V krajském městě studoval, několik let působil v Praze, ale letos ho práce opět přivedla zpátky. Od dubna stojí čtyřiačtyřicetiletý Mojmír Severin v čele českobudějovického výstaviště. O jeho budoucnosti má jasno.
„Důležité je dotáhnout tři investice, které budou vidět. Patří mezi ně nový pavilon, rekonstrukce Pivovarské zahrady a zázemí pro gastro,“ líčí manažer. Zároveň věří, že se v kraji vylepší doprava po zemi i ve vzduchu. Pak by se výstaviště mohlo stát hostitelem mezinárodních konferencí.
Vzpomenete si, kdy jste poprvé navštívil Živitelku?
Úplně přesně. Byl jsem tu v roce 1992 jako brigádník a návštěvník. To jsem byl v prvním ročníku na vysoké škole.
Teď jste se po letech znovu vrátil. A rovnou na místo ředitele. Proč jste se rozhodl zamířit na jih Čech?
Výstaviště pro mě bylo něčím, co patřilo k Českým Budějovicím i českému zemědělství právě přes Živitelku. Další věc je, že jsem hodně let své kariéry strávil v Praze. Představa, že budu občas jezdit do práce na kole, byla hrozně fajn. Důležitá byla i rodina. Z mého pohledu nemůže výstaviště dostávat nekonečně mnoho šancí. Musíme si říct, co chceme, a své cíle naplňovat.
Mojmír SeverinJe mu 44 let. Pochází z jižní Moravy, ale studoval na jihu Čech, kde absolvoval Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity. Působil v poradenských firmách, které se zabývaly zemědělstvím. Devět let pak pracoval na pozici ředitele sektoru zemědělství v současné Moneta Money Bank. Po svém návratu zpět do Budějovic nastoupil do vedení Výstaviště České Budějovice. Žije s manželkou a dvěma dcerami v Litvínovicích. |
Co všechno se za zhruba půlrok od vašeho nástupu změnilo?
První změny si vyžádal technický stav. Areál má něco odžito. Začali jsme s bouráním, do kterého jsme se pustili v druhé polovině dubna, i když jsme na to měli rekordně krátký čas, abychom neohrozili Živitelku. Zmizely pavilony F1 až F4, potom následoval pavilon E1 a těsně před E5 jsme se zastavili, protože jsme začali zvažovat, jestli se nám nebude hodit pro naše budoucí gastro zázemí. Návštěvník si všiml bourání amfiteátru, kde hrozilo zřícení dřevěné konstrukce. Méně viditelné změny jsou revitalizace výstavních ploch, nové značení a orientační systém v průběhu výstav.
Co s plochami bude nyní?
Budeme je dál využívat jako výstavní plochy či parkoviště. Pracovní skupina řeší vznik nového pavilonu na půdorysu zbořených „efek“.
Máte na mysli multifunkční pavilon za 80 milionů korun, o kterém se už nějaký čas mluví?
Ano, ale se slovem multifunkční bych byl opatrnější.
Tak se o něm mluvilo.
O směřování pavilonu nemáme úplně jasno. Buď bude univerzální jako T1, přičemž univerzálnost je velkou výhodou, ale na druhou stranu nás někde omezuje. V případě výstav, jako je Živitelka, nám expozice rostou hodně nahoru, potřebují různá ukotvení, která jsou při pořádání plesů a společenských akcí zase na závadu. O směřování se intenzivně bavíme, abychom neměli dva stejně univerzální pavilony. Veškeré úsilí budeme směřovat k tomu, aby stál do tří let. Jeho rozloha je asi 3,5 tisíce metrů čtverečních.
Přibližte, co areál v blízké budoucnosti čeká.
Musíme si říct, jak bude v průběhu roku využíván. Od toho se budou odvíjet další investice. V krátké době musíme směrem k velkým výstavám revitalizovat Pivovarskou zahradu, začít hodně rychle projektovat nový pavilon a vybudovat zázemí pro gastro, které bude sloužit cateringovým společnostem. Těch je tady při velkých akcích celá řada. Pokračovat by měla diskuse nad celkovým využíváním areálu.
Narážíte na jeho otevření, které se v Budějovicích řeší dlouho. Jak by mohlo vypadat v praxi?
