Tísňová linka přijímá hlášení o člověku, který potřebuje urychleně lékařskou pomoc. Ze základny záhy vyjíždí sanitka. Se zapnutými majáky se řítí ulicemi, v závěsu za ní jede auto s lékařem.
Pohled, který lidé vídají ve městech běžně. Málokdo si ale uvědomuje, že v poslední době houkající sanitu potkává mnohem častěji než dřív.
Počty výjezdů jsou v současnosti totiž rekordní. „Za poslední tři měsíce evidujeme v průměru o tisíc výjezdů měsíčně víc než na jaře. Neubylo standardních onemocnění a přibývá naopak pacientů s covidem. Celkově máme v kraji denně do 250 výjezdů k běžným pacientům a k tomu kolem 40 až 50 ke covid pozitivním,“ bilancuje Marek Slabý, ředitel Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Vychází ze statistik, které se uzavírají na konci každého týdne.
Není tak výjimkou, že si záchranáři velkou část své dvanáctihodinové služby nevydechnou.
„Nemáme žádnou vyhrazenou pauzu, jsme v nepřetržitém provozu. Často se stane, že jsme bez pauzy i několik hodin, dostáváme takzvané výjezdy do auta, kdy se ani nestihneme vracet na základny,“ potvrzuje budějovický záchranář Marek Jakubík.
Očkování snížilo počty lidí ve vážném stavu
Dodává, že výjimkou je dezinfekce vozu po převozu pacienta s covidem, která zabere minimálně 20 minut. Zahrnuje výměnu ochranných prostředků a vyčištění vnitřních povrchů speciálním přístrojem.
„Výjezdy spojené s covidem u nás tvoří asi třetinu z celkového počtu, v režimu rychlé záchranné pomoci vyjíždíme při denní směně osmkrát až desetkrát. V noci je počet v průměru asi o polovinu nižší,“ popisuje situaci v Budějovicích záchranář David Vondroušek.
Řada pacientů s diagnózou covid-19 má komplikace spojené s nemocí v podobě srdečního selhání, těžkého zápalu plic či nejasných kolapsových stavů a zástavy oběhu.
„Dobré je, že základ tvoří spíše pacienti, kteří sice vyžadují péči v nemocnici, ale z velké části nejsou v tak špatném stavu, jako tomu bylo v loňské vlně. Nepřevážíme je v kritickém stavu připojené na umělé plicní ventilaci,“ porovnává Slabý.
Platí to podle něj díky očkování. „Někteří už třeba covid prodělali, a tak mají aspoň nějakou imunitu. Většina lidí, která potřebuje nemocniční a zejména intenzivní péči, je neočkovaná,“ upozorňuje Slabý.
Každý výjezd ke covid pozitivnímu znamená pro záchranáře oblékání do speciálních kombinéz. Ochranné pomůcky jsou samozřejmostí i při výjezdech, kdy diagnóza není jistá.
„Stává se nám, že pacienti tají, že mají covid. Nedávno jsme třeba vezli do nemocnice dítě a až na oddělení se rodina přiznala, že jsou všichni v karanténě. Nám nic neřekli,“ popisuje Slabý.
Jeho slova potvrzují opět čísla. Ze zhruba 300 výjezdů k pozitivním za týden, bylo jen 130, u nichž o diagnóze záchranáři věděli.
„Nebo se jedná o starší, naočkované lidi, trpící vícero nemocemi. Předpokládají, že se jim nějaká zhoršila a nakonec se ukáže, že je to koronavirus. Setkali jsme se i s případem, kdy byla celá rodina naočkovaná, kromě babičky, která by to potřebovala nejvíc. Měla projevy srdečního selhání a my zjistili z antigenního testu, že je pozitivní,“ vypráví Slabý.
Chybí lékaři i záchranáři
Podle záchranářů se od začátku pandemie změnil přístup lidí. Zatímco na začátku zdravotníkům vyjadřovali respekt, uznání a soucit, dnes jejich práci berou jako samozřejmost.
„Je jasné, že celá společnost už je unavená, pro nás se výjezdy pro covid pozitivní pacienty staly běžnou rutinou. Bohužel se však setkáváme stále více s arogancí i verbální agresivitou, například když požádáme, aby k nám byli pacienti ohleduplní a vzali si aspoň roušku,“ porovnává Jakubík.
V Jihočeském kraji funguje 50 výjezdových posádek a 33 základen. Poslední se otevřela v srpnu ve Veselí nad Lužnicí.
„Každá posádka navíc je dobrá, ale my na záchrankách jsme byli i v době před pandemií po celé republice na hranici, co se počtu zaměstnanců týče. Trpíme absolutním nedostatkem lékařů, hraničním počtem záchranářů, i kdybychom měli postavit další posádky, budou nám do nich chybět lidé. Už teď má většina zaměstnanců splněnou maximální možnou dávku přesčasů,“ podotýká Slabý.
Ředitel jihočeské záchranné služby vidí jedinou cestu z pandemie v očkování. „Musíme doufat, že se doočkuje velké množství lidí, epidemie se zbrzdí, aby nebyly nemocnice plné kriticky nemocných,“ přeje si.
