybníka či vrátit k životu historické rybníky na Okrouhlickém potoce. V regionu se stará o zadržování vody také Blatenská ryba, která za posledních deset let investovala 47 milionů korun.
Pozadu nezůstávají ani v Jindřichově Hradci a okolí. Město podle Petra Koláře z odboru kanceláře starosty v poslední době revitalizovalo devět vodních nádrží.
„Byly to dva rybníky v místní části Radouňka, šest nádrží v části Buk, z toho čtyři jsou již v trvalém provozu a dvě před kolaudací,“ upřesnil Kolář. Doplnil, že radnice už má povolenou obnovu rybníka Bezděkov v Políkně a Návesní v Dolní Radouni.
Voda z knihovny zalije záhony
Už loni v Hradci zahájili vybudování lokálního biocentra Pod Nežáreckým předměstím, kde bude 372 dřevin a květnatá louka. Termín dokončení je v říjnu příštího roku. Náklady jsou téměř 230 tisíc. Letos se podařilo oživit také Jarošovskou ulici, kde jsou nové záhony i stromy.
„Máme připravenu dokumentaci na úpravu hřiště v ulici Ruských legií. Hlavním cílem je naučit děti lépe vnímat přírodu a okolí a současně je naučit o přírodu i okolí více pečovat a vážit si jí,“ vysvětlil Kolář.
Před dokončením je v Jindřichově Hradci dokumentace na akumulaci dešťové vody z městské knihovny, která bude zavlažovat nově navržené záhony a zeleň v okolí objektu. A na náplavce řeky Nežárky mají být v blízké budoucnosti tůně. Navíc si město zpracovalo studii, která poslouží jako podklad pro další výsadbu stromů a zakládání alejí.
Ve Strakonicích se k boji se suchem postavili trochu jinak. Jako jednu z hlavních priorit tam mají udržení co největšího množství srážek ve městě.
„Jsme přesvědčeni, že je to efektivnější než výstavba nových nádrží. Zachycení vody a její vsakování do podzemních vod nám navíc bez dalších větších investic řeší otázku zálivky městské zeleně,“ zmínila Markéta Bučoková, mluvčí radnice.
Už nějakou dobu tam proto vytváří takzvané dešťové zahrady, zelené pásy mezi chodníky a silnicí či u parkovišť. „Město chce příští rok zpracovat hydrologicko-krajinářskou studii, která by dala návod, jak podobná opatření uplatňovat na celém území Strakonic,“ dodala Bučoková. Radnice se podle ní soustředí i na podporu nových nádrží a další vhodné zásahy do krajiny i mimo území města.
V Českých Budějovicích se učí zadržovat vodu v krajině také děti. Nedávno se tím zabývali sedmáci na ZŠ Pohůrecká.
„Poznávali různé přístupy a učili se, proč to má smysl. Pak dostali plánek školní zahrady a vymýšleli, jaké prvky na zadržování vody by tam chtěli mít. Nakonec jsme zvolili mokřad,“ popsal třídní učitel Radek Drmota. Jezírko už je i osazené rostlinami.
Krajské město má zatím koncept dokumentu Modrozelené Budějovice, který je zaměřený na řešení prohlubujícího se nedostatku vody. „Chceme vytvořit koncepci hospodaření s dešťovou vodou a zlepšení klimatu ve městě. Ta bude podkladem pro další zásahy v území,“ dodal náměstek primátora Ivo Moravec.