Potřebujeme ho otevřít tak, aby sem lidé chodili smysluplně trávit čas i mimo výstavy. Jestli tu bude volnočasové centrum, hospoda, či zázemí pro jiné aktivity, to zkrátka nevíme. Teď tady funguje řada subjektů, které si od nás pronajímají haly, ať už na badminton nebo kickbox. To musíme zintenzivnit. Řeší se také, co bude srdcem výstaviště. Musíme vyjít z toho, že se Země živitelka připravuje třeba měsíc a v tu chvíli se tady lidé nemohou volně pohybovat. A řekněte někomu, že mu jeho oblíbenou lokalitu zavřete na půlku července a celý srpen. Ale my jsme primárně výstaviště. Budeme se snažit najít události, které by návštěvníky přilákaly i mimo pořádané akce.
Mohla by jako srdce areálu posloužit Pivovarská zahrada?
Přesně tak, ve studii to architekt nazval agorou. Jde o útvar, kde by mělo díky zahradním restauracím a posezení vzniknout volnočasové vyžití. Pro společenské události bychom vystavěli nový amfiteátr na místě původního. Dřív se v otázce financí mluvilo o částkách 700 až 800 milionů korun. My v krátkodobém horizontu vidíme menší částku na revitalizaci Pivovarské zahrady, výstavbu nového pavilonu a zázemím pro gastro. Nesmíme opomenout, že areál není nejmladší a zápasíme se stavem kolem inženýrských sítí.
O jaké částce mluvíme?
Zhruba 150 milionů korun na tři základní věci v období do tří let.
Máme tady ještě dva velké projekty, které by výstavišti mohly pomoct. Prvním je science centrum mimo areál u hlavní brány.
Územní studie i my s ním počítáme. O tom, jak aktivita pokračuje na kraji, mám kusé informace. Nejen my, ale i architekti ho vidí jako klíčovou věc. Plocha před výstavištěm je velmi cenná. Moc bychom si science centrum přáli. Ve skrytu duše s ním počítáme. Můžeme vytvořit podmínky, nemůžeme ale věc zrychlit či výrazně ovlivňovat.
Druhým je Národní zemědělské muzeum.
Naplánované je na parkovišti u pavilonu T2. Stavbu bychom si přáli, dává velký smysl, protože bychom ji využili s ohledem na různé výstavy. Zástupci Národního zemědělského muzea podřídili projekt dotaci, kterou nakonec nedostali. Teď to trochu zdánlivě usnulo, protože součástí našich pracovních skupin je znovu potvrdit, jestli je místo vhodné, či nikoliv. Pokud teď věc není zatížena nějakou dotací, můžeme řešit, zda si nezaslouží ještě lepší plochu.
V rohu u Teska pak ale bude dost utopené.
Máte pravdu. Trochu schválně, musím přiznat, jsme zbrzdili znovupodání stavebního povolení, zkusíme po dohodě s Národním zemědělským muzeem vybrat atraktivnější lokalitu.
Kde?
Využijeme čas a zkusíme najít novou lokalitu. Zástupci ministerstva to tady chtějí, tlak na výstavbu bude z obou stran. Jde o trochu jinou situaci než u science centra. Projekt můžeme daleko víc ovlivnit.
Jak se bude v budoucnu měnit využití výstaviště?
Když víme, že se Země živitelka připravuje měsíc a půl, je jasné, že tady nemůže nic být bez omezení. Víkendové akce se připravují v úterý nebo ve středu a ve stejných dnech mizí. Využití areálu je proto teď na maximální míře. Budeme se nyní dívat na ziskovost akcí a chceme využít potenciál areálu směrem ke kongresové turistice. Chceme zahájit kampaň pro české i zahraniční agentury. Čeká nás běh na dlouhou trať, ale pomůže nám, že se na jihu Čech vyřeší dopravní obslužnost. Koresponduje to i se změnami na letišti v Budějovicích. Z pohledu dostupnosti budeme mít co nabídnout zahraničním klientům. Kdo sem přijede ze zahraničí, je nadšený polohou v centru města. Možnost si do hotelů téměř dojít je velice atraktivní. Na tom chceme postavit rozvoj kongresové turistiky.
