Téměř 86 tisíc výjezdů k více než 71 tisícům událostí. Takové jsou statistiky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (ZZS JčK) v minulém roce, kdy oslavila 20 let své existence. Meziročně je to nárůst o 2,9 procenta.
Dalších 748 vzletů si v roce 2025 připsali letečtí záchranáři, kteří ve vzduchu strávili přes 519 hodin. O necelá čtyři procenta vzrostl oproti roku 2024 i počet pacientů, které záchranáři ošetřili. Těch bylo přes 72 tisíc. „Sanitní vozy ujely při zásazích celkem 3 184 265 kilometrů napříč Jihočeským krajem,“ sdělila mluvčí ZZS JčK Petra Kafková.
Nejčastěji ošetřovali pacienty ve věku 65 let a více, těch bylo přes 38 tisíc a meziročně jich přibylo 8,6 procenta. Nejčastěji trpěli onemocněními srdce a cév. Naopak u dětí do 18 let zaznamenali mírný pokles.
Nárůst záchranáři evidovali i u velmi vážných zdravotních stavů. V 525 případech museli zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Současně vzrostl i počet výjezdů k úrazům, a to o čtyři procenta.
„Posádky zasahovaly jak u poranění vzniklých při běžných každodenních činnostech, tak u vážnějších úrazů, které si vyžádaly další nemocniční péči. Součástí této činnosti byly i zásahy u dopravních nehod, kterých bylo v roce 2025 celkem 2 666,“ dodala Kafková.
Chtějí víc propojit nemocnice
Jednou z nehod byla srážka vlaků ve Zlivi, k níž došlo brzy ráno 20. listopadu. Při ní záchranáři transportovali do nemocnic 35 zraněných. Byl u ní i nový ředitel ZZS JčK Jakub Jan Hájek, který se funkce ujal začátkem měsíce.
Na pozici nahradil Marka Slabého, který záchranku vedl od roku 2005. Hájek nehodu v rozhovoru pro MF DNES označil za jednu z největších mimořádných událostí v posledních letech.
Proběhneme vagon, jestli tu někdo neleží. Policie ukázala zásah u srážky vlaků |
Do dalšího rozvoje záchranky plánuje letos Jihočeský kraj investovat přibližně 150 milionů korun. Mluvčí hejtmanství Hana Dědičová přiblížila, že investice vyplývají zejména z toho, jak je nutné obměňovat sanitní vozy, pořizovat zdravotnické přístroje, IT technologie a rekonstruovat a stavět výjezdové základny.
„V plánu na rok 2026 je zahrnuto pořízení 15 sanitních vozidel a dvou vozidel systému rendez-vous, financování výstavby výjezdové základny Blatná, Suchdol nad Lužnicí a Vyšší Brod. Ty by měly být letos hotové,“ upřesnila Dědičová.
Dokončení staveb nových základen i budování nových oblastních středisek řadí mezi priority i Hájek. Výzvy vidí i v digitalizaci a elektronizaci, například v aplikování nástrojů telemedicíny coby podpory posádek a záchranářů při výjezdu.
Ředitel Hájek chce usilovat o posílení spolupráce s nemocnicemi. Potřebují dokončit napojení všech elektronických systémů na nemocnice, aby vznikl obousměrný tok informací. Podobný cíl zmínil loni v srpnu i generální ředitel budějovické nemocnice Michal Šnorek.
„Do budoucna si přejeme hlubší propojení systémů a efektivní sdílení dat v reálném čase, které umožní dále zlepšit proces předávání pacientů,“ konstatoval.
Zasahovali i ti, co nemuseli. Osvědčila se příprava, říká šéf záchranky o srážce vlaků |
Záchranka se zároveň potýká s nedostatkem kmenových lékařů. Ačkoli už nyní je s nemocnicemi personálně propojená, Hájek by si přál, aby na lékařské úrovni bylo provázání větší. „Měly by to být spojené nádoby, které si sdílejí a předávají i úvazky lékařů,“ mínil.
Nedostatek lékařů pomáhají řešit zdravotní záchranáři. Podle ředitele je nemohou nahradit, ale zastoupit. „To je i systém, kam se chci ubírat. Na stanoviště, kde jsme dříve měli lékaře, nyní cíleně a systematicky dávat zdravotnické záchranáře se specializací na urgentní medicínu, kteří mají rozšířenější kompetence než běžný záchranář,“ dodal.
Tito záchranáři mohou být nasazení na vyšší priority bez lékaře, ale zároveň mají lékaře k dispozici na konzultaci či vyžádání dojezdu na místo. I proto bude podle Hájka důležitý rozvoj telemedicíny.
